SPÚ bude identifikovat reálný stav umístění odvodnění v terénu
Odvodňovací systémy (OS) se začaly na našem území stavět již za první republiky, ale největší boom nastal během 70. a 80. let minulého století. Dle evidence SPÚ jenom páteřní kanály měří cca 9 tisíc kilometrů. Bohužel dnes nemáme přehled o tom, kde přesně se tyto systémy (zejména plošné odvodnění) nachází. To se nyní rozhodl řešit Státní pozemkový úřad.
Když v roce 1991 vešel v platnost zákon o půdě, stali se majitelé pozemku i vlastníky takzvaných melioračních detailů (tedy podrobných odvodňovacích zařízení), které se na jejich půdě nacházely. Majetkem státu tak zůstaly pouze hlavní odvodňovací systémy a úřadům odpadla i povinnost k melioračnímu detailu archivovat dokumentaci.
Noví vlastníci si mohli na tehdejším správci Státní meliorační správě (SMS) vyžádat dokumenty ohledně umístění melioračních detailů na svých pozemcích. Učinili tak ale jen někteří. Přesto, že SMS a následně Zemědělská vodohospodářská správa (ZVHS) už neměly povinnost dokumentaci archivovat, snažily se záznamy zachovat. Zachránit se podařila asi polovina záznamů. Ty byly po zrušení ZVHS následně převezeny do archivů státních podniků Povodí a Lesů ČR, případně uloženy ve státních archivech. Zjistit přesné umístění odvodňovacích systémů je dnes tedy často velkým problémem. To se rozhodl řešit Státní pozemkový úřad vypsáním pilotního projektu identifikace odvodňovacích systémů.
Pro začátek mapování proběhne ve čtyřech oblastech, které tvoří šest katastrálních území. Těmi jsou Dolní a Horní Roveň, Prachovice u Dašic, Chlumín, Krty a Chornice ve východních Čechách. Tyto katastry splňovaly dvě základní kritéria. V roce 2019 by zde měly být zahájeny komplexní pozemkové úpravy a současně mají na svém území hlavní trubní odvodňovací zařízení i meliorační detail.
Samotné mapování proběhne pomocí letadel a doprovodného geodetického měření přímo v terénu. „Fotografování pozemků probíhá hlavně na jaře a na podzim, kdy klimatické podmínky, stav porostu i vlhkost půdy umožňují pohled na linie odvodnění v půdě. Na fotografiích jsou patrné jednotlivé „větve“, odvodňovacích per,“ vysvětluje zjednodušený princip záznamu dat Ing. Milan Rybka, ředitel odboru vodohospodářských staveb SPÚ. Součástí projektu je také ověření, jestli je k dané oblasti dostupná archivní dokumentace OS, prověření její přesnosti, porovnání s reálným stavem v terénu a následné vytvoření digitálního archivu. Výsledky projektu by zároveň měli pomoci při realizacích pozemkových úprav a následných směnách pozemků, kdy budoucí vlastník bude mít přesné informace o tom, zda se v místě nachází stavba vodního díla, tedy odvodnění. Projekt bude zároveň podkladem pro případné další mapování reálného stavu odvodnění v rámci větších územních celků či celé České republiky. Termín pro dokončení této pilotní fáze je polovina roku 2019.
Foto: Shutterstock.com
