Pozemková úprava je vlastně územní plán zemědělské krajiny
Proces, účel a výhody pozemkových úprav a výsadba biocenter, interakčních prvků, liniové zeleně a výstavba vodních nádrží v rámci pozemkových úprav v okresech Nymburk a Praha-východ. To byla témata přednášek na semináři, který uspořádal 23. dubna Státní pozemkový úřad v aule Střední zemědělské školy a Střední odborné školy v Poděbradech.
V úvodní prezentaci se vedoucí pobočky SPÚ v Nymburce Ing. Zdeněk Jahn, CSc., zaměřil na historii pozemkového úřadu a plynule navázal výkladem o vývoji pozemkových úprav. „Jedním z hlavních oborů činnosti SPÚ jsou pozemkové úpravy a v jejich případě se jedná o takový malý územní plán zemědělské krajiny, který vynechává zastavěnou část obce, tedy intravilán. A jedním z cílů je, aby krajina byla propustná pro lidi i pro zvěř. Proces pozemkových úprav je poměrně dlouhý a pozemky, které tam již jsou, se upravují do vhodnějších tvarů a také se zpřístupňují. A to umožňuje hospodářům využívat je efektivněji,“ říká Jahn „S tím je spojeno i dozelenění. Ani zdaleka tedy nejde jen o výstavbu cest,“ dodává. Pozemkové úpravy řeší dané území uceleně a ve veřejném zajmu se prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jejich přístupnost a využití, vyrovnání hranic nebo vytvoření podmínek pro racionální hospodaření vlastníků půdy.
Jak uvedl na přednášce Zdeněk Jahn, k cílům pozemkových úprav patří i obnovení osobního vztahu lidí k zemědělské půdě a krajině s důrazem na zvýšení kvality života na venkově. K prioritám patří důsledná ochrana zemědělské půdy, ochrana kvality vody, zvýšení její retence v krajině a minimalizace povodňových škod, obnovení struktury krajiny, zvýšení její biodiverzity a celkové ekologické stability.
Mezi problémy, se kterými se při pozemkových úpravách pracovníci SPÚ potýkají, patří například to, že mnozí vlastníci pozemků ani nevědí, kde své parcely mají. Hodně parcel je také napsáno na již nežijící osoby. Vlastníci jsou často nedohledatelní. Proces pozemkových úprav proto řeší i tyto záležitosti.
„Pro vlastníky pozemků chci zdůraznit dvě věci. Pokud má například více vlastníků jeden pozemek, při pozemkových úpravách si jej mohou rozdělit na více menších parcel, z nichž každá bude mít jen jednoho majitele. Do pozemkových úprav proto formálně vstupuje poměrně velké množství listů vlastnictví. U pozemkových úprav je také důležité, že se provádějí ve veřejném zájmu, a díky tomu je možné financování ze státních peněz. Navíc se vlastníkům pozemků zvýší tržní cena jejich parcel, třeba díky tomu, že každý pozemek získá přístup po cestě, která je většinou v obecním majetku. Pokud jsou pozemky přístupné problematicky po parcelách jiných soukromých vlastníků, hodnota ploch se snižuje,“ upozorňuje vedoucí nymburské pobočky.
Pozemková úprava se většinou týká jednoho katastrálního území, ale bývá výhodou, když je možné přibrat i to sousední. Vyřeší se tak například situace, kdy hranice katastru vede prostředkem pole. Může se pak přesunout tak, aby ji tvořila vodoteč, cesta a podobně. Tak, aby byla tato hranice přirozenější.
Projektování a realizace
„Proces pozemkových úprav je možné rozdělit na dvě části. První je projekční a druhá realizační – při ní se budují společná zařízení. Co se bude stavět, vždy stanovuje zastupitelstvo obce,“ říká vedoucí nymburské pobočky a pokračuje, „pozemkovou úpravu zákon umožňuje zahájit, když se přihlásí vlastníci nadpoloviční výměry katastru. To je základní podnět. Tyto žádosti shromažďujeme, zapisujeme do programu a ten nás upozorní, když dosáhneme požadovaného počtu účastníků. Pak jsme ze zákona dokonce povinni pozemkovou úpravu zahájit. To je pro nás ten nejlepší způsob.“
Také je možné zahájit pozemkové úpravy na základě žádosti stavebníka. To bývá většinou u liniových staveb, jako jsou dálnice nebo obchvaty měst. V takovém případě celou pozemkovou úpravu financuje stavebník.
„Třetí způsob je, že pozemkové úpravy zahájíme sami ze své iniciativy. Důvody mohou být různé. Například když je území často zaplavováno. U nás na Nymbursku jsme ale zatím takový případ neměli. Pokaždé šlo o iniciativu majitelů pozemků nebo stavebníka – to se týkalo například výstavby dálnice D11,“ řekl Jahn na závěr přednášky.
Foto: Profimedia.cz
