Josefovské louky jako vzor boje se suchem

Josefovské louky jako vzor boje se suchem

O Ptačím parku Josefovské louky jsme informovali již zde. Ale k rezervaci se vracíme ještě jednou. Letošní extrémně suché a horké léto dalo za pravdu těm, kteří tvrdí, že následkům extrémního počasí lze mimo jiné čelit budováním a obnovováním krajinných prvků, jako jsou třeba malá vodní díla. Tak, jak to v rámci pozemkových úprav prosazuje Státní pozemkový úřad.

I díky četným tůním a mokřadům výkyvy počasí, kvůli kterým velká část české krajiny působí dojmem vyprahlé pouště, jsou Josefovské louky neskutečně svěží. Rezervace se tak stala doslova reklamou na drobná opatření v krajině, která mohou přinést svůj blahodárný efekt.

Mláďata v rezervaci letos úspěšně vyvedly drobné kachničky čírky nebo například dva druhy bahňáků – čejky a kulíci. Ptačí park také hostí čtyři druhy skrytě žijících mokřadních ptáků – chřástalů – a může se pyšnit i výskytem jednoho z nejhezčích tesaříků, tesaříka pižmového. Bohatá škála potravy sem pravidelně láká i čápy a jeřáby. Roste tu vzácný česnek hranatý. Bujnou vegetaci letos nově pomáhají ochranářům krotit divocí koně.

Voudouš i racek

V extrémních horkách a suchách, které Česko už od května sužují, poskytlo řízeně zaplavované území útočiště pro obrovské množství živočichů. „Na břehu letos dokončené soustavy mělkých tůní Slavíkovského ptačníku vyvedli mláďata kulíci. Pro hnízdění si Josefovské louky vybral i ostříž, obratný lovec vážek, který je jako jediný náš dravec schopný ulovit dospělé vlaštovky létající do parku za hmyzem,“ vyjmenovává správce Josefovských luk Břeněk Michálek z České společnosti ornitologické. V historii parku vůbec poprvé tu ornitologové zaznamenali i vodouše štíhlého a racka černohlavého.

Koňská ohrada

Ptákům pomáhají svou přítomností divocí exmoorští koně. Vypasené plochy, které se střídají s vyššími porosty trávy, rozdupaná zem a trus koní poskytují ptákům ideální místo pro sběr potravy. Koně ornitologové vypustili na Josefovské louky teprve letos v lednu, ale jejich působení už se projevilo a v jejich ohradě byli pozorováni celoevropsky chránění modrásci bahenní. „Aktuálně jsme koňskou ohradu rozšířili a exmooři tak mohou spásat i čerstvě vykoupené, neudržované a zarostlé pozemky,“ doplňuje Břeněk Michálek.

Rezervoár vody

Mokřady, jako jsou Josefovské louky, extrémním výkyvům počasí odolávají a představují velmi významný životadárný prvek krajiny. Zamokřená území fungují jako rezervoáry vody, kterou do sebe absorbují při jejím nadbytku a chrání tak okolní krajinu před záplavami. Když pak krajinu sužuje sucho, v mokřadech zůstává pořád dostatek vláhy a zamokřené území navíc představuje oázu pro obrovskou škálu rostlin i živočichů.

Foto: Archiv ČSO, Zdeněk Jakl

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn
Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn