Zapomenuté kouzlo větrolamů
Málokdo si uvědomuje, že degradace půdy v minulosti zapříčinila úpadek různých civilizací. I když se největší pozornost soustřeďuje na erozi související s dešťovými srážkami, neméně závažným problémem je také větrná eroze, která má mimo jiné špatný dopad na kvalitu ovzduší. V Čechách je větrnou erozí ohroženo 26 procent a na Moravě 45 procent plochy zemědělské půdy.
Klimatické výkyvy, tedy sucha, povodně i rychlé změny teplot, jsou jevy, které jsme pozorovali v posledních letech. A všechny zvyšují riziko větrných erozí. Je na čase začít hledat řešení a při tom můžeme navázat na tradici našich předků a učit se od nich.
Jedním z protierozních opatření jsou větrolamy. Tvoří je stromy vysázené do jedné nebo více řád, tak aby poskytly ochranu před větrem. Obvykle se vysazují kolem okrajů polí. U domů pak mohou snížit náklady na vytápění a silnice chrání před závějemi. Mnohé jsme zdědili po předcích, byly vysazovány mezi 20. a 50. lety minulého století. Často čekají na obnovu a revitalizaci. Stromy jsou staré a obklopené náletovými dřevinami. Zapomněli jsme na ně. A to by se mělo změnit.
Význam větrolamů roste. Snaze v této věci konat často předcházejí nutné formální kroky – jako je například zařazení větrolamů do Územního systému ekologické stability (ÚSES) v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, přesněji se jedná o Návrh optimálního prostorového a funkčního uspořádání nových technických opatření z hlediska ochrany proti větrné erozi. Nezbytné je stanovení ohroženosti půdy větrnou erozí, posouzení větrných charakteristik území, účinnosti stávajících větrolamů i jejich současného stavu.
Po výběru místa, kde dojde k obnově starého či výsadbě zcela nového větrolamu, musí být zpracován projekt. Důležitá je například druhová skladba dřevin. Významná je také předpokládaná délka, výška i šířka větrolamu, kromě toho rovněž záleží na správném umístění v krajině. Před návrhem větrolamu je nutné navíc připravit analýzu erozních rizik, nezbytná je pochopitelně detailní znalost problematiky větrné eroze.
Z meteorologického hlediska pochopitelně větrnou erozi nejvíce ovlivňuje rychlost a směr větru, srážkový úhrn a také takzvaný výpar. Důležité je rovněž složení půdy – pokud jsou její částice větší, dochází k větrné erozi až během silnějšího větru. Kritická rychlost je intenzita proudění vzduchu, při které se eroze dostává nad únosnou mez, podle typu půdy tento stav začíná při rychlosti větru od 21 do 48 kilometrů za hodinu, nejnebezpečnější jsou silné, dlouhotrvající větry. Nejvíce ohrožené jsou částice půdy o rozměrech 0,25–0,4 mm, při nejsilnějších vichřicích dochází i k erozi částic s rozměry 2 mm.
Slovníček:
Eroze – přirozený proces rozrušování a transportu půdy, hornin, skal apod. na zemském povrchu. Její příčinou je mechanické působení pohybujících se okolních látek – především větru, proudící nebo vlnící se vody, ledu, sněhu, pohyblivých zvětralin a nezpevněných usazenin.
Eolická eroze – větrná eroze
Abraze – rozrušování půdy mechanickou silou větru
Deflace – v tomto případě odnášení půdy větrem
Foto: iStock.com
