Kolejová polní cesta v Blížejově pomáhá řešit erozi i následky přívalových dešťů
První místo v kategorii Zelená a dopravní infrastruktura soutěže Žít krajinou udělila odborná komise projektu polní cesty o délce 1,3 kilometru v katastrálním území Blížejov v Plzeňském kraji. Komise ocenila, že projekt vedle výstavby polní cesty sloužící ke zpřístupnění zemědělských i lesních pozemků, řeší možné erozivní účinky vody či následky přívalových dešťů. To má v obci s více, než 1500 obyvateli zásadní význam. Blížejov leží v údolí potoka Zubřina v Chodské pahorkatině. Patří do okresu Domažlice v Plzeňském kraji, šest kilometrů jihovýchodně od Horšovského Týna.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1324, kdy ji vlastnili zemané z Blížejova, starší název obce ale zněl trochu jinak – Blíživa. Obec byla rozdělena na několik částí, které držely postupně různé rody. Jeden díl existoval jako samostatný statek. U něj na ostrohu nad rozcestím silnic byl postaven kostel a vznikla tvrz. Nejstarší zprávy o ní jsou z roku 1552. Také dědictví z minulosti patřilo k důvodům uskutečnění pozemkových úprav.
Vytyčené pozemky
Na začátku spolupráce Státního pozemkového úřadu s Blížejovem byly nevyjasněné pozemkové vztahy. U jednotlivých parcel nebyla známá přesná podoba hranic a neexistovala ani digitální katastrální mapa, která by určila, kudy přesně hranice vedou. V tomto případě proto není divu, že to byla obec, která spolupráci s pobočkou pozemkového úřadu v Domažlicích iniciovala. Nyní je na katastrálním úřadu uložena digitální mapa s přesně vymezenými hranicemi pozemků, které byly vytyčeny geodety na místě a k žádným sporům není důvod.
Pozemkovými úpravami to ale neskončilo. Poté, co byly dokončeny, se naskytla ještě možnost výstavby společných zařízení. „Když jsme dokončili pozemkové úpravy, tak jsme si zvolili priority, například o které cesty bychom měli zájem,“ říká starosta Blížejova Jiří Červenka a dodává: „Zastupitelstvo pak o ně požádalo pozemkový úřad. Šlo nám hlavně o to, aby zemědělci měli jednodušší možnost, jak se dostat na své pozemky. Začali jsme proto v této věci s úřadem jednat a do tří let jsme to měli celé vyřešené. Ukázalo se, že jsme vybrali ten správný projekt. Cestu zemědělci opravdu hojně využívají.“
I když pole mají podle starosty několik jednotlivých, soukromých vlastníků, zatím na nich hospodaří jeden velký podnik Fadis z Horšovského Týna, který si je pronajímá. Cesta je postavena tak, že jsou přístupné jednotlivé pozemky – pro případ, kdyby na nich chtěli znovu hospodařit například majitelé či jiní nájemci.
Vycházky i kola
A nejde jen o zemědělce. Podél cesty jsou lavičky, které jsou jedním z lákadel a vybízejí místní k vycházkám. Cestu zároveň vyhledávají i cyklisté. „Komunikace je dokonce součástí cyklotrasy, která vede ze Staňkova po hlavní silnici a pokračuje přes Blížejov k lesu, kudy pokračuje do Horšovského Týna nebo Semošic. Z Blížejova se dá jet na kole do Plzně nebo k hranicím s Německem. „Turisticky moc atraktivním místem nejsme, takže se u nás cykloturisté jen zastavují kvůli osvěžení,“ vysvětluje starosta. V Blížejově proto větší cykloprovoz pomáhá jen větším tržbám místního obchodu a restaurace.
Nová cesta je tvořena dvěma betonovými pojezdovými plochami. Koleje z betonových desek jsou uloženy na vrstvě štěrku. Mezi nimi je zelený, zatravněný pás. Podél komunikace jsou příkopy, průlehy, a také nově vysázená zeleň. Cesta je dlouhá skoro 1,5 kilometru a lemují ji jabloně, hrušně nebo například duby. Součástí komunikace je také jeden mostík přes potok.
„Díky vysazení 140 nových stromů a 325 keřů u polní cesty a výstavbě ochranných hrázek podél záchytného příkopu a svodného průlehu se zvýšila ekologická stabilita a biodiverzita území. Realizovaná opatření tak zastávají i významnou krajinotvornou a ekologickou funkci,“ vysvětluje se ve zdůvodnění, které je součástí vyhlášení výsledků posledního ročníku soutěže Žít krajinou. Starosta k tomu dodává: „A také máme vytvořené remízky, na kterých jsou vysázené například různé keře.“
Sekání trávy
Poté, co byla společná zařízení dokončena, je obec převzala od Státního pozemkového úřadu do svého vlastnictví. „A teď se o to musíme starat, sekat trávu, plejeme remízky, aby nezarůstaly,“ dodává starosta. Obec bude mít přitom povinnost sekat trávu i na dalším společném zařízení – u plánovaného poldru, který má během přívalových dešťů zadržovat vodu a bránit jí v tom, aby nenapáchala, pokud možná žádné škody. Poldr se bude nacházet na opačné straně silnice směřující do Horšovského Týna a jeho nutnost má své opodstatnění. „Naše obec už byla vyplavená dvakrát, je to způsobeno tím, že jsme pod kopcem a potřebujeme vodu nějak zadržet,“ dodává starosta. Naposledy voda v obci větší škodu napáchala v roce 2001, vyplaveno bylo několik stavení. Voda také zničila cestu. Od očekávaného poldru si v obci slibují, že by se podobné problémy už neměly opakovat. „Teď jsme požádali o projekt,“ dodává starosta, který se netají tím, že zejména se spoluprací s domažlickou pobočkou pozemkového úřadu byl naprosto spokojený: „Stejně, jako u každého jiného projektu jsou vždycky připomínky. Všechno se ale vždy vyřešilo.“
Kapacita školy
V Blížejově je mimo jiné také základní škola, na které se dokončuje půdní vestavba, ta patří k dalším projektům, na které je starosta Jiří Červenka pyšný. Zvýšení kapacity školy podle něj bylo nutností: „Kvůli výstavbě rodinných domů se totiž zvýšil počet školou povinných dětí, které je nutné do školy umístit. Škola, která měla kapacitu 200 žáků, jich nově pojme 230. Stavební práce budou probíhat do listopadu, a tak se kapacita školy navýší až od příštího školního roku.“
