Obec Růžovou chrání opatření před povodněmi i větrnou erozí
Obec Růžová leží 10 km od města Děčína v chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. Malebné údolí na hranici Národního parku České Švýcarsko pravidelně sužovaly povodně po přívalových i dlouhotrvajících deštích. Růžovská vrchovina je navíc po staletí tvarována vodní i větrnou erozí, což dokládá i svého času nejhustší síť větrných mlýnů v celých Čechách, z níž některé jsou dodnes dochované. Problémy s vlastnicky neuspořádanými vztahy k pozemkům a bojem s prvními negativními dopady změny klimatu pomohly obci vyřešit komplexní pozemkové úpravy a následné realizace navržených opatření za bezmála 27 milionů korun. Cesta to nebyla jednoduchá ani krátká. Dnes je ale obec Růžová právem modelovým příkladem, jak pomoci krajině vypořádat se s následky intenzivního zemědělství i s rozmary počasí.
Růžový život v Růžové zakalila, tak jako na mnoha místech v České republice, ničivá povodeň v roce 2002. „Tento způsob poznání, jak málo jsme před přírodními živly chráněni, nepřeji opravdu nikomu,“ říká starostka obce Helena Křížková. Přestože obec pod jejím vedením zpracovala protipovodňový management a výsledný návrh zapracovala do územního plánu, na jeho realizaci jí chyběly jak finanční prostředky, tak potřebné pozemky. „Následná blesková povodeň z mimořádně deštivého roku 2010 nám ukázala, že ani navržené meze nad obcí nebudou schopny ochránit vnitřní zástavbu před blátivou vodou z polností, kterou nekapacitní kanalizace nebyla schopná pojmout a valila se středem naší obce. Nový návrh opatření i majetkové vypořádání pozemků nám přinesly v tu dobu právě probíhající komplexní pozemkové úpravy,“ vzpomíná starostka na neveselé roky. Proto byla obec jedním z deseti žadatelů o komplexní pozemkové úpravy, které v obci probíhaly v letech 2009 až 2014.
V posledních třech letech se navíc podařilo realizovat v tomto procesu navržená prioritní opatření. Obec tak nově chrání protipovodňový průleh, multifunkční suchá nádrž i větrolam. Průchodnost krajiny a přístupnost pozemků zajišťují nové polní cesty.
„Tvarové a majetkové vypořádání pozemků v celé linii nad zástavbou obce umožnilo navrhnout a následně i vybudovat protipovodňový 1,5 km dlouhý průleh, který zachytává erodovanou půdu z polí. Díky své třicetimetrové šíři s mírným podélným sklonem zasakuje přívalovou vodu a zpomaluje odtok z území. Vodu, která se v průlehu nevsákne, odvádí v prudkém svahu za intravilánem bezpečný kamenný příkop do Janovského potoka,“ představuje jednu z realizací ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu Martin Vrba. Průleh je zatravněný, zemědělsky obhospodařovaný. V jeho spodní části vznikla mokřina, kterou nejvíce oceňují ptáci a drobní živočichové. Průleh při vjezdu do obce doprovází linie z tradičního jeřábu ptačího, ze kterého se nedaleko vyrábí regionální produkt Děčínská jeřabinka. Vanoucí větry omezuje i hustý svídový pás. „Během dvou let, kdy tu průleh máme, ověřily jeho účinnost jarní tání i májové silné přívalové deště. Nemovitosti pod odtokovou plochou nebyly přívalovou vodou zatím nikterak zasaženy,“ pozitivně hodnotí navržené opatření Helena Křížková.
Zbrzdit přívalovou až dvacetiletou povodňovou vlnu nově pomáhá i zemní hráz suché nádrže vybudovaná na začátku Janovského potoka. „Nejprve jsme tento potok v jeho počátku museli odtrubnit a přivést zpět nad terén. Projekt již pracoval se suchem, které v posledních letech tuto oblast trápí. Proto jsme odtrubněný potok částečně zmeandrovali a nechali mu prostor pro přirozený rozliv v nově vymodelované volní luční nivě. Tím zde zůstane voda co nejdéle. Zmírňovat sucho pomáhají i tři průtočné sedimentační tůně a retenční zemník s kolísavou hladinou v zátopě nádrže. Zatím i v nejdelších suchých obdobích sloužila nádrž jako přírodní zdroj pro napájení volných živočichů,“ říká ústřední ředitel Vrba. Nádrž má retenční prostor o maximálním objemu 12 500 m3. Celé multifunkční dílo je doprovázeno bohatou výsadbou z původních odrůd vrb, růží a solitérních dřevin. „Lokalita se stala takovým naším klidovým energetickým místem. Rádi bychom tudy vedli okružní turistickou stezku okolo nádrže s propojením na populární rozhlednu Růženku,“ představuje plány do budoucna starostka Křížková.
Život v obci kromě sucha či naopak velké vody komplikuje i vítr. Jediná přístupová cesta do obce je zanášena prachovým sněhem z přilehlých polností a tvoří se na ní sněhové jazyky, což ohrožuje uživatele komunikace. Problémy nedělá vítr jen v zimě, podstatným nevítaným důsledkem stále častěji vyskytující se větrné eroze v suchých měsících je degradace polí unášením půdních částic. Zabránit těmto procesům může vhodně vložená bariéra. „Abychom zachovali krajinný ráz této jedinečné lokality, zvolili jsme přírodě blízký typ poloprodouvavého větrolamu. Tvoří ho tři sta metrů dlouhý smíšený zelený pás vysázený v několika řadách,“ uvádí Martin Vrba. Důležitým aspektem návrhu byl požadavek možnosti průchodu zvěře a podpora místních včelstev výběrem vhodných medonosných druhů dřevin. Celkem jich na ploše 1728 m2 bylo vysázeno 952, z toho 392 stromů a 560 keřů. „Nyní by již měl být větrolam v dobré vitální kondici, ale nebylo to jednoduché. Zprvu výsadbu komplikovalo srážkově bohaté podzimní období a některým dřevinám kvůli tomu uhnily vlásečnicové kořínky a pak zase následovala období sucha a mladé výhonky potřebovaly dotovat dováženou zálivkou. Tato péče je naštěstí součástí projektu, pro obec by byla velmi finančně náročná,“ sděluje své zkušenosti starostka obce.
Pro zemědělce byly důležitým aspektem nové zpevněné cesty přes podmáčená území, kde často uvízla zemědělská technika nebo se jejich objížděním znehodnocoval půdní fond či vysázené plodiny. Aby cesta protínající celou západní část řešeného území plnila i protierozní funkci a pomáhala s lepším hospodařením s vodou, doplňují ji tři mikro tůně a zrenovovaný propustek a především jednostranná hruško-jablečná alej. „Aktuálně realizujeme ještě páteřní polní cestu, která bude obsluhovat severovýchodní část území. V minulosti se na ní napojovaly kolmé doplňkové cesty původní plužiny, ty ale kvůli neprůjezdnosti postupně zanikly a pozemky se pro zemědělce staly špatně dostupné. S výstavbou zpevněné, dobře odvodněné cesty vinoucí se podél otevřeného hlavního odvodňovacího zařízení a novými hospodářskými sjezdy, se podmínky přístupu pro hospodařící subjekty výrazně zlepší. Cesta je již těsně před kolaudací,“ řekl ústřední ředitel SPÚ. Cesta bude podle starostky Křížkové sloužit jako cyklostezka spojující obec Růžová se sousedním Janovem.
„V obci Růžová se kolegům z Pobočky Děčín podařilo odvést opravdu velký kus práce a patří jim mé velké poděkování. Velmi pozitivní je pro mne i spolupráce obce a majitelů pozemků. Ne vždy se vidí tak aktivní přístup všech stran, bez kterého je často cesta mnohem delší a komplikovanější,“ poděkoval závěrem všem zúčastněným ústřední ředitel Vrba.
