Příchovičtí testují pozemkové úpravy v Kucínech
První písemná zmínka o obcí Příchovice je z roku 1328. Vesnice v okresu Plzeň-jih má přes tisíc obyvatel a katastr o necelých dvanácti kilometrech čtverečních. Lepšího uspořádání parcel se místní mají dočkat díky pozemkovým úpravám s následnou realizací společných zařízení, která mimo jiné má zabránit i problémům s vodou a erozí půdy.
Starostkou obce Příchovice je Pavlína Nohavová. „Momentálně jsme těsně před zahájením pozemkových úprav. Přitom jde o iniciativu naší obce, která oslovila pobočku Státního pozemkového úřadu. Pozemkovými úpravami a projekty společných zařízení chceme hlavně vyřešit odvodnění jednoho místa, kde se zadržuje voda a dochází ke splachům půdy. Už v momentě, kdy jsme připravovali územní plán, jsme přemýšleli o realizaci nějaké retenční nádrže. Kvůli tomuto záměru jsem k nám do obce pozvala i specialisty, kteří se zabývají právě odvodňováním různých postižených míst,“ vysvětluje starostka. Odborníci ale přišli s informací, že retenční nádrž by v obci téměř nic nevyřešila. V Příchovicích proto začali uvažovat o pozemkových úpravách a zároveň s tím začalo vymýšlení, která společná zařízení by bylo nejlepší realizovat, aby se zbavili problému s erozí půdy.
Myšlenky na budoucnost
„Začali jsme hodně zasahovat do toho, co bychom chtěli a nechtěli. Nepřejeme si v žádném případě budování nějakých megalomanských prvků v krajině, které by ji předělovaly a na jejich uskuteční by padla veškerá obecní půda,“ vysvětluje Nohavová s tím, že je také nutné myslet na budoucnost: „U projektování společných zařízení je důležité, jaké prostředky padnou na jejich údržbu. Vlastně ani nemáme a ani si nemůžeme dovolit mít větší množství pracovníků, kteří by se starali například o údržbu velkých zelených ploch či různých jiných prvků,“ vysvětluje starostka.
Přáním samosprávy v Příchovicích od začátku je, aby mohli i místní spolurozhodovat o tom, jaká společná zařízení budou a nebudou realizovat. „Předběžně počítáme s výsadbou alejí, ale také s travnatými pěšinami, s rozdělením velkých hospodářských lánů na menší plochy,“ dodává Nohavová.
Místním také jde o to, aby projekty moc neomezovaly farmáře. „Chceme najít zlatou střední cestu. Tak, jako před válkou už asi krajina nebude nikdy vypadat, protože jednoduše velká technika současných zemědělců větší plochy potřebuje. Jde ale o to, aby se alespoň částečně napravilo to, co vzniklo za minulého režimu, už jen kvůli zabránění erozi půdy,“ dodává Nohavová.
Kucíny na zkoušku
Zatím v obci řeší jen projekty pro místní část Kucíny. Ta není tak velká, jako samotné Příchovice. „Tam bychom možnosti pozemkových úprav rádi vyzkoušeli a využili mimo jiné možnosti scelení pozemků. Když mají vlastníci více ploch na několika místech, tak je možné parcely spojit do jednoho pozemku. A také si od pozemkových úprav slibujeme možnost, že s jejich pomocí vyřešíme problém určení vlastnictví všech pozemků,“ říká starostka. To byl podle ní dokonce jeden z hlavních impulzů, proč s pozemkovými úpravami začali právě zde. Území Kucín také není tak velké, jako to v samotných Příchovicích, takže se jedná o zkoušku předcházející pravděpodobně projektům ve zbytku území, které pod obecní úřad spadá.
Souhlas majitelů
„S celým procesem jsme již začali. Nejprve bylo nutné oslovit vlastníky pozemků. Potřebná většina již podepsala předběžný souhlas a na pozemkové úpravy kývli. Čekali jsem také na nějaké řešení, které jsme už nechali projektanty zpracovat. A díky tomu máme předběžný návrh. Čekáme ještě na zapracování drobných změn,“ říká starostka.
Foto:Wikipedie
