Dopis z Medlova oceňuje profesionalitu SPÚ
Medlov je obcí v Olomouckém kraji, která se díky 1600 obyvatelům řadí k větším sídlům. První písemná zmínka je datována rokem 1315. Neméně zajímavá je ta z roku 1502, ve které král Vladislav Jagellonský udělil Medlovu privilegium používat znak zobrazující takzvané krojidlo a radlici. S trochou nadsázky stojí za zmínku i písemnost ze současnosti – děkovný dopis starosty.
„Dovolte, abych ještě jednou ocenil ochotu, vstřícnost a vysokou profesionalitu pracovníků pobočky Státního pozemkového úřadu v Olomouci, se kterou se při realizaci těchto společných zařízení setkáváme,“ uvedl mimo jiné v dopisu adresovaném ústřednímu řediteli SPÚ Jan Zahradníček, který zastává funkci starosty Medlova už deset let. „Máme velké štěstí, že větší část společných zařízení je podle schváleného návrhu pozemkových úprav již realizována,“ píše dále starosta v dopisu datovaném 19. únorem 2020. K tomu dodává, že v Medlově v první řadě nečekali, že k realizaci společných zařízení dojde celkem brzy po pozemkových úpravách. „Cítil jsem potřebu poděkovat pozemkovému úřadu za to, že potřebné peníze vyčlenil celkem rychle a zároveň bychom ale byli rádi, kdyby se podařilo vše dokončit, jak bylo naplánováno. Také ale chápu, že pozemkových úprav probíhá na mnoha místech celá řada a je jasné, že není možné vyhovět všem najednou,“ říká starosta.
Problémy s pozemky
Na začátku spolupráce s SPÚ byl předchůdce Jana Zahradníčka. I když současný starosta neví, kdo byl přesně iniciátorem toho, aby se v obci uskutečnily komplexní pozemkové úpravy, domnívá se, že na začátku spolupráce byl spíše oboustranný zájem. „Rozhodně jsme u nás například měli problémy s katastrem, který nebyl digitální a bylo potřeba vše zaměřit, jak to má být,“ vysvětluje současný starosta Medlova. Podle něj byly problémy například se sousedskými spory o to, kde mají být hranice pozemku. „My tady máme několik místních částí a katastrů v rámci obce. Vše začalo před více než deseti lety,“ popisuje Zahradníček začátky pozemkových úprav. Podle něj přesné vymezování hranic pozemků přineslo různé nepříjemné situace. Dalším starostům by proto poradil, aby se před pozemkovými úpravami obrnili pevnými nervy. „Je potřeba to ustát,“ dodává. Při scelování pozemků také v obci museli řešit výměnu půdy s různou bonitou a při výměnách se proto některým snižovala výměra. „I pan ředitel pobočky pozemkového úřadu si tady při závěrečném projednáváním užil své, vše ale nakonec dobře dopadlo i díky tomu, že lidé z pozemkového úřadu všechno opakovaně občanům vysvětlovali a všem se snažili v maximální možné míře vyjít vstříc. A teď už nám díky digitalizaci extravilánu s intravilánem odpadnou jakékoli spory tohoto druhu. Díky heroickému výkonu se podařilo uskutečnit i scelování polí spojené kvůli různé bonitě půdy s často problematickou výměnou pozemků,“ upřesňuje šéf medlovské samosprávy.
Přístup k pozemkům
Podle starosty už byla v obci také realizována celá řada společných zařízení. „V části Zadní Újezd máme kvůli riziku povodní dva suché poldry, také jsme získali biokoridory, které slouží mimo jiné pro migraci zvěře a samozřejmě jsme také potřebovali vyřešit polní cesty či přístupy k pozemkům, které byly v některých případech problematické,“ vysvětluje starosta a pouští se do detailního popisu jednotlivých realizovaných společných zařízení.
Hráz většího vodního díla je podle Zahradníčka v místě, kde je okolní terén nejnižší, vysoká skoro 5 metrů. Celý poldr zaujímá plochu zhruba 200 x 200 metrů. Druhý, menší a zatravněný poldr má hráz vysokou do dvou metrů a předpokládá se u něj, že se voda po intenzivních srážkách bude z velké části vsakovat. Podle starosty byly poldry dokončeny asi před pěti lety a už se ukázalo, že mohou před velkou vodou obec uchránit. „Dříve jsme měli problémy v Újezdě i Medlově. Voda se vylívala z koryta potoka v centru obce, protože jsme tuto vodu nebyli schopni nikde zadržet, a také Povodí Moravy ten potok mělo hodně zanesené, tedy spíš bylo v katastrofálním stavu,“ říká Zahradníček. I v tomto směru se ale podle něj stav věcí změnil a koryto je kompletně vyčištěné. I to přispělo k tomu, že od dokončení poldrů se povodně neopakovaly, naopak až po korunu hráze naplněné vodní dílo předloni ukázalo, že může zadržet velké množství vody, která by jinak napáchala velké škody, a ještě by odtekla z krajiny pryč.
Kvůli migraci zvěře
„Biokoridor je složený z různých dřevin, včetně například ovocných stromů. Je tam – v blízkosti lesů u Králové – také spousta keřů a celé místo se nachází mezi poli a pastvinami. Biokoridor vede až k Holubici, jak říkáme této místní části,“ říká starosta. Toto společné zařízení přitom patří k těm, která iniciovala přímo obec. „Biokoridor jsme si vyloženě přáli kvůli migraci zvěře, aby měla nějakou ochranu a nebyla jen na volném prostranství,“ upřesňuje Zahradníček. Biokoridor už je podle něj na místě zhruba pět let. Starosta upozorňuje, s čím by měly obce při realizací projektů biokoridorů počítat. „Je nutné brát v potaz, že stejnou částku, jako stálo pořízení biokoridoru, bude muset obec vynaložit ze svých prostředků také na péči o toto společné zařízení.“ Podle něj je v období sucha například důležité zalévání či kontrola, jestli stromky neokusuje zvěř. „Najali jsme si odbornou firmu, která se mimo jiné specializuje na arboristické práce. Chodí tam dvakrát ročně, a zvlášť během posledního léta, které bylo hodně suché, tam museli několikrát zalévat,“ upřesňuje starosta.
Vyhnat techniku
Podle Zahradníčka je dalším cílem projektů společných zařízení vyhnat z obce zemědělskou techniku, aby do intravilánu vůbec nemusela zajíždět. „To se zatím podařilo jen částečně, cestní síť ještě nemáme úplně dokončenou, ale měla by zahrnovat okruh okolo obce. Až bude dobudován, tak do vesnice už nezajede žádný traktor, protože budeme trvat na tom, aby zemědělci využívali novou cestní síť,“ vysvětluje Zahradníček. Zatím má podle něj Medlov dokončených asi pět cest o délce asi 3 km. Čtyři cesty ještě zbývá vybudovat. „Jsme zhruba za půlkou a komunikace nevyužívají jen zemědělci. Kromě nich tam jezdí také například cyklisté, a začali je z důvodu zkracování trasy využívat i motoristé. To jsme si ale nepřáli, takže jsme tam dali dopravní značení. Osobní auta nám tolik nevadí, ale kamiony tam opravdu nemají co dělat,“ vysvětluje starosta.
Všechny nové polní cesty jsou v Medlově asfaltové. „Řekl bych, že ta úroveň je skoro nadstandardní. Když si vezmeme, jaký je stav silnic třetí třídy na krajských komunikacích, tak my máme v polích opravdu pěkné cesty, které jsou na lepší úrovni,“ říká Zahradníček. Pokud by se podle něj cestní síť podařilo v dohledné době dokončit, zůstanou na seznamu plánovaných společných zařízení ještě některé položky týkající se vodohospodářských projektů. „Ještě počítáme například s mokřady,“ uzavírá Zahradníček.
