Sbírání podpisů v Deštné zpomalil koronavirus
Deštná je menším městem, které se nachází asi patnáct kilometrů severozápadně od Jindřichova Hradce a má zhruba 750 obyvatel. I když je nejstarší písemná zmínka datována rokem 1294 z darovací listiny Oldřicha z Hradce, web žítkrajinou.cz se zajímal hlavně o současné písemnosti a dění související s pozemkovými úpravami.
O důvodech, proč si město v Jihočeském kraji přeje pozemkové úpravy realizovat, promluvil místostarosta Deštné Petr Janota. „Iniciovali jsme pozemkové úpravy hlavně kvůli splachům. Těmi trpíme, protože jsme v ďolíku, naše osídlení bylo historicky umístěno v blízkosti brodu,“ vysvětluje místostarosta příčinu problémů. Loni kvůli komplikacím v krajině a stížnostem občanů začal starosta Deštné David Šašek problémy svého katastru řešit. Ukázalo se přitom, že nejrychlejší cesta vede přes projekty společných zařízení a ty jsou zase podmíněny pozemkovými úpravami, které mimo jiné pro společná zařízení pomohou vyčlenit pozemky. Jenže pouhý výskyt opakované eroze půdy k vyhlášení pozemkových úprav nestačí.
Roztříštěná držba
Státní pozemkový úřad (SPÚ) rozhodne o schválení návrhu pozemkových úprav tehdy, pokud s ním souhlasí vlastníci alespoň šedesáti procent výměry půdy pozemků, které mají být do pozemkových úprav zahrnuty. „Oslovili jsme proto širokou veřejnost, abychom zjistili, jestli by s realizací pozemkových úprav souhlasili,“ říká místostarosta. A celý tento proces zatím běží. „Podpisy ještě posbírané nemáme, s vlastníky pozemků ale vyjednáváme. Na úřadě jsou k dispozici archy, do kterých se občané mohou podepisovat. A kromě Deštné se jedná také o místní část Lipovka, která má samostatné katastrální území. Tam vše probíhá paralelně. Kvůli koronaviru byl na několik týdnů omezený provoz úřadů, tak se vše trochu pozdrželo,“ říká Janota. Majitelé pozemků podle něj i přes komplikace s pandemií, které zasáhly všechny oblasti života, volají a ptají se, co jim na záměru pozemkových úprav není jasné. „Vše jim pokaždé vysvětlím a domnívám se, že k pozemkovým úpravám pomalu získávají důvěru. Malý odstup si drží zemědělská společnost, která v našem katastru hospodaří. Sice přislíbili podpis, že souhlasí, ale vyhradili si, aby se podepsali jako poslední – tedy aby to bylo tak, že když se podepíší, budeme se moci do pozemkových úprav pustit. Sami ale nic iniciovat nechtějí,“ upozorňuje místostarosta.
Obnova historických cest
Úprava rozložení parcel či boj s erozí nepatří k jediným možným přínosům, které v Deštné od pozemkových úprav a projektů společných zařízení očekávají. „Důležitá pro nás je také cestní síť – prostupnost krajiny je totiž u nás velkým problémem. Zanikly původní polní cesty, což podobně jako na jiných místech souviselo s kolektivizací – během ní vznikly velké lány. Kromě toho, že komplikují prostupnost, jsou navíc největší příčinou zmíněných splachů,“ říká Janota.
Deštná přitom se zájmem o obnovu cestní sítě není ani zdaleka výjimkou, a také na jiných místech slouží pro inspiraci staré mapy, na kterých jsou zanesené historické cesty. Až na výjimky je nejlepší vést polní cesty právě místy, která se osvědčila generacím našich předků. Obec si proto přeje vést komunikace pravděpodobně opět na místech, kde už existovaly v minulosti. K tomuto způsobu plánování jsou často využívány i historické mapy. Ani místostarosta Deštné nepovažuje naprosto nové trasy za ideální řešení. „Staré cesty vždy vedly odněkud někam a většinou měly smysl,“ uvádí místostarosta.
Kromě obnovy starých komunikací se osvědčil ještě jeden způsob, jak novou cestní síť optimálně projektovat. Ani v tomto případě se nejedná o žádnou složitou metodu. Projektanti pozemkových úprav při ní prochází celý katastr a dívají se, kde jsou vyjeté koleje například od zemědělské techniky. Ty jsou jasným důkazem, že je v místě poptávka po dopravní obslužnosti, a nová cesta tam může být užitečná.
Reprezentativní plochy zemědělců
Obnovení či výstavba cest patřila dlouhá léta k nejvíce poptávaným projektům společných zařízení, i když v současnosti se těžiště zájmu přesouvá k vodohospodářským projektům. To částečně platí také o Deštné, kde chtějí vyřešit problém uvedených splachů. To ale neznamená, že by neměli zajištěné zadržování vody v krajině. „My jsme také rybníkářský kraj, a ty rybníky, které máme v katastru, mají funkci právě v zadržování vody v krajině. Splachům zas tolik nebrání, protože závěrové profily, které jsou v intravilánu, máme prakticky na hranici zastavěného území,“ vysvětluje Janota.
Pro boj se splachy může být podle něj užitečné například přerušení svahů pomocí valů a příkopů. Pomoci by také mohlo, pokud by zemědělci, kteří v místě hospodaří, všechna pravidla vzorně aplikovali nejen v místech, která jsou na očích veřejnosti a neprovozovali to, co se dá označit jako Potěmkinova vesnice. „Pracovně tomu říkáme reprezentativní plochy – to co je vidět ze silnice, je celkem v pořádku, s odlehlými místy je to ale horší. Tam, kde se musí jet k poli lesem, nebo zezadu, tam je už ta úroveň horší. A kvůli tomu se stává například to, že občas někomu vlétne voda z pole do domu,“ vysvětluje místostarosta Deštné.
Pokud takový problém nastane, město jej nahlásí pozemkovému úřadu jako erozní událost. Ta je pak zapsaná v portálu pro monitoring eroze. „A pokud k něčemu takovému dochází opakovaně, měly by se tam i zpřísnit podmínky pro hospodaření. Sice o žádném konkrétním případu, kdy by byly kvůli špatným postupům například zastaveny dotace pro zemědělce, nevím. Ale podle toho, co jsem už viděl na místech monitorovaných erozních událostí, si myslím, že přístup se v mnohém zlepšil a zemědělci si už dávají větší pozor na dodržování správných postupů,“ vysvětluje Janota. Kromě přínosu pozemkových úprav či společných zařízení nejen pro boj s erozí půdy, vidí řadu výhod také v možnosti uspořádat katastrální území.
Pozemkové úpravy přinesou do území klid
„Z pozice vedení města bych jiným starostům pozemkové úpravy rozhodně doporučil. Pozemkové úpravy přinesou do území klid, pomohou napravit vlastnické i uživatelské vztahy. Pokud je navíc dobře vyprojektovaná cestní síť a podaří se z ní aspoň něco zrealizovat, tak je to ta nejlepší reklama i na samotné pozemkové úpravy – dozví se o jejich výhodách i starostové v dalších městech a obcích. Lidé jsou totiž spokojení – nové cesty většinou neslouží jen zemědělcům, ale lidé po nich mohou chodit na procházky či vyjížďky na kole. Pro obyčejné občany ale nemají význam zatravněné cesty, které rozjezdí zemědělská technika a jsou pak bahnité,“ říká místostarosta a věří, že se v Deštné i Lipovce navzdory komplikacím s koronavirem potřebné podpisy pro rozjetí pozemkových úprav získají. „Občané Deštné námitky k realizaci pozemkových úprav spíše nemají. Byl jsem ale na zastupitelstvech i ve dvou sousedních obcích. V jedné z nich o pozemkových úpravách uvažují a ve druhé jsou bývalá selská stavení a držba se tam příliš netříští. Lidé tam mají pozemky od domu až do lesa v jednom pásu a moc velký přínos v pozemkových úpravách nevidí,“ říká Janota. Určitou míru možných komplikací je ale podle něj možné očekávat téměř všude. „V každém katastrálním území se najde minimálně jeden člověk, který nebude souhlasit nikdy s ničím. A s tím se musí počítat. Všem samosprávám, které o pozemkových úpravách uvažují, bych chtěl vzkázat, že si chce dát práci a lidem vše vysvětlovat. Dobré řešení je si s jednotlivými majiteli pozemků domluvit schůzky a zeptat se jich, co jim není jasné, co je trápí. Problém je v tom, že lidé si často mezi sebou říkají informace, které jsou polopravdivé či zcela nepravdivé. O to více je vysvětlování toho, jak se věci mají, důležité,“ dodává Janota.
Foto: město Deštná
