Poděvousy získaly díky pozemkovým úpravám plochy pro svůj rozvoj

Poděvousy získaly díky pozemkovým úpravám plochy pro svůj rozvoj

Poděvousy jsou vzdušnou čarou necelých 15 kilometrů východně od Horšovského Týna. Obec z domažlického okresu v Plzeňském kraji má 250 obyvatel. Horšovský Týn je pro Poděvousy obcí s rozšířenou působností, poděvouským starostou je Vít Veselý. Pozemkové úpravy pro obec znamenají mimo jiné uvolnění pozemků pro novou výstavbu, pořádek v katastru i možnost výstavby nového rybníka. 

I když na stránkách regionálního tisku Poděvousy figurují většinou jen na sportovních stránkách s výsledky fotbalového okresního přeboru a výjimečně v rubrice dopravních nehod, děje se toho v obci mnohem víc. Například má téměř dokončené komplexní pozemkové úpravy. Zájem o život v Poděvousích roste a obec proto připravuje i několik stavebních pozemků zejména pro mladé rodiny s dětmi. Ještě nedávno přitom byla plocha určená územním plánem k bydlení v majetku státu prakticky nedobytná, převedení na obec Poděvousy komplikovala skutečnost, že pozemkem vedla cesta. A jediným způsobem, jak problém vyřešit a podpořit další rozvoj obce, byla realizace komplexních pozemkových úprav.

Válka s rozdrobeností

„Očekáváme, že do konce letošního roku budou pozemkové úpravy zapsané i na katastru,“ říká starosta Poděvous Vít Veselý. Komplexní pozemkové úpravy obec iniciovala také kvůli značné rozdrobenosti zemědělské půdy do menších celků a problém byl i s přístupem na některé pozemky. „Poprvé jsme pozemkový úřad kontaktovali někdy v letech 2012 – 2013, samotné úpravy pak začaly někdy v roce 2016. V naprostém začátku jsme museli majitelům pozemků vysvětlovat, o co přesně jde, proběhla také nějaká veřejná zasedání, do toho přišli lidé, kteří se kvůli tomu všemu bouřili. My jsme ale potřebovali, aby se zahájením úprav souhlasili minimálně majitelé šedesáti procent ploch, a to se nám splnit podařilo,“ popisuje postup Veselý. Zásadní pro zahájení byl souhlas majitelů největších ploch – tedy zemědělců, hlasovat mohla také obec, která rovněž mezi majitele zemědělské půdy patří.

Kromě společných schůzí bylo podle starosty nutné změny v katastru projednávat s majiteli pozemků také jednotlivě. „A do toho všeho teď také přišel koronavirus, i proto se pozemkové úpravy docela táhly. Nakonec to bude trvat už pět let, ale stojí to za to, protože na pozemkových úpravách stejně každý nakonec vydělá. A to i obec, protože se vyřeší různé problémy v katastru. „Následně po té pozemkové úpravě dojde na plán společných zařízení a obec si například může říct, kde by chtěla vybudovat nějaké cesty a stát pak ty projekty i s pomocí evropských fondů realizuje,“ vysvětluje Veselý.

Rybník v místě, o které není zájem

Plán společných zařízení mají Poděvousy už připravený. „Při pozemkových úpravách se volí i rada zástupců majitelů pozemků, a tam se třeba řekne: tady a tady bude rybník, zaplatí se z unijních peněz a postaví ho stát. Po dokončení se tyto projekty převedou do majetku obcí a nemusí jít jen o rybník, ale také například o cestu se stromořadím,“ popisuje starosta.

Přestože řada obcí obnovuje cesty i vodní díla v místech, kde už historicky existovala, totéž pravidlo pro zamýšlený rybník v Poděvousech neplatí. Také zde ale má umístění vodní plochy své důvody. „Je to zemědělská půda, kterou by v rámci výměny pozemků nikdo nechtěl, protože tam vždycky bylo mokro. To místo by snad ani nebylo možné někomu nabídnout, navíc potok, který tam vede, nemá stabilní průtok. A když je v potoce třeba málo vody, tak je problém s vodou z ČOV. Čistírny odpadních vod sice vypouštějí vodu o určitých parametrech, počítá se ale s tím, že voda bude následně zředěna další vodou z nějakého vodního toku. Stabilita průtoku se díky rybníku výrazně zlepší,“ vysvětluje Veselý.

Hráz nové vodní plochy o rozloze zhruba tří čtvrtin hektaru podle něj bude dlouhá několik desítek metrů. Kromě rybníka vznikne také mokřad. Ten bude mimo jiné sloužit k dočišťování vody z čistírny odpadních vod. Možná vyšší prioritu má ale projekt jedné cesty: „Asi půlkilometrová komunikace, nám jako obci opravdu hodně pomůže. Odvede provoz zemědělské techniky mimo centrum vesnice. Bude to takový obchvat. Nejprve ale musíme počkat, aby byla komplexní pozemková úprava zapsaná na katastru,“ říká Veselý.

Pro kola i traktory

Plán společných zařízení zahrnuje ještě další položky. Starosta ale opakovaně zdůrazňuje význam uvedené cesty. „Hned se stavět nezačne. Nejprve musíme mít zapsaný pozemek na katastru. Poté můžeme začít řešit i další věci, jako je projekt či stavební povolení. Náš optimistický odhad je, že by se mohlo začít budovat někdy v letech 2023 – 2024,“ říká Veselý. Zatím není známý ani povrch připravované vozovky, podle starosty ale nejspíš půjde o asfalt či betonové panely. „Když je po žních a je sucho, tak traktory mohou jezdit i po strništi a je jim to celkem jedno. Horší je situace za vlhkého počasí. Jinak komunikaci budeme samozřejmě stavět tak, aby po ní mohla jezdit i současná zemědělská technika,“ vysvětluje starosta. A upozorňuje, že cesty, které ještě se současnou větší zemědělskou výzbrojí nepočítají, můžou dnešní těžké traktory například během vlhkého počasí naprosto zničit.

Komunikaci, ze které se stane „farmářský obchvat“ by v dalším sledu mohly následovat projekty dalších cest. „Plán společných zařízení je veřejně dostupný na webu naší obce,“ odkazuje na další podrobnosti poděvouský starosta. Dokument datovaný z ledna 2019 má celkem 70 stran. „Je vyjádřením veřejných zájmů státu a společných zájmů vlastníků v obvodu pozemkových úprav. Neřeší tedy konkrétní vlastnické vztahy a nároky, ale vytváří podmínky pro ochranu veřejného zájmu v území, podle stanovených podmínek od správních úřadů a výsledků vyhodnocených průzkumů a rozborů. Předmětem plánu společných zařízení ani jeho obvodem není celé katastrální území, ale pouze stanovený obvod pozemkových úprav. Širší územní vazby a specifické podmínky místa byly předmětem předchozích průzkumů a rozborů v přípravné činnosti,“ je uvedeno mimo jiné v úvodní části plánu společných zařízení.

V seznamu navrhovaných cest jsou uvedeny komunikace na celkové ploše přesahující 28 tisíc m². Návrh společných zařízení rozděluje projekty do čtyř kategorií, cesty přitom patří do první z nich, nazvané „Zařízení ke zpřístupnění pozemků“, další kapitoly mají názvy také podle oblastí, v jakých mají projekty mít nějaký přínos. „Zařízení a opatření k protierozní ochraně půdy“, zmíněná jsou i „Vodohospodářská opatření“ a nechybí „Opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí.“

Plán společných zařízení podle starosty musel nejprve projít schválením. „Je uveden i v zápisu našeho zastupitelstva,“ upřesňuje Veselý.

Na pozemkových úpravách i navazujících projektech Poděvousy spolupracují s pobočkou pozemkového úřadu v Domažlicích, a také s projekční kanceláří, kterou si úřad najal. „Při vytyčování obvodů pro pozemkové úpravy byli přítomní lidé z SPÚ i z projekční kanceláře. U dílčích diskusí s majiteli to bylo podobné. Na úřad mohl během celého jednoho měsíce kdokoli s čímkoli přijít. A u všeho byli lidé z SPÚ i z projekční firmy,“ popisuje průběh přípravy pozemkových úprav starosta Poděvousů.

Noví obyvatelé

„Nyní už plánujeme také zmíněnou obytnou zónu s asi 14 parcelami. Uvedený státní pozemek, který bude možné díky pozemkovým úpravám uvolnit ještě před koncem tohoto roku, přitom tvoří jenom část této plochy. My tam budeme muset zavést vodovod a musíme samozřejmě postavit ulice. Zájem o bydlení je velký, až mě překvapilo, kolik lidí nám kvůli tomu telefonuje,“ říká starosta. „Minimálně každý měsíc se někdo ozve a většinou má seriózní otázky na možnosti bydlení u nás,“ dodává.

Díky chystané výstavbě a očekávanému přílivu nových obyvatel mají Poděvousy zaručeno, že bude pokračovat nastolený trend, tedy že tamní populační křivka i nadále poroste. „Od sametové revoluce nám počet obyvatel nejprve klesal až ke dvěma stovkám, později ale začal růst na současných zhruba 250 obyvatel. Těsně před druhou světovou válkou přitom u nás bydlelo 500 lidí, a to souviselo i s tím, že když lidé čekají válku, snaží se odstěhovat z měst na venkov,“ popisuje historický vývoj v obci Veselý. I když se podle něj některé rodiny odstěhovaly také během posledních let, příliv nových obyvatel tento trend s jistotou převažuje. „Jen během mého starostování, ve funkci jsem od roku 2010, se u nás postavilo celkem asi pět nových domů, ve kterých jsou v naprosté většině mladé rodiny s dětmi, které chodí do školy. A navíc je jedno stavení ještě rozestavěné,“ vyjmenovává Veselý. Podle něj ale pokaždé nestaví jen lidé, kteří nemají k Poděvousům vůbec žádné vazby. A může jít například také o ty, kteří mají ve vsi své rodiče.

Problémy s vodou

Podmínkou dalšího rozvoje obce je hlavně výstavba vodovodu, který by ale nevedl jen k novým parcelám a stal by se projektem pro celé Poděvousy. „I když všichni mají své studny, tak pokud nastanou v létě sucha, máme s vodou problémy. Každý samozřejmě nemá stejně hlubokou studnu a dopadá to tak, že si třeba někdo zalévá rajčata a jeho soused je naprosto bez vody a musí si nosit vodu v kýblu, aby si vůbec mohl vyčistit zuby. Já osobně jsem také měl s tím, že mi docházela voda v jedenáctimetrové studni, problém. Asi před rokem jsem si proto kromě studny musel nechat vyvrtat přes padesát metrů hluboký vrt,“ říká Veselý, který má i díky osobní zkušenosti pro problémy s vodou velké pochopení. „Vodovod je při dnením počasí nutnost, momentálně jsme už ve fázi připrav a na vypracování projektu jsme získali dotaci,“ popisuje aktuální stav věcí starosta. Naopak kanalizaci v Poděvousích už mají a směřuje do zmíněné čistírny odpadní vod. Lidé ale do kanalizace smějí vypouštět jen vodu, která byla předčištěna v septiku. „V ČOV se pak splašky dočišťují tak, aby bylo možné je dále vypouštět,“ uzavírá Veselý.

Foto: oficiální web obce Poděvousy

 

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn
Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn