Nic v životě nepřijde samo, je třeba jít v ústrety
Ač příroda bývá často nazývána mocnou čarodějkou, sama na všechno prostě nestačí. S rozsáhlou stavební činností se navíc, především v okolí obcí, neustále zmenšuje přirozený životní prostor pro zvěř. Je tedy ve veřejném zájmu prostorově a majetkově uspořádávat vlastnická práva a s nimi související věcná břemena. Jedním z klíčových nástrojů pro rozvoj venkova jsou tzv. pozemkové úpravy. Ty navíc vytvářejí příznivé podmínky pro racionalizaci zemědělské výroby, přispívají k ochraně a tvorbě krajiny, a často také zlepšují hospodaření s vodou v ní.
V rámci pozemkových úprav svolává úvodní jednání příslušný pozemkový úřad a povinnost jej svolat je dána zákonem č. 139/2002 Sb. Jeho obsahem pak je seznámení vlastníků s účelem, formou, postupem a předpokládaným obvodem pozemkových úprav, příp. projednání dalších významných skutečností. Samotné řízení je vždy zahájeno z podnětu pozemkového úřadu. Plánem společných zařízení je potom dán základ nového uspořádání pozemků, které bude k užitku všem uživatelům dotčeného území – řeší zpřístupnění pozemků, navrhuje vodohospodářská, protierozní a krajinotvorná opatření.
Pozemkové úpravy (dále jen PÚ) jsou od nastavení legislativního rámce v roce 1991 chápany jako nástroj k vytváření podmínek pro racionální uspořádání vlastnických vztahů k zemědělským a lesnickým pozemkům s ohledem na hospodaření na nich a potřeby krajiny. Realizace společných zařízení v rámci těchto úprav znamená nejenom nové polní cesty se všemi doprovodnými stavbami jako jsou mostky, propustky, brody, výhybny atd., ale prostřednictvím svodných příkopů a průlehů také retenční vodní nádrže, ať už v jejich suché formě nebo se stálou hladinou vody. Dalšími úpravami a revitalizací toků je někde i pomocí vystavěných hrází a zatravněním infiltračních zón na propustných a mělkých půdách zajištěna ochrana zastavěných území neškodným odvedením povrchových vod od nich. Ruku v ruce s tím jde doplnění zeleně v krajině a omezení důsledků eroze. „Způsobů agrotechnických a organizačních opatření proti ní je celá řada. Dle dané situace budujeme protierozní meze a hrázky, záchytné příkopy, zasakovací pásy, větrolamy nebo plochy ochranných pásů zatravňujeme a zalesňujeme,“ ozřejmují krajinotvůrci.
PÚ ovšem nejsou „objevem“ po změně politického režimu v roce 1989, ale fungují prakticky ve všech vyspělejších zemích a právě u nás mají velkou tradici. Jeden z jejích českých protagonistů František Skopalík (1822 – 1891) se zasloužil o principy a předpisy takových úprav už v tehdejším Rakousku – Uhersku.
V našem regionu se o tohle všechno v zájmu nás všech stará Krajský pozemkový úřad pro Liberecký kraj, Pobočka Liberec, jejíž působnost je na okresech Liberec a Jablonec n. N., Díla této pobočky ovlivňují a zlepšují život mj. také obyvatelům našeho Turnovska. Např. už v roce 2013 byl dokončeny biokoridor v Jenišovicích a v letech 2014 – 2015 byla vybudována suchá retenční nádrž v nedalekých Odolenovicích. Hned dvě asfaltové cesty mohou využívat také lidé i návštěvníci Paceřic, zlepšena byla rovněž dopravní obslužnost v Radimovicích a Střížovicích.
„Komplexní pozemkové úpravy v katastrálním území Pěnčín byly ukončeny v roce 2002. Na základě žádosti Obce Pěnčín jsme pak v roce 2014 vybudovali nejprve dvě účelové komunikace o délce 457 metrů, a o rok později ještě jednu dlouhou 1,3 kilometru, to vše s přilehlou výsadbou a ozeleněním. Pěnčín je navíc osadil ještě lavičkami pro oddech poutníků. Někdy se podaří získat i dotační příspěvky, ovšem náklady na tyto cesty šly tentokrát z finančních prostředků pozemkového úřadu“ přiblížil za liberecký SPÚ jeho vedoucí ing. Tomáš Maček.
Aktuálně je v běhu realizace biokoridoru mezi pěnčínskými Vitanovicemi a Vlastibořicemi, kde bylo třeba zlikvidovat pozůstatky skládky komunálního odpadu ještě z předlistopadové éry o rozloze zhruba jednoho hektaru. K prvotní úpravě inkriminovaného místa posloužila metrová vrstva zeminy, přemístěná sem ze stavby průmyslové zóny na Vesecku. Postupem času došlo v dalším kroku k výběrovému řízení, v němž naplánovanou realizaci zakázky za bezmála dva miliony korun (vč. DPH), vysoutěžila firma Školky-Montano s.r.o. z Přerova nad Labem. „Leckdy bývá potíž se domluvit se všemi majiteli na všem, ale v tomhle případě to šlo poměrně hladce. Pod pozemkem biokoridoru jsou totiž celkem tři pozemky, z toho dva patří Obci Pěnčín,“ pochvaloval si při našem rozhovoru liberecký krajinotvůrce a dovysvětlil. „Ohledně ceny bych rád připomenul, že je v ní vedle samotné výsadby, zaměření předmětného pozemku, likvidace náletových dřevin, terénních úprav a mulčovacích prací, zahrnuta také následná tříletá péče o dílo, znamenající jeho kontrolu, zavlažování a další potřebné úkony.“
Jen pro představu, na daném prostoru bylo během jednoho a půl měsíce roku 2020 vysázeno celkem 1010 keřů různých druhů od lísky, přes hloh až po růži šípkovou a 550 stromů! Pro milovníky přesných čísel a listnatých stromů jde o 120 habrů, 110 javorů, 160 jeřábů, 80 bříz a 80 ptačích třešní. „I když je tato akce určena prioritně zvěři, momentálně musí být upravená plocha oplocena, aby právě z její strany nedošlo k devastačnímu poškození výsadby. Jak již bylo řečeno, teprve po tříleté implementační době převezme správu místa obec, aby mohlo plnohodnotně sloužit všem svým účelům. Teprve potom si my můžeme odškrtnout další položku v našem nekonečném seznamu tak, abychom toho stihli revitalizovat v naší zemi co nejvíc,“ rozloučil se optimisticky Ing. Tomáš Maček, současný šéf SPÚ Liberec.
Jak dál vyplynulo, hlavním cílem PÚ, vesměs podpořených financemi z Programu rozvoje venkova ČR, je obnovení struktury krajiny, zadržení vody v krajině, zvýšení její biodiverzity a celkové ekologické stability, a je potěšitelné, že ji sice hradí stát, ale mají obrovský význam především pro obce. Řeší totiž mj. také dohledání doposud nezapsaného obecního majetku a jeho optimální rozmístění v kontextu s veřejně prospěšnými záměry v krajině, zlepšuje její prostupnost a v neposlední řadě díky účelovým komunikacím v extravilánu omezuje pohyb zemědělské techniky v samotných obcích, nemluvě o tom, že nové uspořádání pozemků zajišťuje jejich zpřístupnění a zemědělskou využitelnost i po realizaci výstavby prvků veřejné infrastruktury jako jsou obchvaty, silniční a železniční koridory.
PÚ však v mnoha ohledech ocení i samotní vlastníci a uživatelé dotčených pozemků, ať už jde o upřesnění vlastnictví co do přesné výměry a polohy, nebo třeba zvýšení jejich tržní ceny. Také pro katastr nemovitostí mají PÚ svůj přínos, neboť se díky nim obnovuje tzv. katastrální operát, vznikají přehlednější digitální mapy, odstraňují se a opravují nesprávné údaje o vlastnících, které také úředníci dohledávají, a to vč. dědiců, aby se vyřešilo případné duplicitní vlastnictví.
Zkrátka a dobře, je dobré pozitivně vnímat podobné pozemkové úpravy a vidět za nimi lidi, pro které je tahle problematika životním posláním, dokonale ji zvládají a k všeobecnému prospěchu ji v průběhu plynoucího času také zdařile realizují.
autor: Karel Vodrážka pro Turnovsko v akci
