Polder v Mysločovicích se osvědčil

Obec ze Zlínska získala díky projektům společných zařízení suchý polder, za svou krátkou existenci už vodní dílo ukázalo, že dokáže zabránit zaplavení domů.

Mysločovice jsou obcí ze Zlínského kraje s 636 obyvateli a katastrem o rozloze 366 hektarů. Nacházejí se asi pět kilometrů severně od silnice mezi krajským Zlínem a pneumatikářskými Otrokovicemi. První písemná zmínka o Mysločovicích je z roku 1397, kdy vesnice patřila ke Količínskému panství. Později Mysločovice patřily k Holešovickému panství a biskupovi Albertu ze Šternberka. V průběhu historie obec také náležela rodu Rottalů.

Nepravidelná náves

Pro strukturu osídlení je charakteristická nepravidelná náves. Ta kopíruje hlavně silnici z Holešov

a a Lechotic do Malenovic. Pozemkové úpravy a hlavně následné projekty společných zařízení ale spíše řešily otázku několika menších vodních toků, které se pravidelně vylévaly ze svých břehů. Mysločovice se ale nejprve zajímaly o provedení komplexních pozemkových úprav z jiného důvodu. „Naše obec o jejich realizaci požádala hlavně kvůli tomu, že jsme potřebovali vyřešit jisté záležitosti obce a problémy s pozemky. Některé vesnice v okolí už pozemkové úpravy za sebou měly a líbilo se nám, že získaly nějaká společná zařízení. I díky nim jsme věděli, čeho je možné dosáhnout,“ vysvětluje starosta Mysločovic Pavel Žák. „Slučovali jsme pozemky, narovnávali jejich hranice a zlepšovali přístup k pozemkům,“ upřesňuje starosta.

Oznámení záměru Plánu společných zařízení v rámci Komplexní pozemkové úpravy v katastrálním území Mysločovice bylo zveřejněno na úřední desce od 13. 8. 2013. Největším a zatím jediným realizovaným projektem je suchý polder. „Ten nám předali zhruba před čtrnácti měsíci, samotná výstavba trvala asi rok a čtvrt. Stavební práce začaly na podzim 2017. Problémy s vodou jsme měli každý rok, protože jsme na soutoku dvou potoků a každý rok jsme bývali zaplavení buď z jedné nebo ze druhé strany. Polder je nad soutokem a pokrývá jeden vodní tok. Ten druhý máme pokrytý jen z části – další – starší polder je na jednom z přítoků. Ten jsme řešili mimo pozemkové úpravy ve spolupráci s Povodím Moravy,“ upřesňuje Žák a pochvaluje si spolupráci se Státním pozemkovým úřadem.

„Byla výborná a navíc polder funguje – jeho funkčnost jsme si ověřili předloni na podzim. Vodu se podařilo zadržet a zastavila se asi deset centimetrů před vylitím z břehů, pokud by tam polder nebyl, určitě by okolní domy byly zaplavené. Doplnili jsme také vodní plochy, na kterých žijí i ptáci, zároveň se suchým polderem vznikly ještě nějaké související objekty, včetně například záchytného svodného příkopu, přibylo také nějaké ozelenění,“ pochvaluje si starosta.

Sedmero společných zařízení

Další společná zařízení zatím na svou realizaci čekají. „Chtěli jsme polní cesty, remízky, a také protierozní opatření či záchytné příkopy na vodu. A zvažovali rovněž větrolamy,“ říká Žák. „Celkem jsme naplánovali asi sedm společných zařízení, ale dokončený polder z nich byl nejdražší. I pro všechna další společná zařízení byly vyčleněné plochy během pozemkových úprav. Potřebujeme například vodní propustky pod hlavní cestou,“ upřesňuje starosta.