Rozhovor se starostou: Zdeněk Peša, Olešnice na Moravě

Rozhovor se starostou: Zdeněk Peša, Olešnice na Moravě

Olešnice (též Olešnice na Moravě) je město v okrese Blansko v Jihomoravském kraji, 9 km severozápadně od Kunštátu. Leží u krajského trojmezí, na severu sousedí s Pardubickým krajem a na západě s Vysočinou. Žije zde přibližně 1 700 obyvatel. Olešnice se nachází v Hornosvratecké vrchovině, v údolí říčky Hodonínky na jejím soutoku s Veselským potokem. Zástavba se převážně nachází v nadmořské výšce 530 až 570 metrů. Řada vrchů na území města přesahuje 600 metrů, nejvyšší jsou Kopaniny (688 m), na které vede křížová cesta. Většinu katastru zaujímá orná půda, na západě jsou ve větší míře lesy. Na Veselském potoce je kaskáda rybníčků Jericho, Kačeňák a Obecní. K Obecnímu rybníku vede naučná stezka Lesoparkem Skalky. Relativně zachovalá příroda v okolí, z velké části chráněná v rámci přírodních parků, je vhodná pro přírodní turistiku. Přímo v obci se nachází také lyžařský areál, v bývalých ledárnách muzeum strašidel a stále se zde provozuje řemeslo tzv. olešnický modrtisk. V roce 1999 získala obec titul Vesnice roku a ještě téhož roku dosáhla povýšení na město.

Olešnici trápily bleskové povodně. Vodní živel si v roce 2002 dokonce vybral jako daň dva lidské životy. Po letech je tomu jinak. Díky procesu pozemkových úprav zde vzniklo pět poldrů a cestní síť. Přinášíme vám rozhovor s bývalým starostou panem Zdeňkem Pešou, který se o rozvoj Olešnice nejvíce zasloužil.

zdenek-pesa-olesnice

Pane Pešo, osobně jsme se setkali při natáčení pořadu pro Českou televizi. Nebylo to poprvé. Jak na tuto zkušenost vzpomínáte?
Ve svém dlouhém působení ve funkci starosty jsem spolupracoval často s médii, včetně televize. Při nedávném natáčení pořadu o krajině, prožitých povodních, protipovodňových opatřeních a pozemkových úpravách jsem ocenil především profesionalitu týmu při natáčení.

Wikipedia o Vás uvádí, že jste český politik a pedagog. Já si myslím, že i spisovatel. Jaká role momentálně převažuje?
Nyní si opravdu užívám po mnoha létech roli pedagoga a práci s žáky, jejichž rodiče jsem kdysi učil. Je také mnohem více času dětem vyprávět pověsti a pohádky, které jsem napsal. I dáíky nim bylo otevřeno muzeum pověstí Olešnicka v r. 2003. Autorem figurín strašidel a postav Mgr. Blanka Kudová. Muzeum najdete na náměstí Míru proti radnici č. p. 20, pod kostelem.

Starostou Olešnice jste byl zvolen v roce 1994. Starostoval jste až do voleb v roce 2022. Nyní jste stále v zastupitelstvu. Jaké byly Vaše primární cíle v komunální politice?
Dostat Olešnici na pomyslnou mapu republiky. Aby se jejím občanům, žijícím v území vnitřní periferie, dobře žilo a aby byly pro ně zajištěny všechny služby. Aby se také Olešnice stala místem, kam zamíří turisté.

Co bylo prvním projektem, který se Vám podařil uskutečnit?
Pokud si dobře vzpomínám, pak dokončení kanalizace a nové vozovky nad kanalizačními sběrači a rozjezd nově postavené čistírny odpadních vod.

Jak dlouho trvá spolupráce se Státním pozemkovým úřadem? Proč a jak spolupráce s SPÚ započala?
Spolupráce Olešnice na Moravě se Státním pozemkovým úřadem má již letitou tradici. Na počátku byla tma, tedy přesněji řečeno blesková povodeň. V roce 2002 zasáhl vodní živel město v plné síle a bohužel si vyžádal dva lidské životy a také velké materiální škody. Aby se podobná situace už neopakovala, začalo město problém řešit systémově. Usilovalo o vybudování protipovodňových poldrů a hrází.

Pak tedy nastoupily komplexní pozemkové úpravy?
V rámci komplexních pozemkových úprav bylo v Olešnici v letech 2005–2006 vybudováno pět poldrů s kapacitou 250 000 m³ za peníze Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). V roli žadatele o dotaci vystupoval SPÚ – pobočka Blansko. Díky tomu už povodně Olešnici dramaticky neohrožují.

Tím však spolupráce města a SPÚ neskončila…
Olešnici kromě vody trápil i problém s cestami. Do škol ve městě chodí hodně dětí z okolních vesnic a jejich obyvatelé sem míří do obchodů a za službami. Jenže například jedna z cest vedla přes areál zemědělského družstva, který se navíc večer zamyká. Přes potok zase vedl nevyhovující most, někde byly cesty na soukromých pozemcích atd.
V rámci projektu dalších pozemkových úprav, které připravil SPÚ, se během necelých tří let podařilo vyřešit problém s cestami spojujícími Olešnici s obcemi Kněževes a Veselka. Vznikl celý komplex cest obklopených stromořadím či zatravněnými plochami. Některé cesty byly zrekonstruovány a tři vznikly zcela nově.

Pomohlo to nebo ulevilo nějakým způsobem městu?
Kolem areálu farmy nyní vede 400 metrů dlouhý „obchvat“, na místě, kde potok vedl rourou, vznikl skutečný mostek. Cesty pomáhají zemědělcům a ulevilo se i ostatním. Zemědělská technika už neprojíždí zastavěnou částí obce a děti už nemusejí jezdit do školy na kole po silnici. Nové cesty fungují též jako rekreační cyklostezky a jsou vyhledávány i in-line bruslaři. Díky novým asfaltkám se pochopitelně snižují dojezdové časy složek integrovaného záchranného systému v případě různých neočekávaných událostí.

Projekt polních cest vyhrál i cenu?
O tom, že byl projekt úspěšný, svědčí skutečnost, že byl vyhlášen vítězem soutěže Společné zařízení roku 2015 v kategorii zpřístupnění pozemků.

Jak to dopadlo s pozemkovými úpravami ve druhé části katastru?
Pro nás bylo nejdůležitější, aby všechny cesty byly na obecních pozemcích, abychom předešli žabomyším válkám nájemců přejíždějících po pozemcích jiných. Nicméně to, co šlo v jedné části katastru při projednávání s vlastníky po zkušenosti z povodní bez připomínek a vstřícně, se o deset let později, v druhé části katastru bohužel neopakovalo. Pozemkové úpravy se projednávaly s odporem několika vlastníků deset let…

Od starostů slýcháme, jak jim KOPÚ pomohly narovnat vlastnické vztahy nebo daly vzniknout přesným digitálním mapám řešeného území. Nemluvě o tom, že je to vše hrazené státem o mnohé obce by si to nemohly ze svého rozpočtu dovolit. Jaký je průměrný rozpočet města Olešnice?
Rozpočet rostl společně s rostoucím daňovými příjmy a změnami RUD. Když jsem ve funkci začínal byl cca 20 mil. Kč, aktuálně pak 60mil. Kč.

Byl jste starostou města, působil jste jako krajský zastupitel. Jste ředitelem místní Základní a mateřské školy, věnujete se další pedagogické činnosti. Zbývá Vám čas na psaní nebo jiné záliby?
Jsem stále, už mnoho let, předsedou předsednictva Místní akční skupiny MAS Boskovicko Plus. Tedy jsem stále veřejně činný. Působení ve školství mne docela časově naplňuje, nicméně čas na dobrou knihu jsem si vždycky našel. Teď si jich přečtu víc.

Jaké další projekty máte před sebou?
Teď už to bude na nové generaci zastupitelů města. Po dokončení pozemkových úprav je tu velká výzva. Navázat na úspěchy přechozího období další realizací plánu společných zařízení a dokončit hlavní cesty k zpřístupnění pozemků a k odklonu dopravy zemědělské techniky z ulic města.

Pane Pešo, děkujeme za Váš čas a rozhovor a spolupráci. Za celý tým SPÚ Vám přejeme hodně úspěchů.

Děkuji srdečně.

Více informací o cestách, které získaly titul Společné zařízení roku 2015 (nyní soutěž Žít krajinou) v nejobsazenější kategorii Zpřístupnění pozemků.

 

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn
Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn