Starosta Tomáš Chmela: Ve Slavičíně se snažíme hledat architektonicky kvalitní řešení šetrná vůči životnímu prostředí
Ve Zlínském kraji, na potoce Říka, 22 km jihovýchodně od Zlína se rozkládá město Slavičín (německy Slawitschin). Město leží v předhůří Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Od severu dotvářejí obraz panoramatu okolní krajiny Vizovické vrchy. Západně zasahuje do Slavičínska oblast Luhačovského Zálesí s proslulými lázněmi Luhačovice. Žije zde přibližně 6 200 obyvatel. Ke katastru náleží také místní části Divnice, Hrádek na Vlárské dráze a Nevšová. Přinášíme vám rozhovor s jeho starostou Tomášem Chmelou.
Pane Chmelo, osobně jsme se setkali před rokem (12. září 2022) na setkání evropských ředitelů Národních strategických plánů v rámci Českého předsednictví v Radě Evropské unie 2022. Zaujala mě Vaše angličtina a především prezentace na téma zkušenosti s pozemkovými úpravami. Společně s mým kolegou Františkem Pavlíkem jste dostali nejvíce dotazů z pléna. Jak na tuto zkušenost vzpomínáte?
Vzpomínám si na několik momentů, jednak na mé váhání, zda se vydat do jámy lvové, před evropské publikum a hovořit z pozice starosty o poměrně náročném tématu. A pak na úplně opačný moment, kdy jsem svoji prezentaci zakončoval. Bylo totiž vidět hodnotu a benefity evropské myšlenky. Náš formát komplexních pozemkových úprav je evidentně v evropském měřítku unikátní. Je skvělé, že prostředním našeho členství v EU můžeme tyto zkušenosti sdílet a poznatky z jiných evropských zemí zase naopak čerpat.
No a k té angličtině, tímto chci pozdravit moji gymnaziální profesorku paní Alenu Koudelovou, která dokázala ve výuce neuvěřitelné věci.
Wikipedia o Vás uvádí, že jste český spisovatel, archeolog a politik. Jaká role momentálně převažuje?
Tak Wikipedie si žije svým vlastním životem a je zajímavé, že mi přisoudila i roli spisovatele. Každopádně vzděláním jsem opravdu původně archeolog a archeologie, krajina, dějiny a vše kolem jsou mým celoživotním koníčkem. Nicméně času zejména na výzkum a psaní odborných publikací je opravdu málo. V současnosti totiž v mém životě opravdu převažuje práce politika, především starosty. I tam se ale ze všech sil snažím pomáhat zvyšovat vzdělanost, osvětu a šířit hodnoty, které považuji za důležité.
Starostou Slavičína jste byl zvolen v roce 2018. Ve volbách v roce 2022 jste svůj post obhájil. Jaké byly Vaše primární cíle v komunální politice?
Tak kandidoval jsem pod hlavičkou uskupení Probudíme Slavičín. Jak už název napovídá, chtěl jsem hlavně město probudit. Domníval jsem se, že hlavní překážkou rozvoje byla jistá ospalost, nízká sebedůvěra a z toho plynoucí problémy. Zejména odliv obyvatel. Tomu se snažíme čelit nejrůznějšími projekty s cílem zvýšit kvalitu života a rozšířit kapacity v oblasti bydlení.
Co bylo prvním projektem, který se Vám podařil uskutečnit?
Myslím, že to byl projekt „aleje přátelství“, kterou jsme vysázeli s podporou CHKO Bílé Karpaty hned možná měsíc po mém zvolení. K výsadbě jsme přizvali koaliční i opoziční zastupitele. Vysadili jsme zhruba padesát stromů, které dodnes rostou. Na ně pak navázala další výsadba v daleko větším měřítku.
V červnu jste přebral v Praze ocenění za 1. místo Zelená obec roku v silné celostátní konkurenci municipalit nad 1000 obyvatel.
Do Prahy jsem jel jen s mlhavou informací, že bychom mohli uspět. S vítězstvím v kategorii, která zahrnuje i velká města jsem vůbec nepočítal. Tipoval jsem spíš nějaké dílčí ocenění například za Cirkulu, ale že to celostátně vyhrajeme před Litomyšlí a Chrudimí, to mě opravdu mile překvapilo. Vnímám naše ocenění jako uznání za především komplexnost a systematičnost našich zelených řešení. V každém veřejné investici se totiž snažíme být ohleduplní k přírodě a krajině.
Co vše porota posuzovala?
Slavičín zabodoval hlavně širokým spektrem „zelených“ aktivit, z nichž bylo stěžejní nově zřízené re-use centrum Cirkula a kotelna K3 na dřevní štěpku. Porotu ale také zaujala vsakovací dlažba instalovaná na dvou parkovištích (u zámku a u budovy Charity Slavičín), výsadba alejí a obnova polních cest v krajině, nebo projekty na zadržování dešťové vody. Cílem soutěže je vybrat a ocenit inspirativní obce angažující se v oblasti životního prostředí, motivovat další obce k realizaci vlastních řešení na základě sdílení příkladů dobré praxe.
U vody zůstaneme. Město Slavičín trápily a trápí bleskové povodně. Na jaře jsou to povodně způsobené táním a přes rok to jsou bleskové povodně způsobené změnou klimatu.
Dočetla jsem se, že ta nejhorší proběhla v roce 1972. Jak to tenkrát bylo?
Rok 1972 začal tehdy mírnou zimou s teplotami kolem nuly, beze sněhu. Koncem června a začátkem prázdnin bylo velmi slunečno a teplo. Vysoké teploty a sucho měly za následek nedostatek vody ve Slavičíně i v okolí. Vyschlý potok zapáchal, veškerá voda, pitná i užitková, musela být dovážena v cisternách. K velké radosti všech obyvatel začalo koncem července konečně pršet. Jenomže pršelo nepřetržitě sedm dní a za tuto dobu již byla půda nasáklá natolik, že nestačila dešťovou nadílku přijímat. To mělo fatální následky v noci na 29. července, kdy přišla průtrž mračen, voda z potoka se vylila a zaskočila obyvatele povodí Lukšínky a Říky od středu Slavičína až po Hrádek. Po obou stranách koryta zaplavila nejvíce domy v okolí Sokolovny a dále směrem k Hrádku po pravé straně potoka. „Voda ničila fasády domů, zatopila zahrady i dvory, brala s sebou domácí zvířectvo,“ popisuje městská kronika. Kolem desáté hodiny přestalo konečně pršet a voda začala opadávat.
Povodeň se ještě opakovala v roce 2011.
Letní nenadálá povodeň v obci napáchala nejen škody občanům na jejich majetku, ale způsobila také zhoršení již tak katastrofálního stavu vozovky v místní části Nevšová pod tratí Úlehle, zvané Cigánka. Tato živelní událost urychlila proces podání žádosti k zahájení komplexních pozemkových úprav (KOPÚ).
A bleskovka 24. července 2020. To už jste byl v roli starosty. Zažil jste ji osobně?
Ano, popravdě čas od času to město zažije – zaplavené sklepy, poškozené polní cesty, zaplavené ulice, neboť kanalizační síť nezvládala vodu odvádět. V zámeckém parku došlo k poničení venkovních stanů pro pořádání kulturních akcí a tak dále.
Státní pozemkový úřad (SPÚ), respektive Pobočka Zlín nedávno dokončil soubor staveb s vodohospodářským záměrem v katastrálním území Nevšová, část obce Slavičín. Kde to vzniklo?
Tato opatření vznikla schválením plánu společných zařízení v rámci komplexních pozemkových úprav v katastrálním území Nevšová, které byly zahájeny 7. 8. 2012 na žádost obce ze dne 9. 11. 2011 z důvodu vybudování protierozních a protipovodňových opatření v povodí potoka Nevšovka.
Původní myšlenka vycházející z plánu společných zařízení (PSZ) byla dimenzována na daleko větší poldr s osmimetrovou hrází, což se zdálo zbytečné. Přijatelným kompromisem je nakonec menší hráz tvořící poldr s částečnou zátopou, tedy s několika menšími vodními plochami. Myslím, že výsledek je velmi zajímavý a stojí za vidění.
Co bylo důvodem realizace těchto protierozních a protipovodňových opatření?
Důvodem realizace bylo zpřístupnění zemědělských pozemků, protierozní a protipovodňová ochrana dotčeného území.
Dominantou je suchá nádrž neboli poldr, která je připravena zachytit povodňovou vlnu a tím ochránit intravilán obce. Poldr včetně revitalizace toku Nevšovka byl dokončen v září 2023. V závěru roku proběhla kolaudace a nyní řešíme převzetí díla do majetku města. Shodou okolností ihned po dokončení, v období letošní zimy, poldr výrazně zafungoval při silných deštích. Hladina místního potoka se měnila pozvolněji, než je tomu běžné při dřívějších přívalech.
Jaká je celková cena díla?
Celková cena díla včetně polní cesty C10, která slouží k zpřístupnění zemědělských pozemků, činí 32 384 815,48 Kč. Jedna třetina projektu je financována z Národního plánu obnovy a dvě třetiny z rozpočtu Státního pozemkového úřadu.
Jakou zkušenost si odnášíte ze spolupráce se Státním pozemkovým úřadem?
Má zkušenost je dlouhodobá a veskrze pozitivní. Jednak při výstavbě, ale také při jednáních o investiční výstavbě a rozvoji města. Státní pozemkový úřad má totiž na našich katastrálních územích řadu pozemků a bývá často naším sousedem v nejrůznějších povolovacích řízeních. Abych ale tolik nechválil, nakládání s pozemky v gesci Státního pozemkového úřadu považuji za jednu z nejhorších překážek rozvoje území. Není to vlivem úředníků, ale především díky neuvěřitelné spleti paragrafů, která odradí každého starostu snažícího se o převod do vlastnictví obce. Toto nejvíce platí pro pozemky v intravilánech, které nemají zemědělské využití a přesto je spravuje Státní pozemkový úřad.
Od starostů slýcháme, jak jim KOPÚ pomohly narovnat vlastnické vztahy nebo daly vzniknout přesný digitálním mapám řešeného území. Nemluvě o tom, že je to vše hrazené státem o mnohé obce by si to nemohly ze svého rozpočtu dovolit. Jaký je průměrný rozpočet města Slavičín?
Město Slavičín hospodaří letos s rozpočtem, který na výdajích počítá zhruba s částkou 300 milionů korun. Nejsme však úplně malí, máme svoji nemocnici, rozsáhlé lesy a řadu rozvojových projektů, na které čerpáme dotace. Mohu potvrdit, že na poldr za třicet milionů by v něm zcela jistě peníze nenašly. Je to totiž podobné, jako ve státě, většinu příjmů pohltí mandatorní výdaje a na investice zbývá jen menší část.
O Vás se ví, že umíte pracovat s dotacemi všeho druhu. Dokonce píšete o dotacích publikace. Jaké dotace a na co jste využili?
Děkuji za kompliment, každopádně o dotacích jsem více psal zhruba v předminulém programovacím období. Od těch dob značně narostla složitost jednotlivých dotačních titulů. Přesto na rozdíl od kolegů, kteří by dotace spíše rušili, jsem jejich příznivcem. Dotace totiž umí sdružovat prostředky a cíleně směřovat tam, kde je určitá vyšší potřebnost. Velmi se snažím zejména využívat takové dotace, které nejsou příliš prezentovány, často s mírně vyšší šancí uspět. Projektů podpořených dotacemi máme za sebou desítky, a to od těch nejmenších neinvestičních až po ty větší z národních či evropských zdrojů. Takto se podařilo zbudovat například bytový dům, cyklostezky, charitní domov či opravit kulturní dům.
Jste starostou města, od roku 2009 působíte ve Sdružení místních samospráv České republiky v různých funkcích. Nyní jako místopředseda ale i jako předseda Pracovní skupiny pro strategický rozvoj a inovace a člen dalších pracovních skupin. Kolik času máte na záliby, mezi které patří historie a turistika?
Bez hor a turistiky si život nedokážu představit. I přes velký shon a povinnosti se snažím, pokud možno, každý týden nebo čtrnáct dní vyrazit na hory. Slavičín se nachází v Bílých Karpatech, za rohem jsou Beskydy a coby kamenem dohodil liduprázdná slovenská pohoří. Do toho ještě historie, se kterou zachovávám kontakt každý večer, kdy přečtu pár stránek něčeho, co mi zrovna leží u postele. No a když zrovna jdu po městě a vidím výkop, tak se jako správný archeolog nezapomenu podívat, jestli zde náhodou není nějaký ten pradávný artefakt či situace. Život s mými koníčky je tedy velice vyčerpávající. 😀
Jaké další projekty máte před sebou?
Asi nepřekvapím klasickými starostenskými plány – potřebujeme zrekonstruovat polikliniku, nemocnici, základní školu i mateřskou školku. U všech projektů se snažíme hledat architektonicky kvalitní řešení šetrná vůči životnímu prostředí. Tímto se vyznačují i další významné chystané projekty – obnova nábřeží v duchu modro-zelené infrastruktury, nebo modernizace sběrného dvora. Z oblasti kulturního dědictví pak mohu jmenovat obnovu zámečku v Hrádku na Vlárské dráze nebo areálu bývalého zámečku v Divnicích. Náš úspěch se ale bude odvíjet od dostupných dotačních zdrojů.
Pane Chmelo, děkujeme za Váš čas a rozhovor a spolupráci. Za celý tým SPÚ Vám přejeme hodně úspěchů.
