Biotop, biocentrum a biokoridor
Řecké slovo bios znamená život. Odvozují se z něj mimo jiné pojmy jako biotop, biocentrum, biokoridor. Co vlastně přesně znamenají? Zkusíme si to jednoduše a také zjednodušeně vysvětlit. Tak, aby se nám z toho nemotala hlava.
Co je to biotop?
Biotop neboli stanoviště je soubor veškerých živých a neživých činitelů, které vytvářejí životní prostředí určitého organismu nebo organismů. Pojem biotop se vždy vztahuje ke konkrétnímu druhu či společenstvu. Vyskytují se tam společenstva rostlin, hub, živočichů a mikroorganismů, mezi kterými jsou určité vztahy. Například stín, který vrhá jedna rostlina, ovlivňuje ty ostatní. Biotopy mají u nás dokonce svůj katalog, ve kterém je v současnosti 157 takových přírodních stanovišť. Ta se rozdělují podle vegetace do základních skupin: vodní toky a nádrže, mokřady a pobřežní vegetace, prameniště a rašeliniště, skály, sutě a jeskyně, alpínské bezlesí, sekundární trávníky a vřesoviště, křoviny a lesy.
Slovo biotop můžeme v poslední době zaslechnout často v souvislosti s tzv. biotopovými koupališti, která se začínají rozmáhat po celé Evropě. Jde sice o umělá jezírka s fólií a drenáží, která mívají mnoho bazénových prvků, ale většina práce zůstává na přírodě. Na rozdíl od klasického rybníku v nich nežijí ryby ani tu nehnízdí kachny, ale můžete tu potkat obojživelníky a vodní plže. Nečistí se chemicky jako bazény, ale proti klasickému rybníku zase na dně nenarazíte na nepříjemné bahno.
A co je tedy biocentrum?
Biocentrum je vlastně také biotop nebo několik biotopů dohromady. Má však mnohem větší rozlohu. Stav a velikost biocentra jsou takové, aby umožňovaly trvalou existenci přirozeného či pozměněného ekosystému, který musí být blízký přírodě. Jako příklad si vezmeme Jelení příkop pod Pražským hradem. Ten je sice dost zalesněný a vyskytují se zde některé typické rostliny a živočichové, ale protože je velký jenom asi 5 hektarů, neposkytuje dostatečný prostor pro život většiny druhů typických pro takový biotop. Proti tomu Kunratický les s rozlohou asi 300 hektarů je typické pražské biocentrum.
A co si představit pod pojmem biokoridor?
Biokoridor naopak neumožňuje hlavním organismům dlouhodobý život na svém území, ale slouží jako přechod nebo spojka mezi jednotlivými biocentry. Příkladem těchto přechodů jsou aleje, souvislé křoviny, živé ploty, meze, strouhy, ale i uměle vytvořené přechody pro zvěř na dálnicích.
A vše spojí ÚSES
Biocentra a biokoridory spolu s integračními prvky (například doprovodná zeleň podél silnic, která nespojuje žádná biocentra) tvoří tzv. územní systém ekologické stability (ÚSES). Jde o krajinotvorný program, který má za úkol udržovat ekologickou rovnováhu. Jeho součástí jsou malé celky, ale i celoevropské sítě. Důvodem pro vytváření a ochranu ÚSES je zajištění prostoru pro dlouhodobé udržení a posílení ekologické stability krajiny. Ekosystém by měl mít schopnost vyrovnávat se s vnějšími činiteli a zachovat si přitom své přirozené vlastnosti a funkce. Proto jsou postupně vytvářeny spojené sítě míst s velkou ekologickou rovnováhou, které umožňují rozvoj přirozených, především rostlinných společenstev, jež svým složením odpovídají svým přirozeným stanovištím.
