Návrhy pozemkových úprav si prohlédneme on-line
O tom, že staré mapy mohou být inspirací a nejmodernější technologie nám v budoucnu v mnohém usnadní přípravu pozemkových úprav, jsme si povídali s Arnoštem Müllerem z Odboru rozvoje ICT a řízení projektů Státního pozemkového úřadu, který má na starosti zpřístupňování map na internetu.
Z jakého důvodu hlavně používáte digitální mapy?
Používáme celou řadu geografických dat, a to nejen pro agendu pozemkových úprav, ale i pro správu nemovitého majetku. Náš úřad totiž také pronajímá – pachtuje zemědělskou půdu zemědělcům. Jsou také některé další agendy, jako restituce a privatizace, v rámci nichž nás často zajímá historický stav pozemku. Základním vstupem pro všechny agendy jsou data z katastru nemovitostí, tedy katastrální mapy, a dále data zeměměřičského úřadu, jako např. aktuální a historická ortofota. Využíváme také staré mapy, topografické mapy i digitální modely reliéfu. Ty jsou užitečné při pozemkových úpravách pro vyhodnocování eroze a při aktualizacích bonitovaných půdně ekologických jednotek.
Využíváte také satelitní snímky?
V tuto chvíli ne. Pro naše účely jsou vhodnější ortofotomapy, které mají větší rozlišení. Ale v rámci evropských satelitních programů Copernicus je plánujeme využívat. Satelity nasnímají Českou republiku přibližně jednou za sedm dní a fotky budou mít rozlišení cca 10 metrů. Tyto družicové snímky budou dobře využitelné pro dokumentaci skutečného stavu.
Zmínili jsme letecké a satelitní snímky. Při pozemkových úpravách je realita spíše taková, že občas se dělají pozemkové úpravy v místech, kde jsou mapy pozemkového katastru z devatenáctého století…
Ano. Digitální katastrální mapy ještě nepokrývají celou ČR a právě pozemkovou úpravou vzniká nová digitální katastrální mapa. Někde jsou vstupem mapy pozemkového katastru z první poloviny 20. století. Ale ani o starších mapách se nedá říct, že by nebyly užitečné. Jde především o kolorované císařské otisky map stabilního katastru z let 1820–1845. Přestože nebyly tyto mapy dosud zpracovány pro celé území ČR, v současné době se postupně digitalizují v rámci různých výzkumných projektů. Jde o velmi cenný zdroj informací, především pokud jde o obnovu historických cest, rybníků, mezí atd. Sedláci v minulosti totiž nejlépe věděli, jaký sklon by měla cesta mít, aby ji mohli co nejlépe využívat. Staré mapy tak mohou být cennou inspirací.
Jak postupujete, když při pozemkových úpravách narazíte na staré mapy?
Já osobně nejsem expert na pozemkové úpravy, moje úloha je zpřístupnit mapové podklady, včetně těch historických, aby byly veřejně dostupné na internetu. Půjde o mapovou aplikaci, která bude součástí geoportálu Státního pozemkového úřadu. Protože o data je zájem nejen mezi projektanty pozemkových úprav, ale i mezi projektanty územních plánů i dalšími z řad odborné či laické veřejnosti.
Chcete, aby vaše data byla dostupná v takové míře, jako je tomu v případě katastru nemovitostí?
Ano, údaje chceme veřejně publikovat prostřednictvím webové mapy, která bude výstupy pozemkových úprav zobrazovat nad ortofoto, topografickou mapou či nad starými mapami. Zároveň si přejeme, aby datové podklady byly k dispozici volně ke stažení. Dnes jsou podklady k dispozici pouze v archivech jednotlivých poboček v regionech a s daty se tak nedá dost dobře pracovat. A to bychom chtěli změnit.
Co například bude možné ve vašich digitálních mapách najít?
Mimo jiné plánujeme databázi, ve které budou Státním pozemkovým úřadem již realizovaná opatření v krajině. Také se zamýšlíme nad prezentací dat ve 3D prostoru nad reliéfem krajiny. Trojrozměrné simulace mají však význam spíše pro horské a podhorské oblasti, kde jsou větší výškové rozdíly.
Jaké kroky ve vašem projektu centrálního přístupu k výstupům z pozemkových úprav momentálně děláte?
Aktuálně zpracováváme například data z pozemkových úprav, centralizujeme je a také pracujeme na tom, aby bylo možné data z nových projektů zpracovávat automatizovaně. K tomu je nutné, aby se do budoucna všechny projekty zpracovávaly ve strojově čitelném formátu. Jde o speciální formát datového souboru (tzv. výměnný formát pozemkových úprav), který byl vyvinut pro potřeby Státního pozemkového úřadu.
Čerpáte někdy ze zkušeností vašich zahraničních kolegů?
Ano. Například v Nizozemsku mají aplikaci, ve které i před realizací pozemkových úprav mohou sami majitelé pozemků navrhnout, kde by chtěli hospodařit. Podobnou vizi má i Státní pozemkový úřad. Ideální by bylo, kdyby pro majitele pozemků existovala možnost reagovat na návrhy pozemkových úprav interaktivně prostřednictvím internetu. Do webové mapové aplikace by měli přístup vlastníci pozemků, kteří by v ní viděli své pozemky, viděli by návrhy v rámci procesu pozemkových úprav, včetně plánu společných zařízení, a mohli by vznést své připomínky. Na závěr procesu by viděli, kde budou mít pozemky nově, po úpravě. Toto dnešní proces pozemkových úprav zatím postrádá. V projektu by také byla například bilance výměr – nové nástroje by zajistily naprostou transparentnost procesu pozemkových úprav. Domnívám se, že by tak vlastníci pozemků byli více motivováni se v procesu pozemkových úprav angažovat. V první fázi je však nutné shromáždit digitální data s realizovanými projekty na jednom místě, abychom mohli data analyzovat i publikovat. Tím vznikne prostor pro celou řadu aplikací, například různé vodohospodářské analýzy, statistické a manažerské výstupy atd.
