Nové cesty u Potštátu
V kategorii opatření pro zpřístupnění pozemků se na třetím místě v soutěži Společné zařízení roku v desátém ročníku umístil projekt dvoukilometrové asfaltové cesty v ulici Padesát Lánů, což je katastrální území patřící k městu Potštát.
Potštát má zhruba 1200 obyvatel a nachází se v severní části okresu Přerov v Olomouckému kraji. René Passinger je tu starostou a ke spolupráci se Státním pozemkovým úřadem říká: „Spolupracovat se SPÚ začal ještě můj předchůdce Karel Galas. Já jsem ale byl na stavebním úřadě, takže jsem o projektech měl také celkem dost informací. Spolupráce se SPÚ probíhala bezvadně a kromě zmíněného katastrálního území Padesát Lánů jsme postavili i další cestu v katastru Boškov. Ta je delší a jsme s ní ještě více spokojení.“
Potštát začal s pozemkovým úřadem spolupracovat před více než šesti roky. Stejně jako na jiných místech byly na řadě nejprve komplexní pozemkové úpravy. Iniciativa přitom vzešla ze strany potštátské radnice a od majitelů pozemků, kteří potřebovali dát do pořádku katastr kvůli nevyjasněným vlastnickým vztahům i nejasným hranicím pozemků. Šlo při tom o následky pohnuté historie území, dříve obývaného sudetskými Němci, kde následně došlo k chaotickému přerozdělení parcel.
Definitivně vyjasnily vlastnické vztahy až komplexní pozemkové úpravy, díky nimž vznikly také digitální katastrální mapy tohoto území a nahradily postaru vedené informace o území z papírových podkladů. Na projektu pozemkových úprav měl tedy zájem také Katastrální úřad. Samotné pozemkové úpravy trvaly zhruba dva roky a pak se začalo pracovat na výstavbě zmíněných komunikací.
Do Michalova nevedla asfaltka
„Pro nás pozemkové úpravy ani nebyly tak složité. Poté, co se do věci zapojili lidé ze SPÚ, se už o všechno starali oni. Spolupráce to pro nás byla opravdu dobrá,“ hodnotí starosta, podle něhož byl ještě lepší její výsledek v podobě dokončených cest. „Dokonce si myslím, že projekt cesty v Boškově za třicet milionů korun stojí za větší pozornost než ten oceněný v Padesáti Lánech,“ dodává.
Cesty přitom neslouží jen jako dopravní komunikace, která vyřešila přístup na pozemky a pole, ale díky korytům odvádějícím vodu také fungují jako protipovodňový prvek a navíc je lemuje pás vysazených stromů.
S přívalovými dešti měli v Potštátě problémy například v roce 1997 a 2001. K zaplavení domů sice nedošlo, ale velká voda znamenala problém pro místní zemědělce, kteří měli zaplavená pole, a voda také stékala po cestách. Od dokončení cest bylo přitom v Potštátě již několik přívalových dešťů, které ukázaly, že cesty a souběžná odvodňovací koryta plní svou funkci na jedničku.
Cesty také vyřešily i dopravní obslužnost k některým domům, například v osadě Michalov, kde je asi deset stavení, která byla dříve přístupná jen po špatné polní cestě. A plní i rekreační funkci pro cyklisty a bruslaře. Boškovská cesta též spojuje Boškov a Středolesí.
Podpora turistiky
Starosta Potštátu René Passinger ale rozhodně neusnul na vavřínech: „Do budoucna chceme spojit Potštát s Boškovem cyklostezkou a chceme se stát takovým turistickým centrem.“
Potštát a jeho okolí by se tak mohly dostat na mapy cyklotras, turisty mají přilákat i rozhledny. Jedna z nich už byla podle starosty dokončená: „Jedná se vlastně o navezený kopec nad Boškovem, na který vedou dubové schody. Pod tímto kopcem mají lidé posezení. Ale důvodů, proč k nám přijet, je vícero. Málokterá obec v okolí má tolik památek a soch jako my. Na náměstí v Potštátu jsou dva kostely, jeden je freskový. Jsou tam také morové sloupy či sousoší kalvárie. A uprostřed náměstí máme hodinovou věž. Nesmím zapomenout na zámek, kde máme úřad a kde je také muzeum. Lidé mohou nyní navštívit expozici o zaniklých hřbitovech z vojenského prostoru Libavá.“
K dalším místním zajímavostem patří například Potštátské skalní město či zřícenina hradu Puchart. Od podpory turistiky si přitom starosta slibuje, že bude lépe prosperovat místní ekonomika včetně restaurací, které nyní spíše bojují o přežití.