Ochrana před povodněmi i hezčí krajina v Nenkovicích
Nenkovice leží v Jihomoravském kraji osm kilometrů západně od Kyjova. Jde o zemědělsky intenzivně využívanou oblast. Pozemkové úpravy, které tu dokončili v roce 2009, probíhaly zároveň se zpracováním územního plánu. V rámci úprav vznikly dvě nádrže a vyjasnily se majetkové vztahy u některých pozemků.
„Řešili jsme vícero případů neznámých vlastníků, kdy nebyly vlastnicky vypořádány polní cesty, hřbitov, hřiště či vodní toky. Iniciátorem pozemkových úprav jsem byl já, jako starosta obce. Komplexní pozemkové úpravy vešly v platnost rozhodnutím Státního pozemkového úřadu (SPÚ) v roce 2009. Nám se podařilo skloubit do pozemkové úpravy i nový územní plán, který začal platit v témže roce. Je to ideální stav pro přípravu projektů, zpracování žádostí o dotace a realizaci těchto projektů v krajině. Samotná příprava začala pár let před tím, kdy jsem zajišťoval podpisy a souhlasy nutné většiny vlastníků pozemků,“ říká nenkovický starosta Petr Zálešák. Lví podíl na úspěšné realizaci projektů podle něj mají také lidé z SPÚ: „Se spoluprací s pozemkovým úřadem a zpracovatelem pozemkových úprav jsme byli spokojeni. Do návrhu byly zapracovány všechny připomínky nejen obce, ale i všech vlastníků.“ Celý průběh projektu se však neobešel bez komplikací.
Komplikace zdržely
„Ne všechno bylo ideální. Proces jednání s vlastníky musel být přerušen, protože jeden z vlastníků podal námitku. Prostě je to běh na delší trať, ale výsledek stojí za to,“ říká Zálešák a pouští se do popisu specifik své lokality, „kvalita života na vesnici není dána jen tím, jaká budova se postaví či opraví nebo jestli se vybuduje nová ulice a chodník. Já osobně ji vidím také v okolí obce, tedy v krajině a v přírodě. Pozemkové úpravy nám tak usnadnily navracet nehospodárně a dříve komsomolsky intenzivně obhospodařovanou krajinu do původního stavu. Tak, jak nám ji předkové zanechali. Je radost vidět, jak lidé chodí na procházky do okolí, pozorují a hodnotí naše stavby a výsadby. Samozřejmě se najdou kritici, kteří se ptají, proč uprostřed lánu vysazujeme zeleň, ale takových je minimum. Většina obyvatel hodnotí naše úsilí kladně.“ O přínosu dvou vybudovaných nádrží se tu vůbec nespekuluje.
Nejen proti bleskovým povodním
Z Nenkovic je to jen přes kopec do Šardic, kde v roce 1970 při bleskové povodni zahynulo 34 horníků, v celém regionu jsou si proto moc dobře vědomi, jaké škody může vodní živel napáchat. Stavba nenkovické retenční nádrže má chránit majetek a obyvatele obce před škodlivými účinky povodní. V minulosti docházelo i zde k rozlivům z koryta vodoteče, které způsobovaly škody na zástavbě v dolní části obce. Výstavbou poldru byl vytvořen dostatečný retenční prostor k zachycení povodňového průtoku s periodicitou opakování 100 let. Ke stavbě patří i krajinářské úpravy v okolí. Za normálního stavu je nádrž zcela vypuštěná (suchá) a začne se plnit při vyšším stavu vody. Výpustným objektem a odpadní štolou pak začne odtékat její redukované, a tedy neškodné množství. Stavba je součástí navrženého biocentra Prameniště. „U nás se nepostavila jen jedna nádrž, ale hned dvě. Jednou je uvedený suchý poldr vybudovaný v rámci protipovodňového opatření nad obcí. A jelikož naše obec leží na kopci, ochraňuje i sousední Želetice. I druhá vodní nádrž byla postavena jako společné zařízení. Má více než tři hektary a je víceúčelová s protipovodňovým účinkem,“ dodává starosta.
Také biokoridor
„V rámci pozemkových úprav, respektive budování společných zařízení, se u nás podařilo od roku 2009 vybudovat také biokoridory, mokřady apod. Snažíme se tak navrátit krajině její původní ráz,“ říká starosta Nenkovic a závěrem zkušeně dodává, „všem, kdo připravují nebo již realizují komplexní pozemkové úpravy, bych doporučoval si určit priority – cíl, co chtějí převážně řešit. A hlavně: jaká společná zařízení by u nich měla fungovat. Starostům, kteří téhle problematice moc nerozumí, bych doporučoval, aby se poradili s někým zkušenějším z místně příslušné pobočky Státního pozemkového úřadu.“
