Biokoridory a pozemkové úpravy na okresech Nymburk a Praha-východ
Pozemkové úpravy na Nymbursku a Praze-východ koordinuje už bezmála 30 let Ing. Zdeněk Jahn, CSc. Svoji profesní životní dráhu se s pozemkovým úřadem rozhodl spojit v roce 1991 hned po studiích. „V prvních pěti letech praxe jsem pracoval jako agronom v JZD Poděbradská Blata se sídlem v Choťánkách. Tam jsem viděl naši polabskou krajinu v okolí Poděbrad intenzivně zemědělsky využívanou. Vysoké zornění, minimum lesů, luk a pastvin, velké bloky orné půdy bez remízků, mezí a minimum vodních ploch. Touha alespoň po částečné nápravě v naší krajině mě vedla právě na pozemkový úřad,“ vzpomíná Zdeněk Jahn, vedoucí Pobočky pro Prahu východ a Pobočky Nymburk. Jeho dlouholetou práci ocenilo vloni i město Poděbrady, které mu 4. března 2019 na městských slavnostech udělilo Křišťálový štít města. „Svou práci mám rád a líbí se mi každý dílčí úspěch, který vede ke zvýšení ekologické stability naší krajiny. Statisíce nově vysazených stromů a keřů, protierozní a protipovodňová opatření, prostupnost krajiny nejen pro člověka, ale také pro zvěř a živočichy. To všechno je naše práce a její výsledky zde po nás zůstanou,“ dodává Jahn. Jak již bylo řečeno, jedním z důležitých úkolů pozemkových úprav je podle Zdeňka Jahna zajistit prostupnost krajiny i pro zvěř a živočichy. K tomu slouží tzv. biokoridory, které nám vedoucí středočeské pobočky představí blíže.
Co je možné si představit pod pojmem biokoridor? Wikipedie říká: „Biokoridor (myslivecky vexl) je přírodní pás spojující stanoviště obývané živočichy, rostlinami a dalšími organismy. Biokoridory umožňují migraci organismů mezi těmito stanovišti. Území biokoridoru nemusí umožňovat rozhodující části organismů trvalou nebo dočasnou existenci, slouží především k migraci zvířat a migraci rostlin mezi biocentry. Biokoridory jsou ve většině případů přírodní plochy: strouhy, meze, aleje, souvislé pásy křovin, živé ploty apod. V ojedinělých případech však může jít i o pozměněnou část krajiny – např. pole mezi dvěma lesy, nebo i o umělý prvek – přechod pro zvěř přes dálnici. V české legislativě je biokoridor definován jako území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť. S nimi dohromady tvoří územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES)“.
V případě pozemkových úprav a naší dlouholeté praxi jde většinou o nově vysazované plochy liniové zeleně nebo doplnění a rozšíření stávajících ploch zeleně podél mezí, vodotečí a komunikací. Podkladem pro naše projektanty pozemkových úprav je v tomto případě ÚSES. Většina projektů ÚSES vznikala koncem minulého století a je často potřeba je na nové podmínky aktualizovat. Nejčastěji se objevují biokoridory v ÚSES jako rovné čáry propojující jednotlivá biocentra. Jako příklad takto naší pobočkou realizovaného biokoridoru mohu uvést LBK 3 v katastrálním území Brázdim. Jen drobnou úpravou takových projektů je možné vytvořit křivku a tím vysázet větší plochu zeleně aniž by došlo ke zhoršení obdělávatelnosti sousedních pozemků. Příklad LBK 2 v katastrálním území Brázdim a LB 1 v katastrálním území Dubečno.
Druhým vhodnějším způsobem zakládání biokoridorů je doplněním nové zeleně k již existujícím liniím v krajině tak aby byly splněny předpoklady pro migraci živočichů především v dostatečné šířce biokoridoru. Jedná se o rozšíření stávající zeleně podél polních cest, mezí, vodotečí a melioračních příkopů. Tvar biokoridoru je při tomto způsobu založení dán původní linií stavby nebo přírodního toku. Takto jsme realizovaly například biokoridory LBK 10 v katastrálním území Sibřina, LBK 1 v katastrálním území Brázdim a LBKS v katastrálním území Stránka v okrese Praha – východ.
Při zpracování plánů společných zařízeni v procesu pozemkových úprav je dobré dbát na dobrou funkčnost a vzhled budoucích biokoridorů v naší krajině. Není pravidlem, že biokoridor musí být stejně široký a rovný po celé své délce. Naše pobočka realizovala v katastrálním území obce Choťovice v okrese Kolín biokoridor s označením BK – 4 a pod stejným označením BK– 4, také v katastrálním území Žehuň (bývalý okres Nymburk).
Ze zkušeností víme, že je vhodné kombinovat různě shora uvedené způsoby výsadeb. Je dobré na to myslet nejen v zadávacích řízeních na prováděcí projekty, ale již v průběhu pozemkových úprav při tvorbě plánů společných zařízení. Vracíme tak do přírody kvalitní a funkční zeleň. Jako příklad z našich výsadeb uvádím biokoridory vzniklé po pozemkových úpravách vyvolaných výstavbou dálnice D 11 včetně osázení zeleného mostu přes dálnici D 11 v katastrálním území Žehuň.
Sdílejte článek:
