Do krajiny se investovalo už 34 miliard, říká šéf pozemkového úřadu

Vláda slíbila na pozemkové úpravy tři miliardy korun ročně, ale v současnosti počítá s částkou 1,7 miliardy korun. Ročně se zahájí 150 pozemkových úprav, je potřeba jich však dokončit přes osm tisíc. Státní pozemkový úřad potřebuje alespoň 2,5 miliardy korun ročně, ale v návrhu státního rozpočtu na příští rok je pouze 1,7 miliardy korun.

„Pozemkové úpravy řeší nejprve vlastnictví pozemku – navrhnou se zelené plochy, plochy pro vodohospodářská a protierozní zařízení, polní cesty, na což se musí obětovat několik procent ze státní nebo obecní půdy nebo musíme tu půdu vykoupit,“ popisuje Vrba.

  

Loni jsme hospodařili s částkou kolem dvou miliard korun, to chyběla vůči plánovanému rozpočtu miliarda. Letos počítáme, že budeme končit s 2,3 miliardy. Pro nás by bylo optimální mít kolem 2,5 miliardy korun ročně. Pouze v jediném roce, což byl rok 2021, jsme měli tři miliardy korun. Na příští rok je zatím v návrhu státního rozpočtu částka 1,7 miliardy korun, což je málo – 600 milionů jde ze státního rozpočtu a 1,1 miliardy korun jsou evropské peníze z Programu rozvoje venkova a z předfinancování evropské Společné zemědělské politiky. Ale potřebovali bychom alespoň 2,5 miliardy. Pan ministr ( zemědělství Marek Výborný, pozn. red.) o tom ví a hledají se.

Spíš aktuálně řešíme možnost financování skrze prostředky z emisních povolenek, které by se teoreticky daly použít přímo na realizační fázi pozemkových úprav. Ale je to pro nás dost přísně nastavené. U nás je rozpočet rozdělený na neinvestiční peníze, které jdou do zpracování návrhů pozemkových úprav – to je těch zhruba 600 milionů.

Zahajujeme každoročně kolem 150 komplexních pozemkových úprav. V současnosti máme připravený zásobník projektových dokumentací na realizace zhruba na dva tři roky, tedy za zhruba čtyři a půl miliardy korun. A poté rozhodujeme na základě připravenosti jednotlivých pracovišť, kam ty peníze poputují.

Inflace zvýšila ceny poměrně dost, takže v letošním roce vyjdou projektové práce na jeden hektar na sedm až osm tisíc korun. Musím ale říci, že dva až tři tisíce korun na hektar, za které se dělalo před několika lety, nebyla adekvátní cena kvalitních projektů pozemkových úprav.

Problémy jsou spíše u víceletých projekčních prací, nikoliv na realizaci. Do nových smluv jsme už zařadili inflační doložku, kdy se může použít jednou ročně index průměrné míry inflace, a tím se navýší jednotkové ceny. Ale týká se to pouze nově uzavíraných smluv.

To je téma, které se často diskutuje. Česko má přes 13 tisíc katastrálních území. Ne všude je bude potřeba udělat (městské aglomerace, lesní celky, horské oblasti…), ale stejně se bavíme o potřebě pozemkových úprav na 12 tisících katastrech. My máme k aktuálnímu roku zpracováno více než 3 400 katastrálních území, tím pádem je před námi ještě velký kus práce.

To úplně ne. Ale nemohu vyloučit, že se k některým starým projektům, které se zpracovávaly na začátku v 90. letech, budeme vracet. První pozemkové úpravy se tehdy dělaly hlavně s cílem zpřístupnit pozemky a umožnit zemědělcům hospodaření. Například protierozní záležitosti se tehdy ještě moc neřešily, takže nejde vyloučit, že se k některým katastrům v budoucnu vrátíme. Vždy o tom rozhodnou aktuální potřeby toho konkrétního území.

O tom projektu víme, ale je to pro nás spíš teoretická rovina. Základ je v pořádku – snaha vrátit do krajiny vodu, zeleň a podobně. Ale dělají to na regionální úrovni pracovníci, kteří jsou vyškoleni za několik dní a navrhují do krajiny něco, co v ní ještě nebylo nebo bylo před mnoha lety. A hlavně vůbec neřeší vlastnické vztahy. To je podstatný rozdíl oproti pozemkovým úpravám. Obec tedy dostane plán, ale nedovedu si představit, že by to někdo ve větším uskutečnil. Pozemkové úpravy řeší nejprve vlastnictví, navrhnou se zelené plochy, plochy pro vodohospodářská a protierozní zařízení, polní cesty, na což se musí obětovat několik procent ze státní nebo obecní půdy nebo musíme tu půdu vykoupit.

Ze zákona je pak nutný souhlas s pozemkovou úpravou více než šedesáti procent vlastníků výměry obvodu pozemkové úpravy, což je často velmi složité. Ale když se to podaří, je vyřešené území z pohledu vlastnického, pozemky jsou zpřístupněny a dají se realizovat společná zařízení podle toho, jak budou prostředky. Případně to mohou obce v budoucnu realizovat samy. A to projekty Živé krajiny vůbec neřeší.

Za celou dobu včetně našich předchůdců se investovalo do krajiny přes 34 miliard korun. To je velké číslo a jsou za tím vidět stovky hektarů protierozních zařízení, tisíce kilometrů polních cest. Bylo by záhodno, aby to pokračovalo a tempo se ještě zrychlilo. Ale zatím nám kromě snížení prostředků na platy o dvě procenta došly rezervy, ze kterých jsme dotovali platový rozpočet.

Teď jsme v minusu šest procent. Musíme proto snížit počet zaměstnanců o 71 míst, takže nás v příštím roce bude 1 172. A letos k 1. lednu jsme snižovali o 20 míst, takže za dva roky se bavíme o 90 pozicích dolů. Jak se občas říká, že státních úředníků přibývá, tak nás se to rozhodně netýká.

Naopak, od Nového roku budeme přebírat zhruba 90 až 100 tisíc pozemků od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, takže nám vzroste o čtvrtinu objem spravované půdy. To se bude muset zavést do systémů, pronajmout, propachtovat, bude to pro nás dost velká zátěž.

Ano, už se to odrazilo i v nové koncepci do roku 2025. Zpracovali jsme i Plán opatření pro řešení sucha prostřednictvím pozemkových úprav a adaptací hydromeliorací do roku 2030, takže nyní cílíme úpravy do sušších oblastí, jako je například jižní Morava. Chceme se soustředit nejenom na krátkodobé udržení vody v krajině, ale i na dlouhodobá opatření. Podle toho dimenzujeme i vodohospodářská opatření nebo poldry, aby zvládly i větší nárazové deště.

Ano, stává, ale je třeba se dohodnout s příslušnou pobočkou. Pokud požádají vlastníci více než 50 procent zemědělského půdního fondu v katastru, tak my musíme úpravu zahájit. Ale u erozní události je potřeba si uvědomit, že to nezachrání situaci hned. Bude se to několik let zpracovávat, takže výsledek přijde až za delší dobu. Rychleji tomu pomohou agrotechnická opatření.

Státní pozemkový úřad je nejenom správce závlah, ale také odvodnění, to máte pravdu. Samozřejmě že stát vlastní hlavní odvodňovací zařízení, což jsou většinou otevřené příkopy a kanály, které jsou zmapované, ale existuje také síť podrobných odvodňovacích zařízení, která jsou součástí pozemků, a je hluboko pod zemí. V rámci opatření sucho 2030 je v plánu začít mapovat tuto síť, ale je to zase otázka finančních prostředků. Kdyby se to mělo kompletně zmapovat jako podrobná síť, tak by to stálo minimálně vyšší stovky milionů korun, možná i nižší jednotky miliard. Jenom digitalizace podkladů, které má Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy na Zbraslavi, by stála kolem 170 milionů korun a ta je na zhruba polovinu výměry. Ale tím by se asi mělo začít.

Autor: Jan Drahorád

Zdroj: iDNES.cz

Foto: © 2023 Jakub Stadler, MAFRA

Vydáno 9. 10. 2023, Strana 10, sekce Ekonomika