Křelovice: po 150 letech vyměřili pozemky a srovnali intravilán
Křelovice jsou v Česku hned dvojí, jedny v okrese Pelhřimov, další v západních Čechách – okresu Plzeň–sever. O nich bude pojednávat také tento článek a v hlavní roli budou samozřejmě pozemkové úpravy.
Obec Křelovice, které se věnujeme v tomto textu, je asi 15 kilometrů severně od Stříbra. Od pozemkových úprav si majitelé pozemků společně s vedením obce, která má zhruba 240 obyvatel, slibovali hlavně vypořádání majetkových vztahů. „A pokud to vyjde, mohou se srovnat nesoulady také v intravilánu. U nás neproběhlo žádné zaměřování pozemků asi 150 let. Teprve přesné zaměření nám umožnilo zjistit, kde má kdo jaký pozemek. Všechno jsme teď dali do pořádku,“ popisuje výhody pozemkových úprav starostka Křelovic Eva Gruberová. Podle ní je důležité, že kromě majitelů parcel a zemědělské půdy může i vedení obce vidět, kde se jaký pozemek nachází a podle toho si dokáže udělat celkový obrázek o katastru, což je z řady důvodů velmi podstatné.
Nádrže s mostem jsou naše
„Kromě toho je pro nás důležité, že máme na seznamu společných zařízení například rybníky a retenční nádrž pro případ přívalových srážek. S přívalovou vodou jsme měli v minulosti problémy například v Mydlovarech, které pod nás spadají. Byl u nás také zaplavený mlýn, problémy bývají i s rekreačními chatami,“ říká Gruberová. V obci Křelovice podle ní zaznamenali větší přívalové deště v roce 2006. Mydlovary mívají také problémy v zimě, když zamrzá potok a ucpává se most. „Kvůli vyřešení komplikací jsme uvítali, že se nám nakonec podařilo do vlastnictví most získat – ten dříve nikomu nepatřil. A teď čekáme, až bude vhodný dotační titul. Díky tomu budeme moci žádat o dotaci na opravy tak, abychom zabránili dalším záplavám obytných objektů. Velké komplikace jsme měli i přímo v Křelovicích, kde jsme potřebovali od pozemkového úřadu získat vodní nádrže, které jsme měli kdysi dokonce zapsané v inventurních knihách. Později se nádrže ocitly v majetku státu a zpět jsme je dostali až díky pozemkovým úpravám,“ vysvětluje starostka.
Pobočka má jedničku
Obec pozemkové úpravy řešila s pobočkou Státního pozemkového úřadu pro okres Plzeň-sever. „Za spolupráci na pozemkových úpravách v Křelovicích bych jim určitě dala jedničku. Tím, že jsme dělali intravilán i extravilán, se vše uzavřelo zhruba po dvou letech a vyřešili jsme všechny nesoulady v intravilánu a těch bylo opravdu mnoho – jak na obytných objektech, tak i na pozemcích. Časté například bylo, že ploty stávaly jinde, než na hranicích pozemků. A někdy se jednalo dokonce o dvoumetrovou odchylku,“ říká Gruberová.
Kvůli vyřešení nesrovnalostí se museli pokaždé dohodnout majitelé dvou pozemků za přítomnosti komise, která se skládala ze starosty, zaměstnance katastrálního úřadu a zástupce stavebního úřadu. „Většinou zůstaly ploty na svých místech a byly posunuty pozemky. Jednoduše jsme museli vše přizpůsobit tomu, jak to dnes v obci vypadá, například domy by přesunout nešlo,“ vysvětluje postup starostka Křelovic. V intravilánu obce podle ní bylo obrovské množství nesouladů – například šlo o různé přístavky či kůlny a verandy, které nebyly zapsané na katastru nemovitostí. Spolupráce s občany byla podle Gruberové dobrá, vyjednat všechny úpravy nakonec tak složité nebylo. „Občanům jsem navíc obstarala i geometrické plány a vyjednala jsem i náležitosti na stavebním úřadě, všechny žádosti jsem jim pomohla napsat. Zástupci stavebního úřadu k nám přijeli, vše zařídili. Dnes už to, jak jsou všechny nemovitosti zapsané na katastru, odpovídá realitě,“ popisuje starostka.
Jednoduchá pasportizace
Pokutu za popsané nesoulady podle ní nikdo nedostal už proto, že viníky by často bylo jen velmi složité dohledávat – dříve například JZD vše stavěla, jak chtěla a nesrovnalosti v katastrální mapě odhalilo například v Křelovicích až nedávné mapování. Přesto se ve většině případů dalo podle starostky najít celkem schůdné řešení. „Hlavně pokud šlo o vedlejší budovy budov hlavních, tak stačila jednoduchá pasportizace stavby s prostým ověřením a zapsalo se to na katastr. Většinu nesouladů vyřešili tímto způsobem,“ říká Gruberová.
A všem obcím, které pozemkové úpravy ještě neabsolvovaly, je vřele doporučuje s tím, že je kromě zemědělských ploch dobré zkontrolovat také intravilán.
Autor fotografie: Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
