Malečov: z deseti katastrů zbývá poslední

Malečov: z deseti katastrů zbývá poslední

Malečov je obcí s 837 obyvateli, která přímo sousedí s katastrem Ústí nad Labem a nebylo to odjakživa – například sousední Kojetice a Svádov se k severočeskému krajskému městu připojily až v roce 1980, Střekov potkalo totéž o šest let později. Malečov se rozhodně nerozkládá na nějakém extrémně malém území a do jeho katastru spadají například obce Babiny I,Březí, Čeřeniště, Horní Zálezly či Němčí.

„Celkem máme katastrů deset a v devíti z nich už proběhly pozemkové úpravy,“ říká starosta Malečova, kterým je Petr Kůstka. Vykonanou práci přitom hodnotí pozitivně. „Ty katastry se nějakým způsobem stabilizovaly. Státní investice byly hlavně do obecních cest. V tom vidím to plus,“ říká starosta. I samotná administrace projektů byla podle něj vesměs až ukázková. Kůstka je starostou už třetí volební období a připomíná, že v době jeho působení byl iniciátorem pozemkových úprav většinou Státní pozemkový úřad a v některých případech také Pozemkový fond ČR (Státní pozemkový úřad vznikl 1. ledna 2013 sloučením Pozemkového fondu ČR a struktury Pozemkových úřadů.)

Úpravy hranic

Pozemkové úpravy mimo jiné v obcích pomohly s optimalizací katastrálních hranic i hranic pozemků. „Také jsme scelovali parcelní čísla. A narazili jsme navíc na problémy se zanesením cest na katastru – ty byly někde uvedeny jen jako pozemek státu – takzvaná ostatní plocha. Vyvstala otázka, proč to není vedeno jako komunikace,“ říká starosta.

„Poslední katastr, kde u nás ještě pozemkové úpravy neproběhly, je Němčí,“ dodává Kůstka – podle něj přichází v úvahu, že by kromě Němčí bylo zpracováno širší území včetně navazujících katastrů ze sousedního litoměřického okresu, naprostá většina území je v Malečově a jeho katastrech vyřešená – už proto, že Němčí je také tím nejmenším katastrem spadajícím pod Malečov.

Po letitých zkušenostech z dalších katastrů má starosta jasnou představu, jak by i zde pozemkové úpravy měly ideálně proběhnout.

„Důležitá je hlavně spolupráce občanů se samosprávou,“ vysvětluje Kůstka, podle něj je důležité, aby majitelé využili všechny výhody, které jim úpravy přinášejí a takzvaně nezaspali. „V takovém případě se vše musí řešit s mnohem většími komplikacemi – připravují se různé geometrické plány, například rozdělujeme pozemky a je to velice složité. Ke všemu se musí vyjadřovat odbor územního plánování na magistrátu v Ústí, stavební odbor zase musí vydat rozhodnutí,“ říká starosta Malečova a připomíná, že stejného výsledku je možné dosáhnout při pozemkových úpravách mnohem jednodušším způsobem.

„V tomto by ale měla také být iniciativní obec. Za státní peníze je možné napravit různé věci. Nicméně také hodně záleží na tom, aby stát vysoutěžil dobré projektanty. Oni ten katastr musejí doslova obšlápnout,“ popisuje starosta. Podle něj pak nastává chvíle, kdy do dalších kroků promlouvá samospráva včetně vedení obcí společně s občany. „Co mě vadilo v minulosti bylo, že pozemkové úpravy byly jen mimo intravilán a mimo zastavitelné území,“ vysvětluje Kůstka. Přitom obce často potřebují nové cesty i přímo v zastavitelném území. V tomto případě ale musejí hledat jiná řešení a jiné způsoby financování.

Polní cesta Malečov – Březí

Na komplikace ale lze narazit ale také v extravilánu. „My jsme měli problémy s protipovodňovými opatřeními. Ten projekt se totiž dotýkal nejen státních a obecních pozemků, ale také těch v soukromém vlastnictví,“ vysvětluje starosta a lituje, že ve většině katastrů spadajících pod Malečov už pozemkové úpravy proběhly, protože pozdější datum realizace projektů téměř automaticky znamená i důraz na zadržování vody v krajině. I tak ale v Malečově dobíhají dozvuky starších pozemkových úprav, protože seznam navrhovaných společných si ještě všechny položky v obci neodškrtnuli. „Ještě nás čeká projekt cest na trase Malečov – Březí. Půjde o polní cesty, do jejichž realizace by také investoval stát,“ říká Kůstka. Administrace takového projektu podle něj funguje tak, že SPÚ vysoutěží zakázku. Projekty zpravidla končí podpisem předávacího protokolu, všechna společná zařízení přitom do svého majetku získávají obce.

Jaké přesně projekty se budou v rámci společných zařízení realizovat, přitom konzultuje stát s vedením obcí. Již realizované projekty se v Malečově dočkaly spíše pozitivních ohlasů. „Vytyčily se hranice intravilánu. Někteří občané ale byli překvapení, že nové cesty vedou jen k této hranici a nepokračují dál dovnitř obce. Do oprav na území intravilánu musela investovat naše obec ze svého rozpočtu,“ dodává starosta.

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn
Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn