Mikulovice chtějí pozemkovými úpravami zpřístupnit některé části obce, hotovou polňačku využívají všichni
Část hranic katastru je v Mikulovicích u Jeseníku totožná se státní hranici s Polskem. Obec se zhruba 2500 obyvateli leží v Olomouckém kraji. Ze severní a východní strany sousedí s polským městem Hlucholazy, které hlavně od 13. do 17. století prosperovalo díky hornické tradici a těžbě zlata. Směrem do Zlatých Hor, které jsou na našem území, vznikla v Hlucholazech šestikilometrová štola Tří králů. Společnou historií pro obě strany hranice jsou například čarodějnické procesy.
Ty jsou naštěstí již minulostí a Mikulovice dnešní doby se snaží budovat moderní obec, ve které se dobře žije. Jedním z problémů je přístupnost některých částí obce. To byl hlavní důvod, proč obec požádala o pozemkové úpravy.
„Z projektů společných zařízení jsme realizovali zatím jeden. Jde o dva roky starou polní cestu, která je dlouhá asi jeden kilometr. Spolupracujeme přitom s pobočkou Státního pozemkového úřadu v Jeseníku,“ říká starosta Mikulovic Roman Šťastný. Podle něj novou asfaltovou komunikaci využívají místní lidé i zemědělci. „Teď se těšíme, že budou peníze i na další projekty ze společných zařízení,“ dodává starosta.
Než přišla na řadu realizace prvního společného zařízení, musely mít Mikulovice stejně jako jiné obce nejprve dokončený projekt pozemkových úprav. „V rámci nich došlo na scelování parcel i na výměny pozemků či na řešení přístupu k pozemkům. V době, kdy se toto vyjednávalo, jsem ale ještě nebyl starostou,“ popisuje Šťastný. Vzpomínání na průběh pozemkových úprav proto přenechává Petru Dvořákovi, byl již v té době na obecním úřadě zaměstnán jako referent – stavební technik.
„Komplexní pozemkové úpravy u nás řešily celý extravilán katastru Mikulovic s výjimkou asi dvousethektarového lesa. Předmětem úprav tedy byla hlavně zemědělská půda. Pod naši obec spadá také katastr Širokého Brodu. Šlo tam hlavně o digitalizaci katastrální mapy,“ říká Dvořák a připomíná, že pod Mikulovice patří i Kolnovice. „Tam jsme také jen digitalizovali katastr. A teď je pro nás zásadní věcí, že katastrální úřad také provádí digitalizaci intravilánu. A ten proces nás také hodně zaměstnává,“ vysvětluje referent.
Jak jsme zmínili, samotné pozemkové úpravy v Mikulovicích probíhaly za minulého starosty. Tehdy byl ve funkci dnes již zesnulý Ivan Dost. „Starostou byl od roku 1989 až do své smrti v roce 2013,“ připomíná Dvořák. K pozemkovým úpravám podle něj za minulého starosty obec nutily hlavně projekty společných zařízení, které byly požadovány. „Chtěli jsme vyřešit hlavně přístupnost do některých částí obce. A stále ještě řešíme polní cestu od železničního přejezdu, který je na ulici Mlýnská směrem na Zlaté Hory. Komunikace by měla navazovat na bývalý areál vojenské posádky. Tam je hotový projekt. Část cesty bude na našich pozemcích a už máme stavební povolení. Vše máme schované v šuplíku a těšíme se na realizaci,“ upřesňuje Dvořák.
Již postavená cesta, kterou zmínil také starosta Šťastný, má podle Dvořáka své limity. „Ta komunikace má šířku, která odpovídá polní cestě, a když tam projíždějí dvě větší auta, tak je problém s vyhýbáním. I když jsou u některých sjezdů dvě výhybny,situaci na některých místech komplikuje výška vozovky,“ vysvětluje referent.
Kromě dokončené komunikace a té, která už má stavební povolení, mají v Mikulovících ještě záměr opravit panelovou cyklostezku, která vedla od obce k letišti. „Tato cesta o délce 1,5 kilometru se už kvůli špatnému stavu ani moc využívat jako cyklostezka nedá. Čekáme proto na možnost realizace tohoto projektu,“ říká Dvořák. Obec se podle něj nyní hlavně soustředí na propojení areálu bývalé vojenské posádky.
Pozemek není cesta
I když pozemky pro nové cesty bývají vyčleněné už při pozemkových úpravách, podle Dvořáka by si lidé tyto plochy v žádném případě neměli plést s již dokončenými komunikacemi. „Může se stát, že se někde namaluje cesta a účastníci pozemkové úpravy už to mnohdy za cestu považují, i když ani neexistuje a na jejím místě se stále ještě orá pole. Pak dochází k potížím, jsou vyvíjeny tlaky na obec, aby cestu vybudovala, přestože na tom někde obce třeba ani nemají žádný zájem,“ říká referent a upozorňuje také na další skutečnost. „Pozemkové úpravy samozřejmě mají vliv i na územní plán. Je nutné si uvědomit, že v návaznosti na pozemkové úpravy by také mělo dojít na změnu územního plánu.“
I navzdory různým složitostem referent doporučuje pozemkové úpravy také obcím, které se do nich zatím nepustily. „Ale pokud se v rámci úprav neřeší také intravilán, tak jde o běh na dlouhou trať,“ říká Dvořák. Ideální podle něj je, když se podaří dohodnout i s katastrálním úřadem a probíhá vše najednou, tedy pozemkové úpravy zároveň s digitalizací intravilánu i zbytku katastrálního území.
„U nás se intravilán digitalizuje až 11 let po pozemkových úpravách. Přesná digitální mapa je pro obec tím nejlepším ziskem. Pro naši starou katastrální mapu nejsou výjimkou ani třímetrové nepřesnosti. A to samozřejmě způsobuje například různé spory o hranice. Společná zařízení mohou obcím také velmi pomoci, protože je možné na ně čerpat peníze. Tyto investice mimo jiné v případě nových cest mohou znamenat, možná trochu nečekaně, i pomoc pro oblast cestovního ruchu,“ uzavírá referent z Mikulovic.
