Neobyčejný příběh obyčejného mokřadu, příběh naší krajiny…

Neobyčejný příběh obyčejného mokřadu, příběh naší krajiny…

V místě kde má krajina možnost zadržet vodu, překypuje pestrostí rostlin i živočichů. Dostatek vody v krajině také výrazně napomáhá produkci biomasy (přírůstku zelených rostlin), ta v parném létě aktivně odpařuje vodu a ochlazuje tím své okolí. Krajina s dostatkem vody se proto umí lépe vyrovnat s teplotními extrémy. Jedním z úkolů Státního pozemkového úřadu (SPÚ) je pomáhat vracet vodu do zemědělsky intenzivně využívané krajiny, a to díky pozemkovým úpravám a následné realizaci navržených opatření. Projektanty realizací vybíráme velmi pečlivě. Tím nejlepším projektantem ale bývá příroda sama. Vyslechněte si jeden neobyčejný příběh obyčejného mokřadu, příběh naší krajiny…

     Začal se psát již na přelomu století, kdy byly dokončeny návrhy komplexních pozemkových úprav v katastrálních územích Skřípov a Brodek u Konice. Náš mokřad bychom v původním projektu hledali marně. Místo něj je zde zakreslený jen revitalizovaný zemník, který vznikl v roce 2004 vytěžením materiálu pro novou polní cestu propojující Skřípov a Šubířov. Původním záměrem projektanta bylo zemník pouze revitalizovat výsadbou keřového patra a zeleně. Krátce po dokončení polní cesty se ale v místě již osázeného zemníku rozlil vydatný pramen spodní vody. Voda z nečekaně vzniklého mokřadu zemník postupně zaplavila a ani jednou za celých patnáct let nezmizela. Naopak se díky ní v místě rozvinulo krásné mokřadní společenstvo. Pomyslným projektantem našeho mokřadu je tak příroda sama. „Je až neuvěřitelné, jak se místo za pouhých patnáct let proměnilo k nepoznání. Je to krásný příklad, že každé, třeba i drobné opatření, které vrací krajině její funkčnost, má smysl,“ říká ústřední ředitel SPÚ Martin Vrba.

Návrhy komplexních pozemkových úprav ve Skřípově a Brodku byly na svoji dobu ojedinělé a nadčasové. Zadání pro zpracování společných zařízení vycházelo z faktu, že prakticky veškeré srážkové vody v okrese Prostějov naprší na úpatí Drahanské vrchoviny, a proto je nutné právě zde navrhnout opatření sloužící k dlouhodobému zadržení a akumulaci těchto vod, případně k jejich neškodnému odvedení. Tato myšlenka prakticky o 20 let předběhla v současnosti tolik akcentované téma „Voda a sucho v krajině“.

Společná zařízení upravují v katastru obce Skřípov výměru 300 ha a v katastru obce Brodek u Konice výměru 222 ha. Realizace navržených opatření probíhají v katastrech obou obcí již 15 let. Cílem je vytvořit zde modelová katastrální území, ve kterých bude zrealizována většina navržených opatření a následně bude díky tomu možné posoudit v delším časovém horizontu celkový přínos a efekt pro obce, občany a zejména pro zdejší krajinu. Dosud byly ve Skřípově a v Brodku u Konice zrealizována navržená opatření zahrnující osm vodních nádrží, mokřady, tůně, revitalizaci toků, záchytné příkopy, průlehy, cestní sítě a rozsáhlou výsadbu krajinné zeleně. „Ve Skřípově opatření vyšla na 88 milionů korun, v Brodku u Konice na 48 milionů. Veškeré náklady jsme uhradili z evropských dotačních titulů, od programu SAPARD, přes Operační program Zemědělství až po aktuální Program rozvoje venkova,“ doplnil ředitel Vrba.

Lokalita dnes slouží i jako dobrý příklad praxe při častých odborných exkurzích. Účastní se jich i projektanti jednotlivých opatření, kteří účastníkům prezentují své návrhy. Starostové obcí si zase pochvalují účinnost vybudované ochrany intravilánu obou obcí před bleskovými povodněmi, výrazné zvýšení hladiny podzemních vod, návrat tradičních druhů živočichů a celkové posílení atraktivity zdejší venkovské krajiny. Při výkladu je diskutovaná i náročnost následné péče o realizované prvky v krajině, kterou provádějí obce již z vlastních prostředků.

 

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn
Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn