Od ledna platí „novela pro pozemkové úpravy“
V souvislosti s klimatickými změnami se mluví například o udržitelném rozvoji. Aktuální situaci se ale musí přizpůsobit také zákony – nevyjímaje ty, které souvisejí s činností Státního pozemkového úřadu.
Pozemkové úpravy pomáhají také k obnovení ekologické stability v krajině pomocí projektů společných zařízení, jejichž realizace navazuje na pozemkové úpravy – právě jejich definice se ale mění.
Plánování efektivních vodohospodářských opatření usnadní možnost realizovat pozemkové úpravy ve více navazujících katastrálních územích. To by mělo ulehčit mimo jiné i boj se suchem – například různá vodní díla či vodní toky samozřejmě nezačínají a nekončí hranicemi jednotlivých katastrů, úprava legislativy tedy má svou logiku a usnadní realizaci projektů.
Od letošního ledna (2021) platí novela zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech. Ve Sbírce zákonů byla publikována jako zákon č. 481/2020 Sb. Mění se také další související zákony včetně č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.
Volných pozemků ve vlastnictví státu ubývá, i kvůli pozemkovým úpravám a projektům společných zařízení je nutné stále častěji půdu vykupovat. Sjednocena je proto úprava cen za výkup pozemků pro pozemkové úpravy na cenu obvyklou. Ceny zemědělské půdy se odlišují podle půdní bonity, v roce 2021 ale bude průměrná základní výkupní cena zemědělských pozemků 7,13 Kč/m2.
