Skřípov je premiantem v počtu realizací
Skřípov je obcí v okrese Prostějov v Olomouckém kraji a žije v něm zhruba 340 obyvatel. První písemná zmínka pochází z roku 1553 a jde o informaci, že osada Skřípovsko zanikla za husitských válek. Později byli na její místo vrchností z Klášterního Hradiska u Olomouce pozváni němečtí kolonisté a ves byla znovu obnovena. Pozdější německá osada Wachtel bývala s 2000 obyvateli největší v celém okrese a přišla o velkou část obyvatelstva až kvůli odsunu Němců po roce 1945. Významná kapitola z novodobé historie vesnice se začala psát v souvislosti se spoluprací Skřípova se Státním pozemkovým úřadem (SPÚ). I projekty společných zařízení mohou místo více zatraktivnit a pomoci zastavit vylidňování.
Díky velkému počtu realizací společných zařízení mají skřípovští zkušeností na rozdávání a z projektů mají kromě zemědělců radost i místní obyvatelé. Starostou Skřípova je Miroslav Kadlec. „Když začínaly pozemkové úpravy, tak jsem teprve nastupoval do funkce starosty. A vše začalo na základě rozhodnutí ředitele pozemkového úřadu z pobočky v Prostějově.” Původnímu starostovi, předchůdci Miroslava Kadlece úřad nabídl, že by bylo možné v katastru Skřípova realizovat pozemkové úpravy. Slovo dalo slova a začalo se v roce 1996. „Na základě toho byly v našem katastru zahájeny práce. Úpravy přitom skončily v roce 2002 a již v roce 2003 začala realizace prvních společných zařízení.
První v okrese
Skřípov se stal první obcí v okrese Prostějov, v jejímž katastru jsou zrealizována veškerá prioritní společná zařízení schválená v rámci komplexních pozemkových úprav. Hlavní motivací spolupráce s SPÚ byly pro obec projekty, které mají pomoci v boji s větrnou erozí půdy, a také se zadržením vody v krajině. „Cílem realizované stavby společných zařízení v katastru obce Skřípov je omezení dopadu dlouhodobého zemědělského sucha, zajištění neškodného odvodu vod při přívalových srážkách, zpřístupnění pozemků vlastníků, zvýšení průchodnosti krajiny, včetně rozvoje cykloturistiky a posílení celkové estetické hodnoty krajiny,“ uvádí k projektům v obci pozemkový úřad.
„Máme trochu vyšší nadmořskou výšku. A v neposlední řadě jsme také měli chaos v pozemcích. Před námi pozemkové úpravy probíhaly hlavně v nižších nadmořských výškách a my jsme patřili k prvním výše položeným, kde měly také začít,“ říká starosta. Skřípov se podle něj stal tak trochu laboratoří pro testování postupů v místech s vyšší nadmořskou výškou. „Důležitější, než nadmořská výška ale bylo, že jsme měli v katastru hodně pozemků, které patřily státu. To znamenalo snadnější realizaci pozemkových úprav, než jak je to na některých projektech dnes. S pozemky v majetku státu se totiž po privatizacích či restitucích už moc počítat nedá,“ vysvětluje Kadlec.
Proti erozi půdy
I když se pokusy občas nepovedou, Skřípov nakonec na tom, že se stal testovací laboratoří pozemkového úřadu pro vyšší nadmořské výšky, vydělal. Výhod a možností pozemkových úprav obec využila na maximum. Došlo ke scelování parcel, narovnávání hranic i ke spojení malých pozemků, které měli majitelé rozptýlené po různých částech katastru. „Šlo o to, aby roztroušené pozemky jednoho majitele v různých lokalitách byly spojeny do jednoho a na jednom místě, což hodně zjednodušuje například jejich obdělávání,“ dodává starosta.
Kadlec má ve své obci největší radost z realizace opatření pro zadržení vody v krajině, která mají fungovat proti povodním i erozi. „Ze společných zařízení nám ještě zbývá dokončit dva projekty a bude vše hotovo. Už zbývají například jen cesty, kde jsou různé pronájmy. U vodních nádržích je nyní zpracovaný poslední projekt. Ten má umožnit zadržování vody v krajině směrem ke Konicím na Chotinském potoku. Pak máme ještě jeden projekt vodního díla ve směru na Brno, který je na další vodoteči.“
Projekty nádrží
Právě z několika nádrží, které jsou okolo celé obce, mají ve Skřípově největší radost. Jde přitom o menší vodní plochy. Mají označení N1, N2 a N3. Jejich rozloha je od 0,3 do 1,5 hektaru.
„Pak máme ještě další trojici vodních ploch v blízkosti prameniště. A ještě nesmím zapomenout na dvojici nádrží směrem na Šubířov a jedna je také přímo na hranici katastru se Šubířovem,“ vysvětluje Kadlec.
Podtrženo a sečteno, zatím bylo postaveno devět malých nádrží a desátou ve Skřípově připravují. Také mají postaveno mnoho meandrů zpomalujících odtok vody z krajiny či řadu různých protipovodňových opatření. „Všechna společná zařízení zafungovala velice dobře a od doby, kdy byla postavena, se v katastru žádné problémy s velkou vodou nevyskytly. A naopak když přišly velké deště dříve, cesty byly pokaždé zaplaveny, ale nádrže přívalovou vodu nyní spolehlivě zadrží,“ vysvětluje Kadlec. Problémy s velkou vodou byly pravidelné. A nejčastěji bývala zaplavena necelá desítka stavení. Zejména pro ně projekty společných zařízení znamenají skutečnou úlevu.
Ale nejde jen o vodní díla, pěkně vypadá zeleň, která doslova okrašluje krajinu.
Liniová výsadba i smíšený les
Ve Skřípově přibylo velké množství krajinné zeleně. Ve zmíněném boji s půdní erozí pomohly například různé aleje, ale také celé zalesněné plochy například u Šubířova. „Té krajinné zeleně je opravdu mnoho, je už vzrostlá a vypadá to tam velice pěkně. Je potřeba přijet a podívat se. Vysadili jsme například břízu i další listnáče včetně dubu či buku. Je to takový smíšený les. A v podrostu je například líska,“ říká starosta. Výsadbou zeleně na téměř deseti hektarech vznikl plnohodnotný soubor funkčních a vzájemně provázaných krajinných prvků.
Kromě zeleně vysazené v rámci projektů společných zařízení, přibyly dřeviny v obci také díky jinému projektu. Ve Skřípově totiž realizovali liniovou výsadbu okolo komunikací a šlo přitom o projekt v hodnotě převyšující dva miliony korun. V tomto případě šlo o stovky ovocných stromů. Jsou to například třešně, jabloň, hrušeň, švestka a nechybí původní dřeviny a nová výsadba je promíchána na některých místech s tou původní. Na výsadbu je pětiletá záruka, nyní přitom běží třetí rok. Výsadbě předcházelo kácení nežádoucích náletových dřevin.
Nové cesty
V obci vznikly také nové polní asfaltové cesty. Byl postaven asi pětikilometrový úsek vedoucí napříč katastrem, jako první byla zpevněná i polní cesta na Šubířov a v opačném směru na Brodek u Konice. Komunikace ale neslouží primárně jen zemědělcům, jsou tady i pro ostatní. A dá se na ně vjet i autem. „Místní jsou s projekty společných zařízení spokojení a podporují je. Odezva je pěkná, pozemkové úpravy jsou prostě dobrá věc,“ říká Kadlec.
I když mají obce často problémy s údržbou společných zařízení poté, co jsou převedena do jejich majetku, ve Skřípově v tomto směru našli řešení. „Na polní cesty je vjezd vozidel nad 3,5 tuny možný jen s povolením obecního úřadu. Místní zemědělci se také zavázali, že pokud cestu svými stroji poškodí, pak ji na své náklady opraví. Obec cesty několikrát měsíčně uklízí a kontroluje jejich stav,“ vysvětluje Kadlec. Skřípov také projevil velkou míru ochoty při samotné realizaci projektu – zaplatil například odkup potřebných pozemků v navazující části intravilánu, a také hradil náklady na autorský i technický dozor investora. Finanční spoluúčast Skřípova na těchto projektech tak dosáhla téměř 600 tisíc korun, z většiny ale tuto částku uhradil stát přímo z rozpočtu.
Finanční spoluúčast jednotlivých obcí a měst na projektech společných zařízení se přitom Státnímu pozemkovému úřadu osvědčila – samospráva i občané totiž mají k projektům lepší vztah a to mimo jiné znamená lepší následnou péči o cesty i další projekty, které byly v rámci společných zařízení vybudovány.
O tom, že ve Skřípově nové cesty přivítali, svědčí i fakt, že je občané vyhledávají také pro rekreaci. „Je to velmi vhodné místo vyjížďkám na kole. A nové cesty navíc sbližují okolní obce. Po silnici do nich musíme zdolat i několik kilometrů. Polní cesty tyto vzdálenosti zkrátily. A díky protierozní funkci navíc zlepšily životní prostředí. A nejen díky ní náš katastr patří k nejhezčím v celém okrese i kraji,“ dodává pyšně starosta.
Nejlepší projekt pro krajinu
Skřípovští si spolupráci se Státním pozemkovým úřadem nemohou vynachválit. Obec do svého vlastnictví získává projekty v hodnotě téměř 88 milionů korun na celkové ploše 300 hektarů. To při velikosti katastru lehce přesahující tisíc hektarů znamená opravdu významný podíl. A starosta v případě tohoto úspěchu vyzdvihuje hlavně činnost pobočky SPÚ z Prostějova. „Ta spolupráce je na perfektní úrovni, dokonce jsme v některých případech měli dohodu, že si projekty zaplatíme a úřad nám je zrealizuje. A vyjít vstříc se nám snažili pokaždé, kdy jsme je o to požádali,“ vysvětluje Kadlec.
Starostům, kteří na projekty teprve čekají, by poradil, aby se zaměřili na pozemkové úpravy co nejdříve. A to hlavně na zadržení vody v krajině a na zamezení vodní a větrné eroze půdy.
„Dnes je to s pozemky horší. Soukromí vlastníci většinou s umístěním společných zařízení na jejich plochách nesouhlasí, a tak je nutné spoléhat na pozemky ve vlastnictví státu,“ dodává starosta.
Úspěšné realizace projektů ve Skřípově neušly pozornosti ani ze strany odborné veřejnosti. V roce 2007 tak obec například získala s projektem polní cesty vítězství v kategorii Opatření ke zpřístupnění pozemků celostátní soutěže Nejlepší projekty prospěšné pro naši krajinu. První ročník této soutěže vyhlásila před dvanácti roky Českomoravská komora pro pozemkové úpravy ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR.
Zastavení vylidňování a studie
I když ocenění projektu ve Skřípově uvítali, kromě zmíněného boje s erozí půdy či lepší obslužností pozemků pomocí nových cest, bojuje Skřípov bohužel i s vylidňováním. Okolí vesnice vylepšené řadou krajinotvorných prvků přitom může znamenat například větší atraktivitu pro potenciální zájemce o bydlení v obci. I když pěkná a udržovaná krajina v okolí je nepochybně důležitá, ve Skřípově zašli ještě dál. U architektů Jiřího a Venduly Markevičových si obec v březnu 2018 objednala zastavovací studii pro vybudování dvojice rodinných domů.
Projekt řeší využití pozemku v jižní části katastru a je lemován silnicí ve správě kraje a místní účelovou komunikací, za kterou teče Skřípovský potok. Parcela je svažitá ve dvou směrech a má přes 1500 m2. Studie na pozemek umísťuje dva bezbariérové, jednopodlažní domy. Jeden z nich má mít dispozici 2+kk, druhý 3+kk. Parkování je řešeno v blízkosti domu. Pozemek byl zvolen mimo jiné díky blízkosti inženýrských sítí. Existují přitom dvě varianty projektu – jedna počítá s přeložkou vodovodu za 150 000 korun. Tato verze u domu 3+kk umožňuje vytvořit větší zahradu, v místě je i zavedený plyn a projekt respektuje kromě ochranného pásma vodovodu také to okolo plynovodu. Díky sedlové střeše domy dobře zapadají do vesnického rázu místní zástavby.
Sázka na turistiku a rekreaci
Nejde jen o lákání ke stálému bydlení. Skřípov si také přeje být zajímavý nejen díky čistému ovzduší i pro rekreační bydlení. A zastupitelstvo na svých jednáních preferuje zaměření rázu krajiny na turistické využití. K tomu má Skřípov předpoklady například díky Upolínovým loukám či chráněné lipové aleji (nejstarší ve svém okresu).
Velmi významné je také chráněné krajinné území či nově přírodní památka Skřípovský mokřad v těsném sousedství obce, který se rozkládá na ploše necelých tří hektarů. Mokřad je ve správě Krajského úřadu Olomouckého kraje. Navzdory názvu, který obsahuje jen pojem mokřad, jsou chráněná také jezírka a nesmíme zapomenout ani na cenné mokřadní louky s tůněmi, ve kterých se vyskytuje vzácný zvonečník hlavatý či zevar nejmenší. V mokřadu také roste kosatec sibiřský, suchopýr úzkolistý, hořec hořepník a upolín nejvyšší. Z živočišné říše nesmíme vynechat výskyt různých obojživelníků. Jde například o skokana hnědého, skokana ostronosého nebo čolka horského.
Od roku 2004 se o mokřad stará Sdružení pro ochranu přírody střední Moravy Sagittaria, to se soustřeďuje například na záchranu zevaru nejmenšího. Na záchraně celého mokřadu mají podíl i projekty společných zařízení pro zadržování vody v krajině, protože pomáhají místnímu ekosystému s bojem s vysycháním.
