Svitavský poldr umožní rozvoj města
Nový poldr ve Svitavách zafungoval během loňského podzimu. Vodní dílo zadrželo přes 60 tisíc kubíků vody a chránilo velkou část města. Šlo o dvacetiletou vodu, hráz je přitom připravená s kapacitou 150 tisíc kubíků i na mnohem větší pohromy.
Myšlenka postavit poldr na Studeném potoce ve Svitavách je stará už řadu let. Projektu nejprve předcházela studie a problém byl podle Státního pozemkového úřadu (SPÚ) s pozemky. „Vše se ale vyřešilo pozemkovými úpravami, a právě kvůli pozemkům se nakonec změnila i projektovaná podoba hráze – ta měla být původně výrazně kratší. V rámci pozemkových úprav nás ale majitel nepustil na některé plochy, hráz je nakonec jiná, než jak bylo zamýšleno a její délka je s 755 metry zhruba dvojnásobná. I z ekonomického hlediska a poměru ceny projektu vůči množství zadržené vody se poldr ale jeví jako výhodný. Nad ním navíc také proběhla revitalizace vodního toku,“ popisuje pro žítkrajinou.cz vedoucí svitavské pobočky SPÚ Miloš Šimek.
Dva poldry v jednom
Původní plán byl postavit poldr se zhruba poloviční délkou hráze. Záměr ale nebylo možné uskutečnit kvůli problémům s majitelem některých pozemků. Posléze došlo ke změně vlastníka a ten současný na své plochy místo zamýšlené části vodního díla umístil na volné plochy distribuční a administrativní centrum. „Oni zároveň s tímto projektem ale také museli vyřešit odvod vody. Do našeho velkého poldru to ale nebylo možné z výškových důvodů a pokud by se uskutečnila původní varianta projektu, tak by to možné bylo. Vlastník proto musel nakonec postavit další – menší a navazující poldr. To, co nakonec vzniklo, můžeme označit jako dva poldry v jednom,“ dodává Šimek.
Větší vodní dílo, které bylo realizované pod taktovkou SPÚ, má záplavovou plochu okolo osmi hektarů a bylo dokončeno v roce 2018. V okolí poldru bývaly dříve pravidelně zaplavené domy. Nyní je vše dimenzované tak, aby nádrž byla schopná zadržet i stoletou vodu a zabránit při takovéto výjimečné situaci vylití vody z břehů. „Protože jsem Svitavák, tak i z období mého mládí pamatuji, jak docházelo k zatopení domů, nevyjímaje roky 1997 a 2002, kdy také u nás teklo hodně vody a celé to území pod dnešním poldrem se nemohlo rozvíjet právě proto, že tam nebyla vyřešena protipovodňová opatření,“ dodává Šimek.
Kořeny budou zaplavené jen výjimečně
Bez využití nezůstává ale ani plocha poldru. Pokud zrovna neexistuje hrozba velké vody, na tomto území roste trávník. „Zrovna jako parková úprava bych to ale nenazval. V části je výsadba stromů a naprosto celé to území se zaplaví jedině při stoleté vodě, takže není možné říci, že by kořeny těchto dřevin byly nějak ohroženy vodou,“ říká šéf svitavské pobočky SPÚ. Když podle něj úřad předal vodní dílo městu, tak Svitavy zvažovaly projekt extenzivního sadu na této ploše. „Myslím, že o něčem podobném stále ještě uvažují,“ dodává Šimek.