S úpravami ve Vranovicích nesouhlasili jen dva vlastníci
Vranovice jsou obcí Jihomoravského kraje s 2400 obyvateli v Dyjsko-svrateckém úvalu a Mikulovské vinařské podoblasti, a také s dokončenými komplexními pozemkovými úpravami.
I když jsou ve Vranovicích nejstarší archeologické nálezy z doby bronzové a nejstarší zmínka o obci je z roku 1257, z našeho úhlu pohledu jsou nejzajímavější výsledky spolupráce se Státním pozemkovým úřadem, na které je pyšné i vedení obce. „Máme hotové komplexní pozemkové úpravy, ty jsme iniciovali my, protože jsme potřebovali uspořádat hlavně extravilán naší obce, a tak jsme se obrátili na pobočku Státního pozemkového úřadu v Břeclavi. Úpravy začaly v lednu 2013, tedy před šesti lety. Asi do jednoho roku od momentu, kdy jsme se na úřad obrátili. Teď už máme komplexní pozemkové úpravy hotové tři roky,“ říká starosta obce Jan Helikar.
Konec náhradního užívání
Komplexní pozemkové úpravy přitom začaly během předminulého volebního období. Tehdy byl Helikar také starostou a občanům sliboval: „Po ukončení komplexní pozemkové úpravy zmizí termín náhradní užívání půdy. Každý vlastník bude mít svůj pozemek přesně definován, vyměřeny hranice a bude tak moci využít svá vlastnická práva,“ vysvětloval před sedmi lety starosta, jaké výhody získají majitelé pozemků zdarma. Dnes s odstupem času ale přiznává, že se všechno bez komplikací neobešlo: „Všude najdete nějaké problémy – s některými majiteli pozemků byla složitá jednání, s jinými jednodušší. Nakonec s projekty souhlasilo asi osmdesát procent majitelů všech ploch,“ vysvětluje starosta.
„Záleží, jak se k tomu postaví celá obec, problémoví lidé se najdou všude. Důležité je, aby se obec postavila problému komplexně a celé zastupitelstvo zastávalo jednotný názor. Já jsem předpokládal daleko větší třecí plochy,“ dodává Helikar, jakým způsobem je nejlepší problémům s pozemky čelit.
Našli se podle něj jen dva lidé, kteří s výměnami pozemků nesouhlasili. Věc dali k soudu, a proto byly jejich pozemky z komplexních pozemkových úprav vyloučeny. A zůstal tak například jeden majitel s malým pozemkem uprostřed velkého lánu, k pozemku proto bylo nutné vybudovat cestu.
Starosta vysvětluje, proč těch, kteří nesouhlasili s úpravami, bylo jen naprosté minimum: „Zemědělci i soukromí majitelé pozemků měli hodně rozdrobené plochy na různých místech katastru, nebylo výjimkou, když měli jeden pozemek na jihu a druhý na severu. A když se jim plochy spojily do jednoho pozemku, tak to byla změna v jejich prospěch,“ říká Helikar. V některých obcích přitom bývá scelování problém, protože je například na různým místech katastru různě úrodná půda a lidé při scelování nechtějí měnit za méně úrodnou půdu. I když se na tuto problematiku vztahují zákonem dané postupy, které mají tyto problémy vyřešit, proces scelování bývá komplikovanější. „Toto ale nebyl problém Vranovic, kde je bonita na celém území stejná,“ vysvětluje starosta.
Kromě různých výměn pozemků je jedním z úkolů komplexních pozemkových úprav také vyčlenění ploch pro společná zařízení, jako jsou cesty či remízky a větrolamy. Vranovice přitom musely do společných zařízení investovat naprosto všechny své pozemky. „Obec sice našla dostatečně velké plochy, které mohla pro společná zařízení vyčlenit, teď jí ale už nezbyly žádné pozemky v takzvaném extravilánu na další rozvoj,“ vysvětluje Helikar. Na další případné projekty proto bude muset obec odkoupit pozemky například od soukromých vlastníků.
Vysychání půdy
Velká část plánovaných společných zařízení, na která už jsou připravené pozemky, jsou cesty, a také větrolamy či různé remízky. V obci měli například problémy s větrnou erozí půdy. „Lidé si stěžovali například na vysychání půdy a část ploch proto byla vyčleněna na společná zařízení v podobě remízků. Bývá to ale dáno zákonem tak, že zemědělci v souvislosti se vznikem remízků nepřicházejí o svou půdu. Pozemky pod větrolamy jsou pokaždé obecní a je na ně pokaždé vyčleněná půda v rámci společných zařízení,“ říká Helikar.
Zemědělci si problémy s erozí moc dobře uvědomují, a tak jim tyto projekty nevadily, i když na některých jiných místech například panují obavy, že stromy větrolamů budou stínit, což povede ke snížení výnosů ze sousedních polí. Celkem bylo ve Vranovicích vyprojektováno 4 – 5 kilometrů větrolamů.
Asi největší rozsah z plánovaných společných zařízení mají zmíněné projekty cest, kterých bude asi 15 kilometrů. „Přesná podoba cest bude teprve vyprojektována, pozemky pro komunikace už ale byly vyčleněny v rámci pozemkových úprav. Jsou to prašné cesty, některé z nich jsou asfaltové. Z devadesáti procent povedou v místech, kde už v minulosti nějaké cesty byly,“ vysvětluje starosta.
V neposlední řadě patří k projektům společných zařízení revitalizace koryta říčky Šatava. Půjde například o čištění jejího koryta. Ve Vranovicích mají také problémy se suchem, takže budou pracovat, podobně jako na mnoha dalších místech, i na zadržování vody v krajině, které bude mít například podobu umělých tůní. Tůně budou celkem čtyři, a kromě nich vzniknou také, jak říká starosta, zábrany – 3 až 4 metry široké hráze, které pomohou zadržovat vodu v nádržích.
Aby bylo jasno
„Obcím, které se na pozemkové úpravy teprve chystají, bych chtěl poradit, aby si v té věci nejprve udělaly jasno a aby se nenechaly ošálit žádnými developery. V případě Vranovic už vědí, že k nám ani nemají chodit. Jiným bych doporučil, aby o nabídkách, které na první pohled vypadají hodně lákavě, nejprve hodně přemýšleli,“ uzavírá Helikar.
foto: web obce Vranovice
