Vesnice na Hlučínsku bojuje s erozí. Pomoci mají pozemkové úpravy
Šilheřovice jsou největší obcí Hlučínska. Mají zhruba 1600 obyvatel, a jejich katastr čítá přes dva tisíce hektarů. Od pozemkových úprav si v obci slibují hlavně likvidaci následků kolektivizace díky projektům společných zařízení.
„Hlavním důvodem, proč se u nás realizovaly pozemkové úpravy, bylo působení komunistů na polích. V jedné části obce u nás docházelo při větších deštích k záplavám, které doprovázela eroze půdy. A také byly rozorané různé obecní komunikace a polní cesty. V polích také chybí různé meze a předěly. Realizaci komplexních pozemkových úprav inicioval náš obecní úřad, který kvůli spolupráci oslovil v roce 2015 opavskou pobočku Státního pozemkového úřadu (SPÚ). Úřad přitom v lokalitě evidoval více podobných žádostí najednou. A všechno je hlavně o financích. Do roka a do dne se podařilo získat peníze i pro katastr Šilheřovic,“ vysvětluje starosta obce Radek Kaňa.
Souhlas majitelů
Pozemkové úpravy byly v Šilheřovicích zahájeny v roce 2016. „Vše začalo tím, že jsme s místostarostou obešli vlastníky pozemků. S těmi nebyl problém a podepsali jsme s nimi souhlas s komplexními pozemkovými úpravami. Následně jsme se sešli se všemi vlastníky v našem kulturním domě. Přišlo jich 120 ze 150 a to bohatě stačilo. Ustanovili jsme devítičlenný sbor vlastníků. Následující dva roky jsme řešili obnovu polních cest, zeleň i protipovodňová opatření,“ vysvětluje Kaňa. Proběhlo také přeměřování extravilánu s intravilánem. „Teď jsme ve fázi, kdy SPÚ znovu vyjednává s vlastníky. V návrhu jsou přitom vyčleněny plochy pro různá společná zařízení. Jsou tam například tři protipovodňová opatření, nebo ta, která mají zabránit vodní erozi půdy. Jde například o poldr v lokalitě Na Bělidle a dvě menší opatření na zatravněných plochách či o retenční nádrže. Vše se týká míst, kudy prochází obecní potok,“ dodává starosta.
Podle starých map
Neméně významná je také obnova polních cest, které byly rozorány během kolektivizace. Vzniknout by mělo 10 – 15 kilometrů komunikací. Ale není ve hře možnost, že by se všechny asfaltovaly, většinou půjde o mlatové cesty, ale možná také o kolejové, v jejichž prostředku bude zelený pás. Komunikace budou lemované dřevinami – převážně ovocnými stromy. Původní druhové skladbě nejlépe odpovídají například třešně a jabloně. Pokud někde existují záznamy o tom, kde co přesně v minulosti rostlo, bude výsadba probíhat přesně podle historických pramenů. Vedení obce také bude kvůli obnově zeleně na původních místech pátrat v řadách pamětníků. „Také komunikace budou obnoveny z velké části podle těch, které už na místě historicky existovaly – například podle sto let starých map. Nyní přitom – v důsledku kolektivizace – komunikace na těchto místech nejsou,“ dodává Kaňa.
Redukce ploch nehrozí
I když se může zdát, že v Šilheřovicích vše proběhlo naprosto hladce, s větší podporou se připravované projekty setkaly mezi majiteli rodinných domů než na straně vlastníků zemědělské půdy. Ale ani u nich není důvod k obavám například kvůli redukci zemědělských ploch, protože pokud z nich bude část vyhrazena na společná zařízení, dostanou za ně zemědělci náhradu, SPÚ přistoupí k různým výměnám. „Určitě to není o tom, že bychom někomu chtěli krátit, to rozhodně ne. Statní pozemky, které by umožnily výměny v našem katastru bohužel nejsou, část jich ale je v majetku obce. Je ale také možné, že dojde k nějakému vykupování pozemků,“ vysvětluje starosta a dodává: „Teď jsme ve stadiu, kdy společná zařízení teprve plánujeme. Hodně jsme se poučili ze zkušeností dalších starostů v rámci našeho regionu Hlučínska. V rámci toho spolupracujeme například s obcemi Darkovice a Hať.“
Foto: obec Šilheřovice
