Více než 100 metrů dlouhá protipovodňová hráz ochrání obyvatele Studence na Hané

Čilý pracovní ruch vládne i v těchto dnech ve Studenci, místní části Čelechovic na Hané. Důvodem je výstavba 140 metrů dlouhé protipovodňové hráze. Cílem rozsáhlého projektu v místní trati Zápověda, který vzešel z komplexním pozemkových úprav, je preventivní ochrana před následky přívalových dešťů. Realizace potěšila i archeology, kteří si ze stavby odnesli doslova poklad.

“Ve Studenci jsme měli velké problémy s vodou v roce 2007 a opakovaně i v loňském roce,” sdělila Prostějovskému deníku starostka Čelechovic na Hané Jarmila Stawaritschová a dodala, že věří, že navržená opatření obci skutečně pomohou před následky případných přívalových dešťů.

Stěžejním objektem aktuálně probíhajících stavebních prací je protipovodňová zemní hráz o délce 140 m a šířce 3 m. Hráz bude vybavena výpustí, bezpečnostním přelivem a tlumícím objektem. Nad hrází v ose toku přívalových srážek jsou budovány dvě zemní hrázky ze zeminy, kamene a dřeva. Součástí stavby je rovněž bezpečné převedení vod pod státní silnicí, kdy stávající propustek bude nahrazen novým kapacitnějším.

Chybět nebude ani krajinná zeleň, její výsadba bude provedena na 5 ha. Do předem zatravněné plochy bude vysazeno 760 ks stromů a keřů. Přístupnost pozemků a nutnost pěstební péče o vysazené porosty zajistí travnatá polní cesta o délce 725 m.

Realizace projektu s názvem „Vodohospodářská opatření a krajinná zeleň v k. ú. Studenec – I. etapa“ bude dokončena do konce června 2020. Na stavbu za 13,4 mil. Kč bez DPH získal SPÚ dotaci z Programu rozvoje venkova, operace 4.3.1 Pozemkové úpravy. Stavba po svém dokončení vytvoří ucelený systém kombinující protipovodňovou ochranu obce s citlivým zakomponováním výsadeb, včetně zajištění přístupnosti pozemků.

Stavba vyvolala záchranný archeologický průzkum, který archeologové provedli ve dnech 9. 10. až 7. 11. 2019. Ten potvrdil, že ve zdejší údolnici v minulosti protékal významný vodní tok, u kterého vznikla v období 1. století před Kristem rozsáhlá nížinná osada Keltů pozdní doby laténské. Nález 11 zahloubených chat, tzv. polozemnic, sloužících mimo jiné jako tkalcovské dílny a tvořících urbanisticky předem promyšlenou strukturu, patří k největším dosud odkrytým nížinným sídlištím Keltů doby opid na celém území Moravy. Nejcennějším movitým nálezem je zlatá mince mušlovitého typu bójské výroby, která patří k příznačným platidlům období 1. století před Kristem a dokazuje čilé obchodní aktivity Keltů.