Zadržet dešťovou vodu v krajině a omezit následky přívalových dešťů pomáhá v Kolovči vodní nádrž
Městys Koloveč se nachází deset kilometrů severovýchodně od Domažlic v Plzeňském kraji. Žije zde necelých tisíc obyvatel. Městys, pod který spadají také sousední Květkovice a Zichov získal v roce 2010 pro svůj aktivní přístup a komplexní rozvojový program zlatou stuhu v krajském kole soutěže Vesnice roku 2010 České republiky, v celorepublikovém kole se umístil na druhém místě. V jeho rozvojovém programu nesměly chybět ani pozemkové úpravy. Jejich záměr zastupitelé schválili již v roce 2007. Výsledkem jejich úspěšného dokončení je i výstavba nádrže a přístupové polní cesty.
Proces komplexním pozemkových úprav brzdily nejasné vlastnické vztahy. Podobně jako v jiných obcích se nepodařilo dohledat vlastníky některých pozemků či jejich dědice. Účastníkem řízení v katastru Zichov měla být například žena ročník narození 1900, která byla v katastru nemovitostí zapsána jako majitelka jednoho z řešených pozemků. Ale ani tato skutečnost není nepřekonatelnou překážkou v pozemkových úpravách a problém se vyřešil rozhodnutím o opatrovnictví. Proces se poté podařilo dokončit v únoru 2017 vydáním rozhodnutí o komplexních pozemkových úpravách katastru Zichov, který pod Koloveč spadá. Obec si následně určila jako prioritní opatření vybudování vodní nádrže a přístupové polní cesty.
Zpomalení odtoku
V územním plánu městyse Koloveč se mimo jiné uvádí: „Stabilizovat a ochránit funkční nivy, v nivách omezit výstavbu, prověřit možnosti revitalizace vodních toků v nivách a zpomalit odtok povrchových vod z území; zorněné nivy v bezprostředním okolí vodotečí navrátit do ploch trvalých travních porostů nebo vymezit dostatečně široké pásy trvalých travních porostů, které budou určeny pro rozliv vod při zvýšených průtocích.“
Vodní nádrž
V souladu s citovanou strategií došlo mimo jiné k výstavbě vodní nádrže asi kilometr jihozápadním směrem od městyse. Projekt byl dokončen na podzim 2017. Jde o částečně zahloubené vodní dílo. Hlavní přítok je zajištěn svedenými melioracemi a nechybí doprovodná zeleň v podobě 31 stromků vysázených na břehu na travnatém pásu, který odděluje nádrž od okolních polí.
Proč obec zvolila jako prioritní opatření právě výstavbu vodní nádrže vysvětluje starosta Kolovče Václav Pergl: „Účelem její výstavby bylo především zadržení dešťové vody v krajině v případě rozsáhlých dešťů. V období sucha má vodní nádrž pozitivní účinek hlavně z hlediska zásobování vodou do sousedních pozemků. Dále pak funguje jako stabilní ekologický prvek, nabízí určité zázemí živočichům a rostlinám. Celkově má tato výstavba přinést blahodárný účinek na krajinu. Nádrž by měla zčásti působit i jako protipovodňové opatření, jelikož částečně dokáže zadržet i případné přívalové deště.”
Cestičkou k nádrži
K přístupu slouží prakticky současně s nádrží postavená polní cesta. Asfaltobetonová komunikace má na délku zhruba půl kilometru. Hráz vodního díla, kterému místní také říkají rybník, je sypaná a má výšku 5,3 metrů. Široká je čtyři metry a dlouhá 156 metrů. Její koruna je přitom zpevněna štěrkovým krytem. Objem takzvané zátopy činí 17 560 m³. Nechybí ani bezpečnostní přeliv s přelivovou hranou, která má na délku šest metrů. K vypouštění vody je určen prefabrikovaný dvojitý betonový požerák s rozměry zhruba 1×1 metr a výškou 4,5 metru. Přístupová lávka se zábradlím má na délku 12 metrů.
Státní pozemkový úřad využil k financování projektu dotaci z Programu rozvoje venkova ČR ve výši 12 983 663 Kč. Dílo neslouží jen k zadržování vody v krajině. Přístřešek s posezením dělá z místa i zajímavý cíl pro výletní trasy místních i turistů.
„Celá výstavba a vše kolem ní proběhlo bez problémů. Je vidět, že ji prováděli zkušení zaměstnanci, kteří výstavbě vodních nádrží skutečně rozumí,“ pochvaluje si starosta Pergl.
Pokud byste chtěli Koloveč navštívit nezapomeňte nahlédnout do Muzea techniky a řemesel, které s ukázkami 46 kompletních řemeslných dílen a více než 6000 exponáty patří mezi největší v České republice. Dalšími turistickými cíli jsou pak keramická dílna v Kolovči, barokní fara a kostel Zvěstování Panny Marie či stará kolovečská radnice s věžičkou a hodinami (původně slunečními).
Dodnes je Koloveč známý také divotvorným mlýnem, který přemílá staré báby na mladá děvčata. Tato lidová taškařice má velký ohlas nejen v ČR, ale i v zahraničí a pravidelně ji navštěvuje několik tisíc diváků. Pokud jste ji nestihli navštívit letos, musíte si na další mletí počkat i několik let, zpravidla čtyři nebo pět, podle toho, jak se mletí zrovna povedlo a jak dlouho omlazení vydrží. „Přemílání bab na mladá děvčata se opakuje pravidelně, ale v různých intervalech. Jeho délka je závislá na kvalitě předešlého mletí. Pravý čas na mletí se pozná tak, že si předemleté báby začnou postupně stěžovat na různé zdravotní problémy a chtějí opět omládnout,” vysvětluje starosta Kolovče.
