Kaplička ve Vykmanově se dočkala opravy
Od 2. poloviny 19. století stála ve Vykmanově těsně u plotu tamní věznice zděná kaple. V posledních desetiletích chátrala. Naštěstí se nedávno dočkala opravy, která umožní její zachování.
Kaplička ve Vykmanově u Ostrova při cestě do Dolního Žďáru začala chátrat po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války. Neudržovaný objekt byl během 2. poloviny 20. století přiveden do havarijního stavu. Zachovalo se pouze obvodové zdivo bez střechy a krovů. Interiér zarostl náletovou vegetací. Vnitřní zařízení bylo rozkradeno či zničeno.
Při zřízení nápravně pracovního tábora Vykmanov I v březnu 1949 a po jeho přeměně na dnešní věznici zůstala však kaple zachována. Při postupném budování vězeňského areálu dokonce betonový plot na jeho jihovýchodním nároží ustoupil tak, aby kaple nemusela být zbořena. Nyní je kaplička uvedena v Ústředním seznamu kulturních památek a právo hospodařit má ke stavbě i pozemku Státní pozemkový úřad. A právě ten se postaral o záchovnou opravu.
Záchrana
Oprava kapličky ukončila její devastaci a zabezpečila ji proti povětrnostním vlivům a nadměrné vlhkosti. Stavba získala novou střechu, okolní zemina byla odkopána na původní úroveň, srážková voda byla odvedena od objektu a byl zabezpečen vstup. Stávající obvodové kamenné a štítové zdivo bylo očištěno od nánosů zeminy, porostu, nesoudržných částí zbytku původních omítek a podobně, včetně proškrábnutí a vyčištění spár ve zdivu. Objekt byl zastřešen novou valbovou střechou, tvořenou hambálkovým krovem s celoplošným bedněním, a omítnut. Veškeré dřevěné prvky byly opatřeny tlakovou impregnací proti hmyzu a dřevokazným houbám.
O tom, že mají místní z opravené kapličky radost, svědčí i dopis, který zaslal Spolek přátel města Ostrova panu Marcelu Svobodovi. Ten pracuje na Krajském pozemkovém úřadě pro Karlovarský kraj v oddělení správy majetku státu. „… dovolte, abychom Vám poděkovali za to, co jste slíbil a také uskutečnil. Svým osobním přístupem jste uvedl v život kapli, která byla celá desetiletí na okraji zájmu společnosti. Její vzhled nás velmi trápil, také proto, že Spolek přátel města Ostrova má v náplni práce ochranu a péči o památky ve městě a okolí. Zbývalo málo naděje na její obnovu. Porevoluční doba však přinesla i změnu ve vědomí lidí, změnily se podmínky, které tomu přály. Váš osobní přínos byl i v tom, že jste myšlenku záchrany malé sakrální stavby podporoval, měl nad ní jakýsi patronát. Dobrá věc se podařila ku prospěchu všech a mnohým způsobila velkou radost,“ píše se v tomto dopisu.
