V Černilově mají přerozdělené pozemky a k tomu nové rybníky, mokřad i lesík

„Stále se jedná a připomínkuje, dokud něco nevznikne,“ říká starosta Černilova Stanislav Javůrek o průběhu komplexních pozemkových úprav ve své obci. A dodává, že výsledek za to stojí. Vzniklo tak mimo jiné oceněné biocentrum s rybníkem.

Projekt Boháčův lesík loni bodoval v rámci soutěže Společné zařízení roku a byl součástí komplexních pozemkových úprav. Jde o malý, čtyřhektarový háj obnovený v místech, kde v minulosti býval. Nechybí olše, duby ani ovocné stromy či okrajově několik jehličnanů. Avšak potrvá ještě 20 let, než všechny dřeviny vyrostou.

Pořádek v pozemcích

„Devadesát procent plochy katastru Černilova bylo před pozemkovými úpravami zoráno a vysazení lesíku bylo žádoucí. Kromě toho u něj vznikl malý rybník, který obhospodařují myslivci, není to sice plocha pro intenzivní chov ryb v masovém měřítku, nějaké ryby zde však přece jen jsou,“ říká starosta a dodává, že v Černilově také vzniklo celkem asi 18 kilometrů záhumenních cest. Některé z nich jsou vyasfaltované a slouží tedy i cyklistům. Další nový rybník je v místě, kterému místní říkají U Kartouzů. Vznikl tu i mokřad, ten však nechala postavit obec ze svých zdrojů. Téměř vše ostatní financoval Státní pozemkový úřad a dohromady byly proinvestovány desítky milionů. Po dokončení bylo vše předáno do majetku obce.

V rámci pozemkových úprav byly nejprve sloučeny pozemky, které měli jejich majitelé rozdrobeny do jednotlivých částí katastru. Většině vlastníků pozemků historicky patřilo 10 až 15 parcel, které koupili, zdědili či získali v restitucích. Vše však na různých místech katastru s křivolakými hranicemi. Díky pozemkovým úpravám se vše narovnalo. Roztroušené pozemky se sloučily do jednoho či dvou větších bloků. Směňování se řídí určitými pravidly, u výměn by měla být ve výsledku zachována stejná cena vlastněných parcel, bonita půdy nebo například vzdálenost od středu obce. Množství parcel v obci se snížilo zhruba na čtvrtinu a další pozemky byly vytvořeny pro zmíněnou síť cest. Pak přišel na řadu systém ekologické stability, tedy takzvaný ÚSES, jehož součástí jsou kromě oceněného lesíku i různá další opatření v podobě biocenter, biokoridorů a třeba také uvedených rybníků.

SPÚ obstará finance

Pozemkové úpravy čekají řadu obcí v republice, první impuls by měl vycházet většinou od vlastníků. Iniciátorem však může někdy být právě i Státní pozemkový úřad, protože je zrovna v daném místě potřeba vyčlenit plochy pro výstavbu, která je ve veřejném zájmu a podobně.

Pozemkové úpravy trvaly v Černilově dlouho. Zejména proto, že katastr obce se rozkládá na velké ploše asi 1 700 hektarů. Na počátku vznikl sbor zástupců vlastníků půdy, SPÚ obstaral finance, realizoval výběrové řízení na projektanta a začaly se rovnat parcely a vymýšlet ekologická opatření.

„Po celou dobu realizace pozemkových úprav se o všem jedná, připomínkuje se, a to celé pořád dokola, dokud něco nevznikne. Připraví se nová mapa, do které se zaznamenávají požadavky u jednotlivých parcel, a vše se postupně ladí. Přestože jde o zdlouhavý proces, výsledek za to stojí,“ uzavírá starosta Černilova Stanislav Javůrek.