Díky poldru se Litíč zbavila povodní i skládky

Díky poldru se Litíč zbavila povodní i skládky

Obec Litíč má asi 164 obyvatel a nachází se v okrese Trutnov poblíž Jaroměře v Královéhradeckém kraji. A mají tu krásný poldr, dvě biocentra a jeden biokoridor. Tedy prvky Územního systému ekologické stability (ÚSES), které vznikly jako společná zařízení v návaznosti na pozemkové úpravy. A přibyly i dvě nové asfaltové cesty.

„Já jsem se stal starostou v době, kdy už pozemkové úpravy byly hotové. A za mě se realizoval jen projekt suchého poldru. I ten už byl ale v rámci pozemkových úprav navržený,“ říká starosta Petr Jirásek. Své funkce se ujal v červnu 2007. V té době se řešil projekt cest a výsadba zeleně, které ale není vůbec málo. Kdybychom se na věc podívali úřední řečí, tak bychom řekli: „Prvky ÚSES v katastrálním území Litíč zahrnují realizaci lokálního biocentra BC 20a, regionálního biokoridoru BK 1256 a lokálního biokoridoru LK 5 o celkové výměře 5,76 hektaru. Celkem bylo vysázeno 16 422 stromů a 1635 keřů. Prostorové umístění dřevin je provedeno rozvolněně v oplocenkách i ve volných výsadbách.“ Nejsložitější bylo prosadit výsadby biokoridorů a biocenter, zasahujících do původních bloků intenzivně obdělávaných zemědělských pozemků, a rozčlenit tak rozsáhlé souvislé plochy pozemků krajinářskými prvky. Ale podařilo se to ku prospěchu okolní krajiny.

Višně nebo třešně

Kromě zeleně se rozrostla i cestní síť. Dvě stále ještě relativně nové asfaltové cesty, každá o délce jeden kilometr, využívají hlavně vlastníci či uživatelé pozemků. Výjimkou však nejsou ani bruslaři či cykloturisté. Ty tu neobtěžuje automobilový provoz, protože vjezd má povolený jen „dopravní obsluha“. A aby nebylo zeleně málo, také podél těchto komunikací nechala obec vysadit desítky stromů. Šlo přitom zejména o ovocné dřeviny, například višně nebo třešně, ale i dřeviny okrasné.

Poldr místo skládky

Mezi společnými zařízeními je také projekt suchého poldru. Ten má sypanou zemní hráz s regulovatelným výpustným objektem, zabírá plochu téměř 1 ha a zadrží až 4836 m3 vody. Většinu času se přitom tváří jako normální zatravněná plocha v údolíčku pod silnicí, která se ke slovu přihlásí až v momentě, kdy je nutné zadržet kvůli větším dešťovým srážkám nebo tání velkého množství sněhu více vody a zabránit záplavám v centru obce. Ty byly v obci relativně časté. Kromě užitečné vodohospodářské stavby si obec Litíč výstavbou poldru vyřešila ještě jeden problém – na jeho místě totiž byla neřízená skládka. Byly upraveny okolní svahy či odstraněny nežádoucí náletové dřeviny.

Informovanost obyvatel

Veškerou spolupráci s trutnovskou pobočkou Státního pozemkového úřadu, která měla projekt na starosti, hodnotí starosta Litíče na výbornou. „Důležité je nepodcenit informovanost obyvatel, aby o všech chystaných krocích věděli. I když jsme náš projekt poldru měli řádně projednaný, v momentě, kdy se začalo stavět, za námi přesto někteří lidé chodili a vyptávali se, proč a co se to staví,“ radí Petr Jirásek ostatním starostům obcí a měst, které pozemkové úpravy teprve čekají.

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn
Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn