Dudek se vrátil
Jeden z nejvzácnějších ptačích druhů se vrátil do rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci letos na pastvinách poprvé pozorovali dudka chocholatého. „Dudek byl na pastvinách spatřen opakovaně, někdy i vícekrát za den. Během předchozích tří let jsme jej přitom v těchto místech neviděli vůbec,“ vysvětlil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky v Českých Budějovicích.
Vůbec poprvé dudka na pastvinách zahlédla v dubnu výprava ornitologů ze Slovenska, kteří byli v rezervaci na exkurzi, a to nedaleko Milovic. Další vědci pak dudka během léta opakovaně pozorovali na pastvině zubrů u Benátek nad Jizerou. Odborníci ho přitom na pastvinách „vyhlíželi“ od roku 2015, kdy byli velcí kopytníci do rezervace v bývalém vojenském prostoru vypuštěni.
Krátkostébelné trávníky
V minulosti se dudek v těchto místech vyskytoval. Kvůli postupnému zarůstání krajiny po ukončení vojenské činnosti se však jeho stavy postupně snižovaly. V okolí současné rezervace velkých kopytníků byl sice dudek i v minulých letech občas pozorován, ale paradoxně nebyl až do letošního roku viděn právě v otevřených plochách, které jsou jeho biotopem. Husté a vysoké trávníky, které oblast pokryly před příchodem velkých kopytníků, mu totiž znemožňovaly lov kořisti – velkého hmyzu. Zdá se však, že nyní začal objevovat krátkostébelné trávníky vytvořené v posledních letech pastvou.
„Ve spolupráci s ornitology jsme proto v rezervaci umístili speciální budky pro dudky. První v roce 2016, další v letošním roce,“ uvedl Dalibor Dostál ze společnosti Česká krajina. Hnízdění dudků v budkách zatím vědci nezaznamenali, ale jeho opakovaný výskyt na pastvinách naznačuje, že v těchto místech opět nachází vhodné podmínky pro život.
Návrat dudků do rezervace by mohl být dobrou zprávou v jinak smutném příběhu tohoto výrazného ptačího druhu. Dudek chocholatý patří mezi ptáky české krajiny, u kterých došlo k poklesu populace a vymizení tohoto druhu z řady oblastí střední Evropy. V České republice se jen za posledních třicet let rozšíření dudka zmenšilo o více než polovinu.
Přílišné užívání antiparazitik
Jednou z příčin je chemizace zemědělství, včetně ošetřování domácích zvířat vysoce toxickými přípravky proti parazitům. Běžně užívané prostředky jsou totiž prudce jedovaté pro brouky a další hmyz, jehož larvy v trusu zvířat jsou významnou potravou dudků. „Přílišné užívání antiparazitik je jednou z hlavních příčin ubývání brouků, kteří trus odstraňují z pastvin. Jenomže právě tito brouci pastviny nejen uklízí, ale také je zúrodňují, a navíc představují vydatný zdroj potravy řady hmyzožravých živočichů, včetně dudka,“ upozornil Miloslav Jirků.
Ornitologové proto návrat velkých kopytníků do krajiny vítají. „Úbytek dudků v naší krajině jde ruku v ruce s tím, jak z venkova mizí pasoucí se dobytek, a také s přílišnou chemizací prostředí. Není divu, že se dnes už vzácní dudci zajímají o pastvinu divokých koní, zubrů a praturů, kde nacházejí dostatek potravy v trusu těchto zvířat neošetřovaných toxickými medikamenty,“ konstatoval Břeněk Michálek z České společnosti ornitologické.
Dudci přitom nejsou jediným ptačím druhem, kterému pastva velkých kopytníků prospívá. Svědčí o tom zkušenosti z dalších rezervací, kam se přesunula část divokých koní z Milovic. „V Ptačím parku Josefovské louky pozorujeme, že trus divokých koní je velmi atraktivní například pro silně ohrožené bekasiny otavní. Tento druh bahňáka je podobně jako dudek vyzbrojený dlouhým zobákem, jímž v trusu intenzivně loví hmyz,“ dodal Břeněk Michálek.
Kromě larev hmyzu v trusu velkých kopytníků láká dudky do milovické rezervace také pestrá nabídka další potravy. Loví například cvrčky, kterým se díky pastvě divokých koní, zubrů a zpětně šlechtěných praturů v Milovicích daří. I cvrček totiž dává přednost krátkostébelným trávníkům, které pastva vrací do krajiny.
Návratu ohrožených druhů do přírody pomáhá prostřednictvím projektů společných zařízení také Státní pozemkový úřad. A nejde přitom jen o projekty biocenter a biokoridorů. Realizace mokřadů pomáhají například ohrožené čejce. SPÚ také spolupracuje s Českým svazem ochránců přírody.
Foto: Shutterstock.com
