Nádrž v Bílově získala ocenění
První místo v kategorii Tvorba a ochrana krajiny v soutěži Žít krajinou získala vodní nádrž v katastrálním území Bílov Moravskoslezského kraje. Dílo s rozpočtem necelých sedmi milionů korun má plochu vodní hladiny o velikosti necelého hektaru a pojme přes 12 tisíc kubických metrů vody. A rozhodně se nedá říci, že by šlo o nějaký samoúčelný projekt.
Nádrž v údolnici Butovického potoka je součástí systému vodohospodářských a protierozních opatření realizovaných v rámci plánu společných zařízení. Ten v Bílově navázal na komplexní pozemkové úpravy. Ve svažitém terénu byly během silných srážek problémy s velkými průtoky vody. Často bývalo zasažené také území jižně od Bílova, například Butovice, Studénka či Pustějov, kde docházelo pravidelně k významným povodňovým škodám.
Realizací nádrže dochází k transformaci povodňové vlny a snížení průtoků na přijatelnější stav. Jak se Bílov dopracoval k realizaci užitečných projektů, popisuje starosta Zdeněk Fusik: „Spolupráce se Státním pozemkovým úřadem u nás začala z iniciativy obce, ale vše souviselo s projektem dálnice a přivaděče, který vede přes naše katastrální území. Bylo dané, že tam, kde povede dálnice nebo přivaděč, proběhnou pozemkové úpravy. U nás práce na úpravách začaly někdy v roce 2008 nebo 2009, ukončené byly v roce 2011. A celé je to běh na poměrně dlouhou trať. Poměrně složité bylo například domluvit se všemi vlastníky pozemků.“
Starosta popisuje své zkušenosti. Mohou mít cenu zlata například pro ty, kteří se na pozemkové úpravy teprve chystají: „Musí probíhat úzká spolupráce s projektanty i geodety. A šlo také o zjišťování skutečného stavu, kdy se chodilo okolo našeho katastru a vytyčovalo se území včetně hranice lesa. Byla to spousta práce v terénu i za pracovním stolem,“ popisuje Fusik.
Podle starosty například v Bílově řešili, kde se co změní, tedy kde bude nejvhodnější postavit například zmíněnou nádrž. Jediné, co bylo přesně dané projektem ŘSD, byla trasa dálnice. Hlavním cílem pozemkové úpravy bylo, aby se všichni vlastníci pozemků domluvili, kde povedou nové komunikace a dostali se po nich na své parcely. Úpravy také přinášejí řadu vedlejších efektů.
Zcelení neobhospodařovatelných ploch
„Hodně lidí využilo, když měli třeba i třicet nebo čtyřicet malých pozemků po celém katastru, tak se jim díky pozemkovým úpravám podařilo tyto plochy scelit. A třeba 40 jich měli přesunutých do jednoho lánu. Důležité je také podílové vlastnictví. Některé parcely měly třeba i deset vlastníků. A v rámci pozemkové úpravy se jim plochy naopak rozdělily. A každý dostal svůj vlastní, jednotlivý pozemek, který je zapsaný na katastru včetně pozemků komunikací, které k jednotlivým plochám vedou. A ty pozemky jsou samozřejmě připravené i tam, kde se cesty ještě nepodařilo postavit. I to je velký pokrok, proti stavu, který byl na místě dříve,“ dodává Fusik. Některá pole byla přístupná jen přes pozemky sousedů, což vedlo ke konfliktům, protože si zemědělci ničili úrodu.
„Pozemkový úřad má s pozemkovými úpravami zkušenosti. Jde ale o to lidem vše dobře vysvětlit, aby pochopili, že nejde nikdo proti nim. Spolupracovali jsme se Státním pozemkovým úřadem Moravskoslezského kraje. Pobočku mají v Novém Jičíně. Oni byli těmi dělníky, kteří byli v terénu. A museli všechno projít s námi i s projektanty. Ti se potom, i po hrůzných konzultacích s námi, dostali k finální podobě projektu a díky tomu byla pozemková úprava dokončena. Samozřejmě nejtěžší problém je, dostat se k realizaci společných zařízení. To se podařilo a výsledkem je třeba zmíněná vodní nádrž,“ říká starosta.
Přes sto milionů
V Bílově byli úspěšní, i když po jejích první kalkulaci projektů nastal úlek. „Rozpočet od projektanta na společná zařízení byl na 120–140 milionů korun. Proto jsme projekty rozdělili na tři etapy, abychom pro jednotlivé části dokázali schůdněji sehnat peníze. Jednalo se v našem katastrálním území o tři výměry. První etapa, která má asi třetinu výměry katastru, už byla dokončena. Byly například vybudovány asfaltové cesty i přilehlé cesty, které jsou zatravněné,“ popisuje starosta Fusík a pyšně dodává: „Jsou na jakémsi valu. Když hodně prší, tak se hlína a humus díky tomu nesplavují dolů. Toto protierozní opatření se tedy opravdu podařilo.“
První z cest má 300–400 metrů a byla postavena někdy okolo roku 2015. Další asfaltová cesta má skoro dva kilometry a stejně jako vodní nádrž je z roku 2017. Zatravněné polní cesty jsou dlouhé kolem 200 až 300 metrů. A nesmíme zapomenout na vodní sběrný kanál, který ústí do vodní nádrže a sbírá vodu z území. Součástí projektu byla také výsadba zeleně kolem cest. Patří k tomu také výsadba biokoridorů. Finance na pořízení těchto dřevin byly zajištěny ze zdrojů Státního pozemkového úřadu. „Ale samozřejmě jsme nečekali jen na tyto finance. V momentě, kdy bylo vyřízené stavební povolení na první etapu, už bylo jednoduché vyřídit i dotace od Státního fondu životního prostředí. A pomohli nám také ochránci přírody ze Studénky. Za jeden milion korun provedli výsadby, které byly v projektu oceněny na milionů pět,“ uzavírá starosta Bílova.
