Nové nádrže i zpevněné cesty pro Šardice

V Šardicích začíná výstavba další z nádrží, které mají zabránit povodním a opakování tragédie. V roce 1970 tu zahynulo kvůli velké vodě 34 horníků.

Nové vodní nádrže i cesty mohou v Šardicích vznikat díky pozemkovým úpravám. Pro výstavbu takzvaných společných zařízení, mezi která nejen nádrže, ale i cesty či další obci a přírodě prospěšná opatření patří, je nutné nejprve vyčlenit pozemky. Společná zařízení jsou nakonec, podobně jako v Šardicích, převedena do majetku obce.
„Pozemkové úpravy u nás v obci začaly za starostování pana Miroslava Gregoroviče v roce 2003. Obstaral podpisy více než padesáti procent vlastníků pozemků, aby mohly být komplexní úpravy zahájeny. Proběhly ve dvou etapách a první skončila v letech 2009–2010,“ popisuje začátky pozemkových úprav v Šardicích starostka Blažena Galiová.

Zápověď za dvacet milionů

Blažena Galiová je v Šardicích starostkou od roku 2010. Jedním z prvních úkolů v její nové funkci tehdy bylo přebírání hotové stavby první nádrže, kterou obci Státní pozemkový úřad předával. Šlo o vodní dílo Zápověď v hodnotě dvaceti milionů korun. Poté následovaly projekty celé řady dalších společných zařízení, například suchý poldr.
„Po nádržích jsme také začali řešit biocentra, biokoridory, také jsme ozelenili polní cestu a podařilo se mi přesvědčit zastupitelstvo, abychom se pustili do přípravy projektů dalších dvou nádrží s označením N2 a N3. Způsob číslování přitom odpovídá stupni důležitosti. Nicméně členům zastupitelstva se zdálo, že bychom za projekty zaplatili moc peněz. Nakonec se nám však podařilo vyřídit vše, včetně stavebního povolení. Čekali jsme na dotace a letos se budou obě nádrže budovat, N2 financuje SPÚ a měla by být dokončena letos na podzim, N3 bude dokončena v květnu 2018 a její výstavba bude financována z dotace Ministerstva zemědělství ve výši okolo osmi milionů korun. Z vlastních zdrojů půjde okolo jednoho milionu,“ dodává šardická starostka.
Díky výstavbě těchto nádrží i dalších společných zařízení se nepochybně zlepší životní úroveň v obci a sníží se riziko povodní. Tragédie z roku 1972, která si vyžádala desítky lidských životů, by se tak nikdy neměla opakovat.
„I kdyby se povodňová voda zadržela třeba jen jednou za deset let, dá se říci, že přehrady svou pozitivní roli splnily. Navíc v období sucha budou díla zadržovat vodu v krajině,“ vysvětluje Blažena Galiová.

Napojení na Mutěnku

V Šardicích již také byly vybudovány některé nezpevněné polní cesty a obec má po jejich převzetí na starosti údržbu. Byly připraveny projekty celkem tří zpevněných polních cest, které pokračují do katastru sousední obce. Zlepšilo to život všech obyvatel. Cesty měří asi deset kilometrů a jejich hlavním účelem je zpřístupnění zemědělských pozemků. Plní však i svou rekreační funkci. Jedna z nich zpřístupňuje les a pro cyklisty je důležité napojení na známou cyklostezku Mutěnka. Ta vede s délkou necelých 15 km po trase bývalé železnice mezi Kyjovem a Mutěnicemi a byla zprovozněna v roce 2012.
Vyprávění Blaženy Galiové o výhodách pozemkových úprav nebere konce: „Pozemkové úpravy jsou také úžasné v tom, že nahrazují územní řízení – tím se velmi ulehčí další budování a rozvoj obce.“

Plochy pro cesty a zeleň

I když vše vypadá jako pohádka se šťastným koncem, menší komplikace se nevyhýbají ani Šardicím. „Největší problémy máme se zpřístupňováním pozemků. Je nutné ze všech stran projednávat, dívat se na návrh sítě polních cest. Zajímat se o problematiku ze všech možných úhlů pohledu. Momentálně jsou také daleko větší požadavky na výsadbu zeleně a my na ni nemáme místo – ani u cest, všude se na zeleň nechalo málo místa. Všem obcím, které s pozemkovými úpravami začínají, proto doporučuji, aby si vyřešily zpřístupnění pozemků, to přestavuje největší problém. Nejtěžší bylo přesvědčit jejich majitele. A s touto otázkou se potýkáme pořád, je těžké například některým majitelům půdy vysvětlit, že je nutné část ploch vyčlenit na cesty či zeleň. Cítí se ukřivdění, protože jim pozemková úprava zmenšila velikost jejich parcel. Práce je hodně postavena na vysvětlování a osvětové činnosti. S lidmi je nutné jednat, ale nakonec mohu konstatovat, že vše probíhalo hladce. Každý měl například možnost prohlédnout si v počítači mapu s návrhy pozemkových úprav. Podařilo se vykoupit pozemky pro společná zařízení a to pokládám za velký úspěch,“ dodává starostka.