Ředitel KPÚ pro Ústecký kraj Ing. Martin Vrba: Máme nejvíce zahrádkářů z republiky

Ředitel KPÚ pro Ústecký kraj Ing. Martin Vrba: Máme nejvíce zahrádkářů z republiky

Ústecko je kraj, kde Státní pozemkový úřad spravuje největší majetek a kde také mají zdaleka nejvíce zahrádkářských kolonií. O tom všem jsme si povídali s Ing. Martinem Vrbou, ředitelem tamního Krajského pozemkového úřadu se sídlem v Teplicích.

Čím je váš region zajímavý?
Krajský pozemkový úřad pro Ústecký kraj v Teplicích má na starosti území sedmi okresů, které jsou z hlediska složení celkem pestré – řadí se sem například Mostecká uhelná pánev (okresy Chomutov, Most), v okresech Louny a Litoměřice probíhá intenzivní zemědělská činnost, v územní působnosti krajského pracoviště jsou i příhraniční oblasti Krušných hor a kraj je charakteristický i velkými průmyslovými aglomeracemi. V okrese Děčín, který je z velké části zalesněný, se nachází i několik chráněných krajinných oblastí a rezervací na ploše asi dvou třetin jeho rozlohy.

m-vrba

Ing. Martin Vrba, ředitel pobočky KPÚ se sídlem v Teplicích

Spravujeme nejvíce majetku ze všech krajů, hospodaříme celkem s 24 000 ha státní půdy, což představuje 75 tisíc parcel, ke kterým je uzavřeno 7,5 tis. nájemních smluv. Také máme v působnosti zdaleka nejvíce zahrádkářských kolonií.

Čím jste si zasloužili zahrádkářský primát?
Zahrádkářské kolonie zčásti vyrostly na území rekultivovaném po těžbě uhlí, zahrádkářské kolonie jsou však i na Litoměřicku a Lounsku. Z řad zahrádkářů pozemkový úřad v Ústeckém kraji nyní eviduje 4 tis. žádostí o takzvané nárokové převody podle zákona č. 503. Zahrádkářům se samozřejmě většinou snažíme vyjít vstříc, avšak jsme žádostmi opravdu zahlceni a není možné je všechny vyřídit na počkání. Postup privatizace je přesně daný zákonem, pozemkový úřad má také vnitřní metodiky, postupy a zájemci měli určený termín, do kterého měli o převod pozemku požádat. Letos vyšla novela zákona č. 503, který se vztahuje mimo jiné i na tuto problematiku, takže se budou opět přijímat další žádosti o převody pozemků v zahrádkářských osadách, a to až do konce roku 2018.

Pozemky získá do vlastnictví automaticky každý zahrádkář?
Privatizace zahrádkářských kolonií není samozřejmostí – pozemky se musejí nejprve prověřit, aspektů je přitom celá řada – musíme se ptát dalších státních institucí, jestli plochy pro ně nejsou nějakým způsobem důležité. Pozemky je také nutné prověřit majetkoprávně, např. jestli na nich nejsou uplatněny restituční nároky, dále se žádosti posílají na stavební úřady i městské či obecní úřady – každý se musí k převodu vyjádřit. Někdy je nutné zhotovit geometrické plány, pozemky se také musejí nechat ocenit – v případě zahrádkářských kolonií samozřejmě jde o úplatné převody.

Jak se stanovuje cena pozemků?
Nabyvatelé již nezískávají pozemky za cenu úřední, tedy tzv. zjištěnou, jak tomu bývalo do 31. 12. 2012, ale za cenu v daném místě a čase obvyklou. Za tímto účelem jsou zpracovány znalecké posudky, které určí, za jakou cenu se budou pozemky v zahrádkářských koloniích rozprodávat. Zatím jsou zahrádkáři v pronájmu, a pokud by s nabízenou cenou nesouhlasili, mohou nadále fungovat na základě nájemní smlouvy. Nájemné bylo dříve ve výši jednoho procenta z úřední ceny ročně, předloni došlo k navýšení na 2,2 procenta. I SPÚ se pochopitelně musí chovat jako řádný hospodář… Ke zdražení došlo na základě studie, kterou pro SPÚ vypracoval Ústav zemědělské ekonomiky a informací.

Dalším typem převodů jsou například bezúplatné převody pozemků pro obce, které je potřebují pro výstavbu veřejně prospěšných staveb, nebo převádíme pozemky pod stávajícími komunikacemi obcí.

Evergreenem SPÚ jsou pozemkové úpravy…
Stejně jako v jiných regionech i zde na severu děláme pozemkové úpravy ve všech našich okresech – specifické je Lounsko, kde nebylo dokončeno přídělové řízení. Téměř před každou komplexní pozemkovou úpravou je proto nutné nejprve dokončit rekonstrukci přídělových plánů – jde v podstatě o určení hranic přidělených parcel přídělcům z období po konci 2. světové války. V celém kraji probíhají i realizace tzv. společných zařízení, kterými jsou například polní cesty, různá protierozní nebo vodohospodářská zařízení, zeleň apod.

Foto: SPÚ, Profimedia.cz

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn
Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn