Senátor Petr Šilar: Pozemkové úpravy musí pomáhat zadržet vodu v krajině
Stánek SPÚ na výstavě Země živitelka navštívil také místopředseda Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova, senátor Petr Šilar, který je v horní komoře Parlamentu ČR také členem Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu.
Jak hodnotíte účast SPÚ na výstavě Země živitelka?
Tady musí být každý, i SPÚ o sobě musí dát vědět, že existuje. Na veletrzích není nutné rovnou podepisovat nějaké smlouvy. Důležité je tam být. Například zemědělci tu jasně vidí, že SPÚ funguje, a to je důležité.
Jak hodnotíte vaši dosavadní spolupráci s SPÚ?
Jako dlouholetého krajského radního či starostu a dnes i jako předsedu dozorčí rady Povodí Labe mě velmi zajímají pozemkové úpravy. Z minulosti mám zkušenosti se spoluprací s krajskou pobočkou SPÚ v Ústí nad Orlicí. V pozemkových úpravách vidím velice důležitou činnost, která nám pomáhá utvářet krajinu, narovnávat majetkové vztahy, a hlavně v rámci pozemkových úprav můžeme realizovat i vodohospodářská opatření.
V dnešní době „bojujeme“ o vodu, se suchem, ale místo toho bychom měli správně hospodařit. U nás na horách a pod horami se musíme správně starat o vodu a zadržovat ji v krajině. Proto vítám každou pozemkovou úpravu, a dokonce jsem kdysi řekl, že kdybych byl ředitelem Pozemkového úřadu, nepovolil bych jedinou pozemkovou úpravu, kde se neřeší zároveň voda. Důležité je, abychom zlepšili vodní hospodářství, protože při tom můžeme hodně pomoci naší krajině i zemědělcům.
Vaše aktivity nějakým způsobem s pozemkovými úpravami souvisejí?
Ano. Například jsem členem komise, která vyhodnocuje nejlepší pozemkové úpravy v rámci soutěže Společné zařízení roku. Dokonce jsem autorem myšlenky této soutěže. A osobně jsem hodně rád, že často vyhrávají i mí kolegové z pobočky v Ústí nad Orlicí, protože tam dělají opravdu dobrou práci.
Společné zařízení roku však není jedinou takovou soutěží…
Ano. Pak je tu Oranžová stuha z Programu obnovy venkova a ta se vyhlašuje za spolupráci zemědělských podniků. A hodnotí se i kvalita spolupráce s různými institucemi, jako je Ministerstvo zemědělství, Státní zemědělský intervenční fond či SPÚ.
A jaké další vaše aktivity v Senátu Parlamentu ČR souvisejí s činností SPÚ?
Kromě uvedené soutěžní komise jsem také místopředsedou Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova. A nedávno jsme si tam například pozvali také ústřední ředitelku SPÚ, paní Svatavu Maradovou. Veškeré práce s půdou, a hlavně s pozemky nás totiž velice zajímají a činnost SPÚ se také velice úzce dotýká práce starostů. Je to hodně provázané s funkcí samosprávy a na to klademe velký důraz.
Co je podle vás na spolupráci SPÚ se zemědělci či starosty nejdůležitější?
Důležité je, aby se neviděla v pozemkových úpravách jen digitalizace, což se občas stává.
Většinou je v pozemkových úpravách největší zájem o cestní sítě. To je podle vás v pořádku?
Ano, ale kromě toho je nutné zároveň provést, jak jsem již uvedl, vodohospodářská opatření. U cest se musejí vysázet aleje. Jde i o tvorbu krajiny, o vysázení remízků. To všechno souvisí s krajinou a s hospodařením v ní. Jestliže je zemědělec skutečně dobrým hospodářem, tak by veškeré uvedené aktivity měl vítat. Jestli jde o toho, kdo chce z půdy jako nájemce vytáhnout co nejvíc peněz za řepku či kukuřici pro bioplynky, tak takoví lidé práci SPÚ spíše kritizují. Dobří hospodáři však musejí aktivity Pozemkového úřadu vítat.
Důležitá je i osvěta, vysvětlování smyslu jednotlivých aktivit SPÚ…
Ano. I já se snažím chodit za lidmi, vymýšlet různé semináře atd.
