Sovenické kolejové cesty získaly cenu
Sovenice na Nymbursku jsou chráněny před velkou vodou i díky pozemkovým úpravám, blízký Křinec je nadále ohrožován Mrlinou, do které se v blízkosti městyse vlévá Štítarský potok a Kozačka.
Díky uskutečnění pozemkových úprav, což je vyjasnění vlastnických vztahů pozemků, mohli v Sovenicích díky Státnímu pozemkovému úřadu přistoupit k budování společných zařízení. Tedy takových prvků v krajině, které slouží všem. A nakonec za ně získali i ocenění.
„Dostali jsme celkem dvě ceny. Jednu před třemi lety v rámci kongresu na České zemědělské univerzitě. Další letos, kdy byly oceněné kolejové cesty, které se umístily na prvním místě v kategorii Opatření ke zpřístupnění pozemků v soutěži Společné zařízení roku. Cest je celkem šest kilometrů, propojují Pojedy s přístupem do Sovenic, jsou souběžné a asfaltové. A protože asfalt není v krajině tak hezký, napadlo nás postavit další cesty s betonovými kolejemi,“ říká starosta městyse Křinec Milan Moc. „V extravilánu katastru Sovenic a částečně v Božíně, který pod nás spadá, se domluvila nadpoloviční většina majitelů pozemků a mohli jsme přistoupit k velké pozemkové úpravě. Jde o administrativní část procesu, kdy se dohledávají vlastníci, řeší nevyjasněné vztahy. A když třeba někdo měl pozemky dva, dochází ke sloučení,“ dodává starosta.
Všechna jednání trvala čtyři roky a nebylo to jednoduché. „My jako městys jsme se k tomu také připojili, protože máme hodně vlastních pozemků. Nakonec vznikla nová katastrální digitalizovaná mapa, kde každý pozemek má svého žijícího vlastníka. To se jeví na první pohled jako snadná věc, ale některé parcely byly stále psané na osoby, které jsou 50 i 60 let po smrti, a bylo nutné vyřešit složité propletence vlastnických vztahů,“ vypraví starosta.
Teprve po vyjasnění pozemkových záležitostí mohlo dojít k projektování a výběru společných zařízení, mezi něž patří mimo jiné uvedené cesty či poldry zachytávající povodňovou vodu.
Proti vodě
Existuje řada možných společných zařízení, které lze postavit v návaznosti na pozemkové úpravy. Sovenice postihla v roce 2003 velká voda. Díky nešťastné shodě náhod stékala do obce voda po zamrzlé půdě a její polovina byla zatopená. A tak padla první volba na výstavbu suchého poldru těsně nad obcí. Ten byl dokončeného zhruba před pěti lety a je schopen pojmout až 300 000 m³ povodňové vody. Dále vznikly také různé odtokové kanály.
Ironií osudu přitom je, že od té doby obec sužuje naprosto opačný problém, tedy sucho. Výjimkou byl jen rok 2013, který byl pro poldr v Sovenicích zatěžkávací zkouškou, a ukázalo se, že byl vyprojektován skvěle a velkou vodu zachytil.
Povodeň ale roku 2013 řádila v sousedním Křinci, kdy se 3. června toho roku rozvodnila do té doby naprosto nenápadná říčka Mrlina. „I na obecní úřad jsme museli plout na lodičce, protože na náměstí stála voda. Polovina Křince byla pod vodou, během 24 hodin spadlo 125 mm srážek,“ říká Milan Moc.
Pradědečkové věděli
Starosta Křince by byl rád, kdyby se pozemkové úpravy časem realizovaly ve všech katastrech, které pod městys spadají a kterých je celkem šest: „Vzhledem k tomu, že je nutné přesvědčit pokaždé nadpoloviční většinu majitelů pozemků, se to ale zatím jeví jako nereálné. Přitom by to bylo velice žádoucí i kvůli možnosti v rámci výstavby společných zařízení uskutečnit vybudování protipovodňových opatření.“
Mrlina je ve správě Povodí Labe se sídlem v Hradci Králové. „Už roky s nimi řešíme takzvaný suchý poldr Nepokoj, který postavili již naši prapradědečkové a měli k tomu dobrý důvod. Před Křincem se stéká několik menších vodních toků. Do Mrliny se vlévá z levé strany nad Křincem Štítarský potok, pravobřežně pak přitéká takzvaná Kozačka. Původní suchý poldr byl zhruba před čtyřiceti roky znehodnocen a není funkční. A to je nutné napravit. Pradědečkové moc dobře věděli, co, proč a jak dělají. Bohužel oprava poldru je zatím jen na papíře a od roku 2003 jsme byli vyplaveni už asi šestkrát. Velký problém je, že v potenciálním zátopovém území je 70 vlastníků půdy, se kterými je nutné se dohodnout.“ Snad se to v Křinci podaří.
