U Blšan vznikla cesta k Zámku Franze Kafky

U Blšan vznikla cesta k Zámku Franze Kafky

I když sýpka v obci Siřem spadající pod město Blšany na Žatecku údajně posloužila jako předloha pro Kafkovo dílo Zámek, které popisuje absurditu úřednické moci, místní starosta Vlastimil Polcar si na žádné byrokraty nestěžuje. Spolupráci se Státním pozemkovým úřadem považuje za příkladnou. To dokazují mimo jiné dokončené komplexní pozemkové úpravy ve čtyřech katastrech, které pod Blšany spadají. 

„Ke spolupráci na pozemkových úpravách jsme byli v podstatě vyzváni, v té době jsem ale ještě nebyl ve funkci a nastoupil jsem až do rozjetého vlaku. My v našem katastru máme celkem pět obcí, komplexní pozemkové úpravy jsme dělali ve čtyřech z nich. Nejprve byla na řadě Malá Černoc, pak Soběchleby a Siřem, naposledy se dělaly Blšany,“ říká starosta Blšan Vlastimil Polcar. Celé to trvalo deset let. Pan starosta pozemkovým úpravám očividně rozumí, přitom mluví celkem skromně: „Něco málo o pozemkových úpravách už vím, vlastně si ale nemyslím, že bych v tomto směru měl třeba předávat zkušenosti dalším starostům, které pozemkové úpravy teprve čekají. Lidé z SPÚ jsou natolik zkušení, že si se vším poradí sami. Ale podle toho, co jsem slyšel, platí, že co kraj, tak trochu jiné příběhy,“ tvrdí pan Polcar „Formálně musí být samozřejmě všechno stejné, odlišný bývá přístup jednotlivých účastníků řízení. I my jsme měli trochu problémy s lidským faktorem. Někteří si představovali, že za každou cenu na všem vydělají. Ale nedá se říci, že bychom řešili nějaký závažnější problém. Nakonec jsme vždycky našli kompromis. Ve většině případů měly pozemkové úpravy hladký průběh a lidé pochopili výhody toho, že si mohou parcely scelit, spojit atd. Netroufnu si mluvit za zemědělce, ale myslím, že vlastníci půdy i zemědělci jsou ti, kterým z pozemkových úprav plynou největší výhody. Když někdo má šest parcel, ze kterých vznikne jeden větší pozemek, dá se říct, že to je výhoda. A to se týká všech katastrů,“ vysvětluje pan starosta.

Cesta chrání před vodou  

Na pozemkové úpravy, jejichž úkolem je lepší uspořádání parcel, navázaly stejně jako na jiných místech práce na společných zařízeních. Dosud byla dokončena pouze černocká cesta. Slouží zemědělcům, aby se dostali ke svým pozemkům, ale chodí sem i místní na procházky nebo bruslit na in-linech. Jde tedy i o jakousi rekreační zónu.

Polní cesta HPC 4 se napojuje na silnici na okraji obce Malá Černoc, přechází Černocký potok a vede strmým stoupáním severním směrem podél lesa v délce 1,1 kilometru. Povrch je asfaltový, aby zvládl těžkou zemědělskou techniku. Na trase jsou řešeny výhybny a sjezdy do polí. Odvodnění komunikace je provedeno podélnou drenáží svedenou odvodňovacím příkopem do potoka. V rámci stavby byl také opraven mostek přes Černocký potok s osazením nových svodidel a v místě křížení s odvodňovacím příkopem byl vybudován nový propustek včetně opevnění příkopu vegetačními tvárnicemi.

„Další úžasná cesta dlouhá 2,5 kilometru je v obci Siřem, dokončuje se a teď ji budeme kolaudovat. Ta je zajímavá tím, že její součástí jsou různá protierozní opatření. Jedná se o účelovou zemědělskou komunikaci a její konec navazuje na další cestu směřující do Černoce. Cesta je v poměrně velkém kopci a dříve, když pršelo, tak voda vyplavila vesnici. Nová komunikace má vlastní odvodnění, které má obec před vodou ochránit. Pro vodu jsou postaveny takzvané průlehy,“ říká starosta. „Rádi bychom postavili ještě další dvě cesty. V první řadě by samozřejmě cesty využívali zemědělci. A částečně by sloužily i jako protierozní opatření,“ dodává. Mohly by být využity i jako cyklostezka a různé trasy pro vycházky.

Opilecká stezka

V jednu chvíli se podle starosty uvažovalo také o biotopech či biokoridorech, nakonec se ale rozhodli, že přírody je v okolí dostatek. „Nemáme tu problémy jako jiní, že bychom potřebovali pomocí biokoridorů předělovat velké lány. Spíš nás trápí, že dříve celá řada cest zanikla a je nutné je znovu obnovit. A to nejen proto, aby se na svá pole dostali zemědělci a ostatní měli kam jít na procházku. Trochu s nadhledem říkáme nové cestě opilecká stezka – když půjde Bohouš večer od Franty, tak to teď jednoduše může vzít přes kopec,“ říká s úsměvem Polcar.

Blšany a jejich okolí jsou zajímavé tím, že v okolí je hodně chmelnic. A jak to bylo s Franzem Kafkou? V Siřemi kdysi pobýval na letním bytě. Nad vesnicí je sýpka, která údajně byla předlohou pro román Zámek. O místo se díky tomu zajímá mimo jiné Společnost Franze Kafky. Zámek (v originále Das Schloß) je román napsaný v roce 1922. Dílo má řadu možných interpretací. Podle jedné z nich pojednává o tragické srážce jednotlivce s nepochopitelnou byrokratickou mašinerií. To Vlastimil Polcar si spolupráci s úřady pochvaluje. „Se všemi pracovníky SPÚ, se kterými jsme v kontaktu, se nám spolupracuje velice dobře. A nikdy jsme ani neměli žádný konflikt,“ říká.

Foto: Profimedia.cz

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn
Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn