V Krásnu mají biokoridor a opravené cesty
„Už máme hotový biokoridor, opravenou cestu k pískovému koupališti a doufám, že dojde i na další projekty. Vše je připravené a jen čekáme, až Státní pozemkový úřad bude moci začít vše v letošním roce realizovat,“ říká starosta Krásna nad Teplou Josef Havel. Jeho město leží ve výšce okolo 700 m. n. m. a v malebné krajině Slavkovského lesa, přímo ve středu lázeňského trojúhelníku Karlovy Vary – Mariánské Lázně – Františkovy Lázně.
Základem nového biokoridoru u Krásna bylo znovuoživení hlavního melioračního zařízení a svodných a sběrných drenů plošného odvodnění. A bylo zvoleno netradiční řešení. Původně zatrubněný kanál byl otevřen a vzniklo lichoběžníkové koryto široké 1,5 metru a dlouhé 275 metrů. Dno kanálu je tvořeno drátokošovou matrací o tloušťce 30 cm, která byla položena na geotextilii. Na výplň drátokošů byl použit materiál z nedalekého živcového lomu. Svahy koryta byly překryty zeminou, osety luční travní směsí a osázeny doprovodnou zelení. Opatření proto plní nejen funkci ekologickou, ale zároveň i vodohospodářskou, krajinotvornou a protierozní.
V Krásnu už se ve spolupráci s SPÚ chystají na další projekty. „Přáli jsme si, aby k naší rozhledně vedla kamenná dlážděná cesta. Tak, jako se kdysi stavělo. A musím velice ocenit přístup lidí z SPÚ, kteří nám vyšli vstříc. Na kamenném povrchu jsme se dohodli. Bude dlouhá asi sedm set metrů,“ popisuje starosta Josef Havel s nadšením a upřesňuje: „Cesta k rozhledně nebude jediná. Vznikne i komunikace, která ji propojí s lesní cestou na Novou Ves, takzvanou Bílou cestou, jak jí říkají místní. Kamenný bude úsek k rozhledně, tak aby zapadal do krajiny a odpovídal historickému vzhledu nejkrásnější kamenné rozhledny v České republice. Po dokončení stavby budeme moci podél ní konečně vybudovat přírodní naučnou stezku s doprovodnými herními prvky.“
Nájezdy těžkých strojů
Ani tak ale výčet připravovaných projektů nekončí. Výstavba dalších cest je plánovaná na rok 2019. Jedna z nich bude odbočovat ze státní silnice na Bečov kousek od hřbitova a povede k spádové obci Háje. I v tomto případě jde o obnovu historické trasy. „Další komunikace bude směřovat z Hájí do Horního Slavkova,“ dodává starosta.
„Hlavním úkolem projektů cest je zpřístupnit místa v krajině například pro zemědělce. Na již dokončené komunikaci ale pozorujeme, že jsou přínosem i pro naše ostatní obyvatele, kteří ji využívají k procházkám nebo k vyjížďkám na kole či bruslích. Byla obnovena asi před třemi roky a vede okolo bývalé pískovny, kam se lidé chodí koupat. Napojuje se také na lesní cestu ke Komářím rybníkům. Jezdí po ní i lesáci a zemědělci s těžkou technikou. Ukázalo se, že práce byla odvedena dobře a cesta úspěšně odolává zátěži strojů o hmotnosti desítek tun,“ dodává starosta Havel.
Cesta byla před rekonstrukcí v nevyhovujícím stavu. Na mnoha místech byly výmoly, často opravované navezením různého odpadového stavebního materiálu. Vůbec nefungovalo odvodnění, chyběly funkční propustky a komunikace byla příliš úzká. Proto se rozšířila a povrch je nově z asfaltobetonu. Nechybí odvodnění a výhybny. I navzdory rozšíření je cesta jednopruhová a součástí projektu byla i rekonstrukce tří cestních propustků.
Úspora na údržbě
Josef Havel je díky realizované cestě a aktivní spolupráci při přípravě ostatních projektů již celkem zkušený a jeho poznatky mohou být cenné i pro starosty, které něco podobného teprve čeká: „V případě přípravy nových cest je velmi důležitá volba správného povrchu. Nabídka je přitom velice široká. Od asfaltu přes různé štěrky atd. Předem je přitom důležité přesně vědět, kdo a jak bude cestu využívat. Volba povrchu by měla zapadat do okolí. Při projektování se také nesmí zapomenout na kvalitní odvodnění. Když jsou cesty například ve svahu, mohla by stékající voda při vydatných deštích stavbu narušit. Po dokončení jsou společná zařízení předána do majetku obcí a ty se o ně musí starat. Je proto v jejich zájmu, aby vše bylo postaveno kvalitně a cesty se bez větších nákladů mohly udržovat dlouhodobě v dobrém stavu.“
