Ve vojenských újezdech nás doprovází pyrotechnici
Je to již déle, než rok, kdy ve středních Čechách zanikl poslední vojenský újezd. Nyní se do bývalých armádních území pomalu začíná vracet život. A to i díky spolupráci Vojenských lesů a statků s.p. se Státním pozemkovým úřadem. Spojení katastrů i příprava pozemků vhodných k parcelaci či plánovaní společných zařízení – to jsou aktivity, u kterých nemůže SPÚ chybět.
Na začátku byl zákon 15/2015 o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů. Úkolem Vojenských lesů a statků, který z něj vyplynul, bylo mimo jiné stanovit hranice nově určených újezdů.
Území, které nebylo v mapách
„Nakonec se přišlo na to, že by vůbec nebylo od věci spolupracovat se Státním pozemkovým úřadem a v bývalých vojenských územích provést pozemkové úpravy. I když se nejedná o naprosto typické pozemkové úpravy, protože je tu minimální počet účastníků řízení – těmi jsou Vojenské lesy a statky ČR, s.p. a jednotlivé obce. To je obrovský rozdíl oproti běžným pozemkovým úpravám, ve kterých se pohybují stovky až tisíce účastníků řízení,“ říká Jitka Homoláčová, zástupkyně ředitelky odboru metodiky pozemkových úprav, a také vedoucí stejnojmenného oddělení.
„Jde hlavně o uspořádání pozemků takovým způsobem, aby byly pro obce do budoucna uchopitelné v tom smyslu, že bude možné nyní pustou oblast osídlovat. Plochy bude nutné nějakým způsobem rozčlenit, například mezi nimi postavit cesty a podobně, aby to území bylo vůbec přístupné. A také vybudovat protierozní opatření tam, kde z lesů vytéká voda. Hlavním cílem je ale do bývalých vojenských území vrátit život. Vojenské lesy s Ministerstvem obrany nemohou pozemky nijak přesouvat, ani narovnávat hranice, jako jediné řešení se proto nabízejí pozemkové úpravy. Díky nim dojde k obnově katastrálního operátu, což je také jedním z účelů, ke kterým pozemkové úpravy slouží. Území, které nebylo původně ani v mapách, protože vojenské prostory bývaly tajné, se také díky pozemkovým úpravám dostane do katastru a bude jednoduše snadno uchopitelné pro jakékoli další aktivity, ať už jsou to například nájemní smlouvy, kupní smlouvy, stavební řízení atd. Důležité je také vyjasnění vlastnických vztahů. I k tomu pozemkové úpravy mohou velice dobře sloužit,“ vysvětluje Jitka Homoláčová.
Nevybuchlá munice
SPÚ se podílí na nové tváři bývalých vojenských újezdů ve Středočeském, Plzeňském, Karlovarském a Jihočeském kraji a v praxi vše zajišťují pobočky Krajských pozemkových úřadů, protože ty mají řízení o pozemkových úpravách v popisu práce.
„Spolupráce s Vojenskými lesy probíhá od začátku velice vstřícně a konstruktivně. Nikdy například nenastala žádná kolize v tom smyslu, že by nebylo možné se na něčem dohodnout. Vždy je vše v souladu s tím, na čem jsme se dohodli,“ říká Jitka Homoláčová.
Spolupráce SPÚ na vojenských územích je v mnohém unikátní. Geodeti a další pracovníci, kteří v krajině připravují pozemkové úpravy, musejí být kvůli možnému výskytu nevybuchlé munice občas doprovázeni pyrotechniky, kteří jsou k dispozici na základě dohody SPÚ s Ministerstvem obrany. A zatímco běžné pozemkové úpravy se většinou týkají zemědělství a mají mu pomáhat, tady jde hlavně o nové uspořádání území.
„V současnosti probíhá zaměřování skutečného stavu terénu, teprve poté začne analýza požadavků a bude možné zjistit, jaké možnosti dané území vůbec skýtá. V bývalých vojenských oblastech jsou uměle vytvořená katastrální území, jejichž podoba neodpovídá tomu, jak tu kdysi vypadal život. Proto například někde obce požádaly o sloučení dvou katastrálních území pod jedno, a právě pozemkové úpravy jsou pro to tím vhodným nástrojem. Standardní pozemkové úpravy většinou trvají 4 až 5 let, v případě bývalých vojenských území se počítá s obdobím 2 až 3 roky zejména díky již zmíněnému minimálnímu počtu účastníků řízení,“ říká Jitka Homoláčová.
Foto: Profimedia.cz
