Větrolam a biokoridor v Hlízově

Větrolam a biokoridor v Hlízově

Na třetím místě soutěže Společné zařízení roku se letos umístila obec Hlízov z Kutnohorska s projektem větrolamu a biokoridoru. V něm byla vysázena velice pestrá skladba stromů a keřů.

„Za minulého zastupitelstva a starosty Jiřího Vrby jsme byli mezi prvními, kteří v našem okrese začali s pozemkovými úpravami. Přípravy k výstavbě biokoridoru jsme zahájili po jejich ukončení, tedy někdy v letech 2000–2002. Plánoval se v několika fázích, protože se skládá ze čtyř nebo pěti částí,“ říká starosta Hlízova Antonín Škarka. Biokoridor zároveň plní funkci větrolamu a chrání tak obec před větrem, který před jeho zbudováním neustále proudil ze západního směru od Kolína. A aby toho nebylo málo, projekt je možné označit i jako biocentrum.

Část byla realizována prostřednictvím Státního pozemkového úřadu (SPÚ) jako společné zařízení a část jiným způsobem v režii obce. Dnes je celý biokoridor ve vlastnictví Hlízova. I když by se mohlo zdát, že je takový biokoridor bezúdržbový, dřeviny se občas rozrůstají do okolních polí a obec je musí prořezávat. Na to a na další práce má Hlízov k dispozici tři sezonní pracovníky. V Hlízově je jeden větší zemědělský podnik a hospodaří tu i několik drobnějších zemědělců, kterým by biokoridor, pokud by jej nikdo nekrotil, postupně ukusoval z jejich zemědělských ploch.

Duby, lípy, jasany

Biokoridor vychází z Generelu územního systému ekologické stability pro katastrální území Hlízov. Nachází se v severozápadní části tohoto katastru. V rámci jeho výstavby byly podél cesty k železniční trati mezi Kutnou Horou a Kolínem vysázeny jeřáby. Pro větrolam bylo vyhrazeno 2,4 ha, biokoridor má 0,9 ha, dvě biocentra se mohou pyšnit rozlohou 2,5 a 1,4 ha.

Druhová skladba dřevin biokoridoru vychází z typu půdy, která se v daném místě nachází. V části je těžší a vlhčí půda, v části středně těžká půda s příznivějším vodním režimem. Návrh výsadby proto počítal s využitím trasy melioračního kanálu Šífovka, který leží asi 30 metrů od železnice.

Jádro větrolamu se skládá ze tří řad zejména listnatých stromů. Vzdálenost jednotlivých řad je 4,5 metru. Na samotném okraji je pás nízkých keřů o šířce 1,6 metru. Mezi základní dřeviny patří dub zimní, lípa velkolistá a jasan ztepilý. K doplňkovým dřevinám patří bříza a borovice lesní. V části se středně těžkou půdou je navíc dub letní a habr obecný.

Ve středním patře navazujícím na jádro větrolamu jsou olše, javor babyka a vrba křehká. Nechybí ani jeřáb obecný, líska obecná a hloh obecný. Keřové patro je tvořeno svídou krvavou, řešetlákem počistivým, vrbou červenou, kalinou obecnou či růží šípkovou.

V ohybu Šífovky navazuje na větrolam biokoridor. V něm je výsadba svým složením podobná. U pravého břehu říčky Klejnárky je biocentrum. Jeho výsadba byla omezena vysokým přirozeným porostem, který se skládá z topolů, olší, vrb a jasanů. Za obslužným travnatým pruhem byly vysázeny jasany ztepilé či olše lepkavé. A směrem k opačnému okraji biocentra pak dřeviny s nižším vzrůstem. Ty jsou opět lemovány pásem keřů, které ve větší míře pronikají mezi stromy. Na patro vysokých stromů navazují javor mléč, topol osika a jeřáb obecný. To vše zpestřují občasné remízky jehličnanů, jako je třeba borovice lesní.

_hlizov-biokoridor3

Cyklostezka

Po úspěchu s biokoridorem obec uvažuje o dalších projektech. „Přemýšlíme o cyklostezce, která by vedla prostředkem biokoridoru. Všechno je však ve fázi jednání. Řešíme napojení na Kutnou Horu, v cestě je železniční trať a frekventovaná silnice a to je trochu problém,“ říká starosta Škarka.

Cesty, které mohou sloužit i jako cyklostezky, v obci vybudovali již v rámci výstavby společných zařízení. Mají délku necelé tři kilometry, primárně slouží zemědělcům a plní i úlohu místních komunikací. Z Hlízova se však v dohledné době může stát pro výletníky na kolech poměrně důležitý dopravní uzel. Obec se nachází na spojnici mezi turisticky vyhledávaným Kutnohorskem a bohatou sítí cyklostezek v Polabí. Ty však leží na druhém břehu Labe, a tak řešení nebude ani levné, ani jednoduché.

Hlízov je atraktivní obec, ze které je možné za prací dojíždět do Kolína, Kutné Hory, ale i do Prahy. Proto lze očekávat, že počet obyvatel bude narůstat. „V územním plánu máme ještě poměrně dost míst pro výstavbu, ale jde o parcely soukromých osob, které nám je nechtějí prodat. V souvislosti s rozvojem obce také budeme muset řešit kapacitu čističky odpadních vod, kterou máme společně se Starým Kolínem. Zatím s rezervou stačí, ale dalšímu rozšiřování Hlízova by muselo předcházet vyřešení i této otázky,“ říká Antonín Škarka.

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn
Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn