Díky preciznímu zemědělství známe lépe svou půdu
Dřív znal každý zemědělec důvěrně svá pole a půdu. Věděl, kde jsou úrodnější, kde naopak nesou méně a kde se přemnožuje plevel. Jenže s rozvojem techniky se péče o pole stala méně osobní, člověka nahradily stroje ulehčující práci a sedláci už o své půdě vědí daleko méně. A jsou to nakonec opět technologie, které tento problém řeší a které pomáhají hospodářům znovu důvěrně znát pozemek a krajinu, ve které hospodaří. Říká se tomu precizní zemědělství.
Precizní zemědělství využívá moderní metody a technologie, jako jsou GPS, GIS, DPZ i senzory, umístěné v zemědělských strojích. S jejich pomocí můžeme zkoumat různorodost pozemků a můžeme tak na každou jeho část použít hospodaření, které přesně vyhovuje danému kusu půdy. Díky těmto technologiím umíme zjistit přesné složení půdy, její zásobení živinami, mocnost orniční vrstvy a další důležité informace, podle kterých pak přizpůsobujeme péči.
Jak to funguje?
Nejdřív potřebujete zjistit co nejvíce informací o pozemku. Zaměříte ho pomocí signálu GPS, který je přijímán pomocí antény umístěné například na terénním automobilu. Ten jízdou kopíruje hranice pozemku a s přesností na decimetry určí jejich polohu. Do GPS tak zanesete nejen data o hranici a výměře, ale i nadmořskou výšku a tvar pozemku. Potom odeberete půdní vzorky, ty jsou v laboratoři analyzovány a je z nich určen obsah fosforu, draslíku, hořčíku, vápníku a míra pH. Pomocí těchto dat vytvoříte tzv. aplikační mapy, které informují o zásobení jednotlivých kusů půdy živinami. Aplikační technika pak podle nich dodává do různých částí pozemků hnojiva podle toho, jak moc a jakých živin je kde potřeba.
Pozemek můžete analyzovat také pomocí dat získaných metodou dálkového průzkumu Země (DPZ). Na základě minimálně dvou satelitních snímků (bez porostu a s porostem) lze odvodit základní půdní vlastnosti. Informace pak zanesete do speciální aplikace GIS, která zaznamenává různorodost pozemku. Výnosové mapy zase vytvoříte z údajů ze sklízecí mlátičky. Ty vám řeknou, kolik zrna právě prochází dopravníkem, a informace spojí s údaji o poloze z GPS. Taková mapa vám pak ukáže, kolik zrna bylo sklizeno v té které části pozemku. Podobně lze vytvořit aplikační mapu pro užívání ochranných prostředků (herbicidů).
Méně hnojiv, vyšší výnosy
Složité a nákladné. Tak by mohly znít hlavní argumenty proti preciznímu zemědělství. Jenže díky němu mohou zemědělci přistupovat k různým částem pole individuálně. Tím, že neaplikují stejné dávky hnojiv a ochranných prostředků celoplošně, ale jen lokálně, sníží spotřebu hnojiv a pesticidů a zvýší výnos. Navíc jde o variantu zemědělství šetrnější k přírodě.
GPS
Zkratka z anglického Global Position System, což je vojenský družicový polohový systém, který funguje po celém světě. Využívá se k určení polohy a času přijímače, který je kdekoliv na Zemi nebo nad ní, s přesností na metry a nanosekundy. Pomocí dalších metod lze GPS polohu zpřesnit až na centimetry. Část služeb GPS s omezenou přesností je k dispozici i pro nevojenské účely.
GIS
Geografický informační systém ukládá, analyzuje a spravuje prostorová data. Jde o znalost umístění všech objektů na Zemi a toho, jak se vzájemně ovlivňují. Pomáhá například při rozhodování o poloze stavby jaderné elektrárny nebo při hledání vhodného místa pro nové obchodní centrum a podobně.
DPZ
Dálkový průzkum Země je moderní metoda získávání informací o objektech a jevech na Zemi bez nutnosti fyzického kontaktu. Jde především o letecké a satelitní snímkování. Člověk, sám nebo s použitím přístrojů, získává informace o kvalitě a množství jevů, které jsou kolem něj. Tyto jevy a objekty pak ovlivňují okolí charakteristickým způsobem. Tento systém tvoří oblast sběru, přenosu a úpravy dat. Například lidský zrak je také možno přirovnat k dálkovému průzkumu Země, protože věci a jevy kolem nás pozorujeme, registrujeme, analyzujeme a interpretujeme.
Foto: Profimedia.cz
