Eroze smývá půdu z polí. Její centimetr však vzniká stovky i tisíce let
Půda je omezený a nenahraditelný přírodní zdroj. V poslední době je však stále více ohrožena erozí, kterou posiluje špatné zacházení člověka s půdou. Největším problémem je eroze vodní, ta se v ČR projevuje na více než polovině zemědělské půdy.
Vodní eroze je proces, který rozrušuje půdní povrch. Voda pak uvolněnou půdu přemisťuje a způsobuje její usazování. Známe dva druhy eroze – normální (geologickou) a zrychlenou. Normální eroze je přirozená, mění reliéf území a probíhá postupně. To znamená, že pro lidskou generaci je téměř nepozorovatelná a je v souladu s půdotvorným procesem. Problémem je zrychlená eroze, kterou způsobuje člověk svým hospodařením. Ta smývá půdní částice tak rychle, že je normální půdotvorný proces nestihne nahradit. „Ztráta půdy je neobnovitelná a nevyčíslitelná škoda. Hlavně když vezmeme v úvahu, že 2–3 cm vrstvy půdy potřebují na svůj vznik za velmi příznivých podmínek průměrně 100 až 1000 let,“ uvedl například nedávno na přednášce „Kam mizí voda půda z české krajiny“ Ing. Jan Vopravil, Ph.D., z Výzkumného ústavu meliorací a půdy. Tuto přednášku pořádalo Národní zemědělské muzeum ve spolupráci se Státní pozemkovým úřadem v rámci cyklu „Voda a půda jako společenské dilema“.
Česko má největší půdní bloky v Evropě
Příčiny vzniku zrychlené eroze jsou v ČR specifické a souvisí s intenzifikací zemědělské výroby. Ta začala kolektivizací a následným scelováním malých polí do velkých ploch. Byla zrušena řada krajinných prvků, jako jsou meze, aleje, louky, remízky apod., čímž se vytvořil prostor pro stále se zvětšující zemědělskou techniku. Také se začala využívat půda, která dříve ležela ladem, protože byla produkčně nevhodná, ale plnila ekologickou či právě protierozní funkci. Všechny tyto faktory se promítly do snížení přirozené odolnosti české krajiny vůči vodní erozi, suchu či povodním… Přeměna zemědělství během 90. let ani nastavení zemědělské dotační politiky po vstupu ČR do EU situaci nezlepšily. Stav, kdy se jednotliví zemědělci starali o vlastní pozemky, se nikdy neobnovil. Nedošlo ke zmenšení půdních celků ani k výraznější obnově krajinných prvků. Česká republika má největší půdní bloky v Evropě. Potomci původních farmářů dostali v restitucích zpět pozemky v menších rozlohách, než je možné rentabilně obdělávat, či pozemky, které jsou součástí velkých celků a nedají se obdělávat samostatně. Tuto situaci se alespoň částečně snaží zlepšit komplexní pozemkové úpravy, které provádí Státní pozemkový úřad.
Zemědělské půdě škodilo nejen zacházení minulého režimu, ale nesvědčí jí ani současné hospodaření. Nastavené podmínky v rámci zemědělské dotační politiky, které jsou realizované prostřednictvím tzv. dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES), jsou zatím v boji proti erozi půdy nedostatečně účinné. Mezi nejčastější chyby v zemědělské praxi patří neexistence osevních postupů, výrazný úbytek organické hmoty (s vazbou na pokles živočišné výroby), nevhodný způsob obdělávání půdy (orba po svahu, a nikoli po vrstevnici), pěstování erozně nebezpečných plodin (brambory, kukuřice, řepa, bob setý, čirok, slunečnice) na nevhodných místech apod.
Půdu je možné chránit
Za erozně nebezpečné můžeme považovat srážky, které svým úhrnem překračují 12,5 mm nebo intenzitu 6,25 mm za 15 minut. Erozi však mohou způsobit i menší srážky v závislosti na místních podmínkách. Přes 80 % všech erozně nebezpečných dešťů se vyskytuje v období června až srpna. Proto je v tomto období důležitá ochrana půdy, zejména vegetačním pokryvem. Nebezpečným obdobím však může být i zima, resp. časné jaro ve spojení tání sněhu a – opět – holé půdy.
Zrychlená vodní eroze ochuzuje zemědělské plochy o tu nejúrodnější část – ornici. Půda se tak stává štěrkovitou, přichází o živiny a humus, snižuje se její propustnost a zmenšuje mocnost půdního profilu. Takto zničená půda není schopna dobře plnit své produkční ani mimoprodukční funkce.
Půda spláchnutá z polí a na ní navázané látky znečišťují vodní zdroje, postupně zanášejí koryta vodních toků a vodní nádrže. V současnosti je v českých vodních nádržích odhadem asi 200 000 000 m³ sedimentů, které byly splaveny z povodí vlivem nedostatečné protierozní ochrany. S tím jsou spojené i vysoké náklady na těžbu sedimentu či úpravu vody.
Aplikací protierozních opatření je možné půdu chránit a zamezit vzniku negativních dopadů. Lze jimi také podpořit vsakování vody, omezit její unášecí sílu a zmírnit další negativní dopady povrchového odtoku.
Protierozní kalkulačka
Na podporu ochrany půd před erozí mají nyní zemědělci k dispozici tzv. protierozní kalkulačku. Najdou v ní informace o míře ohrožení erozí v hodnocených lokalitách, o ochranném účinku modelových osevních postupů s možností vytvářet a hodnotit ty vlastní zvolené. Po použití osevního postupu na poli aplikace vyhodnocuje, zda je potřeba přijmout doplňující protierozní opatření, a následně zjišťuje jeho účinnost. Protierozní kalkulačka je bezplatně dostupná zde.
Foto: Shutterstock.com
