Spotřebitelé mohou změnit zemědělství
Jak je možné změnit přístupy v obhospodařování krajiny a proč jsme ztratili vztah k půdě. I o tom mluvil Miroslav Florián, ředitel sekce zemědělských vstupů v brněnském Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském (ÚKZÚZ), ve své přednášce v Národním zemědělském muzeu.
„Vůbec nejsilnějším hybatelem v našem zemědělství jsme podle mého názoru my spotřebitelé. Tím, jak umísťujeme na trhu své peníze, dáváme vlastně najevo i své preference. Když například preferujeme za všech okolností nejnižší cenu, dáváme tím trhu signál, jak se má chovat. Ve chvíli, kdy budeme upřednostňovat například regionální potraviny nebo biopotraviny, je ten signál jiný. Celá vláda, ministerstvo i parlament nebo úředníci mohou dělat, co chtějí, ale jestliže spotřebitel jednoznačně ukáže určitým směrem, tak tím směrem trh prostě půjde,“ říká Florián. Chování spotřebitele – a dalo by se to zobecnit i na chování voliče, občana – podle něj hraje klíčovou roli. „A to je to, s čím by se podle mého názoru mělo hodně pracovat. Dnes se o půdě začíná dost mluvit i v médiích a to je první krok k tomu, aby se věci zlepšily. Minimálně na části půdy se nehospodaří úplně dobře, ale proč to tak je? Velká část půdy, asi osmdesát procent, je pronajatá nebo propachtovaná,“ vysvětluje Florián.
Půda není senzace
V médiích téma půdy neprodává tak jako jiné senzace či skandály – lépe prodejný je i otrávený vzduch či voda. K půdě jsme navíc do značné míry ztratili vztah. Byly doby, kdy sto procent populace záviselo na půdě a zemědělství. Dnes v zemědělství pracuje velmi málo lidí. Všichni ostatní mají vazby k půdě zpřetrhané. „Dříve to bylo tak, že buď něco vypěstuji a přežiji, nebo nevypěstuji a umřu. To už dnes nefunguje. Problémy s půdou také nejsou snadno rozpoznatelné,“ zdůrazňuje Florián a pokračuje, „když uhynul poslední velký bílý nosorožec, tak to bylo všude na hlavní stránce. Když nám však někde pomalu degraduje půda, tak to není vidět a jako senzace se to neprodá. Pro média je to zajímavé, jen když dojde k velké erozní události a v nějaké vesnici skončí pár tun bahna. Stát dlouhou dobu tyhle problémy přehlížel.“
Potraviny pro všechny
Zemědělci se musejí chovat především jako podnikatelé. Jejich podnikání je jako každé jiné. Těžko už dnes někomu budeme vysvětlovat, že chceme, aby sloužil lidu nebo národu. I když podle Floriána existují sedláci, kteří jsou srostlí s půdou a bez ní by snad uschli, tak pro jiné jde o podnikání, stejné jako je třeba výroba šroubů. Ale přistupovat k půdě jen jako k výrobnímu prostředku není správné.
„Sice bych mohl říci, že zemědělství je podnikání jako jakékoliv jiné. Ale do tohoto podnikání plynou celkem významné finanční prostředky, jsou to miliardy korun. Stát, veřejnost a občané by proto měli mít právo nějakým způsobem říct, za co tam chtějí ty peníze dávat i co chtějí a nechtějí vidět. Pokud se totiž říká, že je to za péči o krajinu a půdu, ale ta péče není dobrá, tak lidé budou chtít, ať se tolik peněz do zemědělství nedává. To by zemědělství dost uškodilo. A nejen v Česku, ale i v Evropě či USA,“ říká Florián a dodává, „dnes se setkáváme s univerzálními jednoduchými návody na to, co dělat. V zemědělství musíme mít vysokou produktivitu, rentabilitu a zároveň musí být ohleduplné k životnímu prostředí. Také musí dodávat levné a kvalitní potraviny všem. Jsme skutečně v tvrdě konkurenčním prostředí.“
Foto: Profimedia.cz
