Do větrolamů jsou nejvhodnější jehličnany
O výhodách větrolamů věděli už staří Keltové. Dříve se sázely z topolů, od toho se ale již ustoupilo. Důležité také je, jak jsou stromy uspořádány. S tím dnes pomáhají moderní technologie.
První zmínky o větrolamech pocházejí už z Caesarových zápisků, který si všiml, že pomocí větrolamů chrání své polnosti Keltové například v Normandii. Jejich velký boom ale nastal na našem území až okolo 50. let minulého století, kdy byly v důsledku kolektivizace vytvořeny velké lány. Ve velké míře se pak začaly projevovat problémy s větrem a související větrnou erozí.
Protože bylo nutné problém řešit rychle, nejčastěji se vysazovaly rychle rostoucí topoly. Dnes už ale za vhodné pro větrolamy považovány nejsou. O jejich nevýhodách se vědělo už v padesátých letech. V plánu bylo topoly časem doplnit dlouhověkými dřevinami, jako jsou duby, lípy i buky nebo javory, které problém s větrnou erozí řeší v delším časovém horizontu. Na to se ovšem časem pozapomnělo.
Dnes se sází zejména duby, lípy a javory, tedy stromy, které jsou odolné vůči zemědělským postřikům. Ale ani tyto dřeviny nejsou ideální, zejména proto, že jsou účinné jen během vegetačního období. Listnáče neochrání půdu například před jarními výsušnými větry.
Lepší jsou proto jehličnany, jako třeba lesní a černá borovice, která plní ochrannou funkci ve větrolamu celoročně. Mladé borovice nicméně vyžadují větší péči a jsou v zimě ohroženy mokrým sněhem a námrazami. K větrolamu by také mělo patřit keřové patro, které brání proudění vzduchu v blízkosti země.
Velmi důležité je uspořádání vhodných dřevin v prostoru. I s plánováním větrolamů dnes pomáhají moderní technologie. K projektování dnes slouží mimo jiné digitální modely krajiny a software, který byl primárně určen pro lokalizaci a odhad účinnosti větrných elektráren. Nápomocné mohou být také údaje Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), který zpracovává klimatologické hodnoty o rychlosti a směru větru od roku 1961. Když zjišťujete data o rychlosti a směru větru v místě plánovaného větrolamu, musíte ovšem počítat s tím, že získání objektivních údajů o lokalitě trvá minimálně 5 let.
Foto: iStock.com
