Význam zavlažování roste
Kombinace klimatických změn a nárůstu populace nás stále častěji přivádí k otázce, zda zemědělství vůbec dokáže v budoucnosti lidstvo uživit. A na pořad dne se u nás dostávají postupy a technologie, které se zde donedávna moc nevyužívaly. Například zavlažování.
„Problém je u nás podobný jako v okolních zemích – rostou teploty a úrovně srážek zůstávají stejné. Ale mění se jejich rozložení. Jako dítě si pamatuji, že bylo například třítýdenní mrholení. Dnes stejné množství vody spadne ve dvou srážkách, a navíc na jednom místě. Voda v krajině nezůstane a odteče. A jestliže rostou teploty, zvyšuje se výpar z krajiny. Hrozí sucho střídané extrémními dešti v kombinaci s povodněmi. Aktuálním tématem v zemědělství jsou po celém světě kapkové nízkonákladové závlahy,“ říká Jan Vopravil, vedoucí oddělení pedologie a ochrany půdy ve Výzkumném ústavu meliorací a ochrany půdy (VÚMOP).
Z plochy celého světa zabírá zemědělská půda jedenáct procent. A z těchto jedenácti procent je jen deset procent zavlažováno. Tato zavlažovaná část vyprodukuje však více než 45 procent světové produkce potravin.
Rozšíření zavlažovaných ploch tak může zachránit stále rostoucí světovou populaci před hladem. Když však veškerá voda z krajiny odteče, lidé nebudou mít ani co pít a o zavlažování se nebudeme ani bavit. Podle Vopravila se musí změnit postupy v zemědělství, aby se dařilo lépe zachycovat vodu v krajině.
Kompaktní půda
Množství vody, které je potřebné pro zavlažování, je ovlivněno mnoha faktory. Třeba typem pěstované plodiny. Například z těch, které se pěstují u nás, potřebuje nejméně vody jinak kontroverzní kukuřice. Svou roli hraje i složení půdy. Kompaktní půda s dostatkem humusu se nemusí zavlažovat tak často, naopak obsahuje-li půda málo organických částic nebo větší množství písku, je nutné častější zavlažování po menších dávkách vody.
Přestože se se závlahami zatím příliš často nesetkáváme, i u nás existují zavlažované plochy již celá desetiletí. Například podle údajů z privatizace vyplývá, že někdejší Pozemkový fond ČR v letech 1997–1998 privatizoval závlahová zařízení obsluhující celkovou zemědělskou plochu 131 543 hektarů, na které se nejčastěji pěstuje zelenina či brambory.
Kapky řízené počítačem
S přibývajícími problémy se suchem můžeme očekávat, že se zavlažované plochy budou rozšiřovat a že vzroste počet druhů plodin, pro které se závlahy budou muset využívat. Bude to však zavlažování využívající moderní technologie zvyšující efektivitu závlah kvůli úspoře vody. Tedy například kapkové závlahy řízené počítači.
Foto: Shutterstock.com
