Zachrání protierozní vyhláška naši půdu?

Zachrání protierozní vyhláška naši půdu?

Zmírní plánovaná změna pravidel pro zemědělce dopady eroze na českou krajinu a zemědělství? A co je vlastně na erozi špatného, proč je tak rozšířená a musíme se jí bránit?

Eroze není nic jiného než rozrušování a odplavování či odfukování objektů na zemském povrchu. Příčinou eroze je mechanické působení větru, proudící nebo vlnící se vody, ledu, sněhu, pohyblivých zvětralin a nezpevněných usazenin. Eroze existovala v přírodě v určité míře odjakživa. Do jisté míry dokonce může být prospěšná. V poslední době je však stále více zesilována činností člověka, což se projevuje rostoucím úbytkem půdy. Proto je eroze zemědělské půdy vnímána jako negativní proces.

Mezi příčiny eroze patří používání nevhodných plodin v zemědělství, jako je kukuřice, a obhospodařování velkých lánů. Původní menší pole byla spojena do velkých ploch i o několika desítkách hektarů. Přirozené předěly, jako remízky a meze, byly rozorány během kolektivizace za minulého režimu a dosud nebyly v původní míře obnoveny. Zemědělcům, kteří využívají velkou a těžkou techniku, se totiž velké plochy obhospodařují snadněji. Od větších ploch, ze kterých se neukrajuje pro remízky, meze či biokoridory, si také zemědělci slibují vyšší výnosy, i když efekt může být právě kvůli odplavování úrodné vrstvy půdy opačný. Eroze totiž způsobuje částečnou nebo úplnou ztrátu produkčních schopností ornice. To hospodáře nutí k intenzivnímu využívání chemických hnojiv.

Rok 2030

Protierozní vyhláška, která se pokusí špatné postupy v zemědělství změnit, by měla vstoupit v platnost od července 2018. „Ochrana půdy se má navyšovat s postupem času. Cílem je rok 2030, do kterého se pravidla hospodaření mají postupně zpřísňovat. My jsme se o tomto tématu začali bavit téměř před dvěma lety. Od té doby jsme ušli kus cesty a pevně věřím, že hlavní možné dopady do procesu pozemkových úprav, které jsme v posledních měsících identifikovali, budou po provedených změnách znění vyhlášky minimální. Co nás trápí, je vymahatelnost především tzv. měkkých opatření (organizačních a agrotechnických), která navrhujeme v poměrně velkém plošném rozsahu. V této oblasti by nám mohla pomoci právě připravovaná protierozní vyhláška. Navrhujeme také technická protierozní opatření, která však musí být správně dimenzována a která obvykle neplní jen jednu funkci. Často vedle protierozní úlohy plní i tu protipovodňovou,“ říká vedoucí oddělení rozvojových činností Státního pozemkového úřadu Ing. František Pavlík, Ph.D. Aby bylo možné s erozí něco dělat, je podle něj nutné znát přesně její stav. „Monitoring eroze zemědělské půdy provádíme od roku 2012. Do současnosti jsme v systému zaznamenali zhruba 930 různých událostí. Mnoho z nich je přitom opakovaných. Jen za letošní rok jsme zaznamenali 154 různých problémů,“ vysvětluje Pavlík a doufá, že nejen díky protierozní vyhlášce začne problémových míst ubývat.

Motivovat zemědělce k jiným postupům v hospodaření by měly také úpravy dotační politiky. Změny přitom uvidí každý na první pohled. Když budeme projíždět českou krajinou za deště, neměli bychom již vídat bahnité potoky odplavující z polí ty nejúrodnější vrstvy půdy, které tam vznikaly stovky let.

Foto: Profimedia.cz

Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn
Sdílejte článek:
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn